Informace o ochraně dýchadel - 2. část

Rozdíly mezi respirátory

Jak je vidět v níže uvedené tabulce, rozdíly mezi FFP2 a FFP3 nejsou nijak velké. Označení FFP pochází z normy EN 149+A1. Na trhu se také objevují respirátory s označením N95 nebo KN95 – toto označení pochází z jiných zahraničních norem. Porovnání mezi těmito normami z hlediska některých parametrů je v další části tohoto dokumentu. Z porovnání je vidět, že N95 a KN95 jsou zhruba na úrovni FFP2.

U respirátorů se určuje (mimo jiné) filtrační účinnost samotného materiálu a celková účinnost ochrany kompletně správně (!) nasazeného respirátoru. Viz tabulka.

Velmi záleží na správném nasazení respirátoru. Je nutno vytvarovat kolem nosu, tváří a brady. I krátké vousy velmi sníží celkovou účinnost!

Zkoušení respirátorů je jednotné v celé EU. Kompletní zkoušky podle EN 149+A1 ale trvají velmi dlouho. Proto evropské zkušebny řeší, jak proceduru zkrátit. Z jejich doporučení RfU PPE-R/02.075v1 vyplývá, že ochranu proti COVID-19 poskytuje i třída respirátorů FFP2 (tedy i N95 a KN95).

Samozřejmě, v extrémně infekčním prostředí platí, čím větší ochrana, tím lépe.

Další informace k respirátorům

Respirátor je určen na ochranu nositele. Pokud je bez ventilu, plně chrání i okolí. Existují i verze s ventilem, který slouží pro odvod vydechovaného vzduchu. Pokud takový respirátor nosí infekční osoba, může ventilem šířit infekci, protože ve ventilu není filtr. Toto riziko není při běžném nošení nijak vysoké, ale respirátor s ventilem by určitě neměly nosit osoby pozitivní s COVID-19.

Respirátory se mají používat v souladu s návodem, k tomu patří i informace o délce používání. Na respirátoru má být označení buď R (možno používat opakovaně) nebo NR (jednorázové použití). Na respirátorech, které jsou v současném nouzovém stavu dováženy do ČR, často označení chybí, ale nejčastěji se jedná se o výrobky s jednorázovým použitím, to znamená po dobu cca 8 hodin.

Při prodlouženém používání se filtrační účinnost mírně snižuje. Záleží na konkrétním typu i na podmínkách, v nichž se respirátor používá. Zejména v infekčním prostředí je pak nebezpečí přenosu nákazy při styku s povrchem respirátoru, i když filtrační funkce může být stále dobrá.

Při standardním nošení není problém prodloužit dobu používání na několik dnů. Záleží pak také na hygienických podmínkách, míře zvlhčení, deformacích výrobku vzniklých z manipulace s ním apod.

Kolem nás je plno informací, které vycházejí z nepochopení. Například roušky nelze označovat FFP2 ani FFP3, toto členění je vyhrazeno respirátorům. Taková označení roušky vycházejí z představy, že pro porovnání roušky a respirátoru stačí změřit filtrační účinnost materiálu, viz tabulka výše. Ve skutečnosti se u respirátorů měří další parametry, například prodyšnost (dýchací odpor) nebo koncentrace CO2 vdechovaného vzduchu atd. Velmi kvalitně filtrující materiály (často např. nanomateriály) mohou mít velký dýchací odpor, což je v rozporu s EN 149+A1 a celková ochrana je tím znehodnocena.

Informaci zpracoval Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., oznámený subjekt 1024.

V příloze najdete celý článek včetně 1. části a obrázků ochranných prostředků a v závěru ještě porovnání mezi normami pro respirátory - zkrácenou verzi informačního letáku společnosti 3M.