OOPP

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. (dále jen „VÚBP, v. v. i.“) se podílí v rámci svých odborných činností také na zkouškách ochranných pomůcek. Za tímto účelem zde je oddělení zkušebnictví a certifikace, jehož součástí je Oznámený subjekt 1024 (dle notifikace EU), který provádí prostřednictvím své akreditované Zkušební laboratoře 1040 mimo jiné testování ochrany dýchacích orgánů, konkrétně filtračních polomasek, které se nazývají také respirátory.

Materiál Světové zdravotnické organizace (WHO)

Práce ve výšce patří k velmi rizikovým činnostem. Následky pádu z výšky jsou zpravidla velmi vážné. Správná volba druhu a používání OOPP je důležitým předpokladem odpovídají ochrany proti pádu. Článek se věnuje použití osobních ochranných prostředků proti pádu (dále jen „OOPP“) formou zadržení a zachycení pádu – viz ČSN EN 363 Prostředky ochrany osob proti pádu – Systémy ochrany osob proti pádu (dále jen „norma“).

Další informace ohledně nebezpečných látek a ochrany před jejich negativním působením se mohli dozvědět účastníci semináře Nebezpečné látky a ochrana zdraví, který se konal 18. 6. 2019 v Praze na Novotného lávce. Na semináři vystoupili odborníci z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., Jiří Tilhon a Karel Škréta, a Jaroslav Hlavín z Ministerstva práce a sociálních věcí. Prezentace přednášejících a příručku Nebezpečné chemické látky, chemické směsi a jejich odpady najdete v příloze u článku.

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Práce ve výškách patří v klasické struktuře Státního úřadu inspekce práce do segmentu stavebnictví. V praxi však nejsou riziku pádu vystaveni jen stavební dělníci na lešení či pokrývači. Rozsah článku umožňuje pouze naznačit základní aspekty této problematiky v průmyslu.

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 z roku 2016 o osobních ochranných prostředcích a o zrušení směrnice Rady 89/686/EHS, které je až na výjimky použitelné od 21. dubna 2018, významné změny nepřináší. Stanoví požadavky na návrh a výrobu osobních ochranných prostředků (OOP) dodávaných na trh, s cílem zajistit ochranu uživatelů a zavést pravidla pro volný pohyb OOP v Unii. V závěru článku čtěte rozhovor k tématu s Ing. Karlem Škrétou z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i.

Na dotaz odpověděl Ing. Karel Škréta z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i.