Nebezpečné látky a ochrana zdraví

Zdroj: 

Další informace ohledně nebezpečných látek a ochrany před jejich negativním působením se mohli dozvědět účastníci semináře Nebezpečné látky a ochrana zdraví, který se konal 18. 6. 2019 v Praze na Novotného lávce. Na semináři vystoupili odborníci z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., Jiří Tilhon a Karel Škréta, a Jaroslav Hlavín z Ministerstva práce a sociálních věcí. Prezentace přednášejících a příručku Nebezpečné chemické látky, chemické směsi a jejich odpady najdete v příloze u článku.

Ing. Jiří Tilhon, Ph.D ve své přednášce Nebezpečné látky – analýza rizik a kategorizace práce hovořil o několika krocích směřujících k ochraně zaměstnanců. Prvním krokem je prohlídka pracovišť, pracovních míst, ze které odborně způsobilá osoba v prevenci rizik získává informace pro svou další činnost. Na jejím základě vytvoří systém bezpečné práce, školení, stanoví postupy, technická opatření. Důležité je opatření zaměstnancům zdůvodňovat, ne pouze konstatovat, že to tak bude. Jedině tak si je mohou osvojit. V rámci prvního kroku dochází mimo jiné také k hodnocení pracovní činnosti – seznámení s pracovními postupy, činností pracovníka při havarijních stavech, kontrole, jestli jsou OOPP dostatečné i v rámci havarijního zásahu apod.

2. krok - hodnocení rizik, kam můžeme zařadit identifikaci nebezpečných vlastností: technických zařízení, používaných prostředků, materiálů, vlastní činnosti; identifikaci zakázaných prací; identifikaci stanovených látek; rizikových faktorů; analýzu rizik a definování rizik; identifikace zbytkových rizik. Podstatou je oddělit dýchadla pracovníka od prostoru, kde se nebezpečná látka dostává do ovzduší. Účinná opatření, ke kterým patří reorganizace práce, snížení expozice pracovníků, omezení počtu pracovníků, nemusí být finančně nákladná.

V nařízení vlády č. 361/2007 Sb. jsou uvedeny přípustné expoziční limity (PEL) a nejvyšší přípustné koncentrace (NPK). Zakázané práce upravuje § 8 zákona č. 309/2006 Sb., § 7 odst. 3 zákona č. 309/2006 Sb. zřízení kontrolovaných pásem, § 39 zákona č. 258/2000 Sb. rizikové práce, § 2 odst. 1 nařízení vlády 361/2007 Sb. vyjmenovává rizikové faktory.

3. krokem je kategorizace práce (vyhl. č. 432/2003 Sb.); postupy k oznámení rizikových prací - měření akreditovanou/autorizovanou osobou podle § 38 zákona č. 258/2000 Sb., předložení oznámení v případě zařazení pracovníků do kat. 2. krajské hygienické stanici (KHS) a předložení žádosti o zařazení (kat. 3. a 4.) podle § 37 zákona č. 258/2000 Sb.

4. krokem je stanovení systému práce. Zahrnuje organizaci práce - nakládání s nebezpečnými chemickými látkami (§ 44a odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb.) zahrnuje počet osob, střídání osob, pracovní postupy, bezpečnostní přestávky, stanovení oprávněných osob, systém předávání informací, kontrol, zdravotních prohlídek; nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické; nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé, karcinogenní kategorie 1 nebo 2, mutagenní kategorie 1 nebo 2, toxické pro reprodukci kategorie 1 nebo 2. Vyžadují se písemná pravidla o BOZP a ochraně životního prostředí projednána s KHS podle § 44a odst. 7 zákona č. 258/2000 Sb. (připravuje se novela z. č. 258/2000 Sb., kde bude ustanovení týkající se pravidel změněno); školení a předávání informací; dokumentace; zajištění ochrany zdraví; přijímání opatření (např. technická, technologická, organizační); všeobecné preventivní zásady (např. omezování vzniku rizik). Rozhoduje se o vhodných OOPP. Více v prezentaci na konci článku.

Ing. Jaroslav Hlavín z Ministerstva práce a sociálních věcí, který zastupoval Český Focal Point pro BOZP, hovořil o kampani Zdravé pracoviště má nebezpečné látky pod kontrolou. Připomněl minulé i budoucí akce, které se v rámci kampaně konají, propagační materiály a soutěž Správná praxe. Vítězové národního kola soutěže byli vyhlášeni na slavnostním udílení cen v Opavě 28. 5. 2019.

V kategorii pro podniky do 100 zaměstnanců zvítězil VAKOS XT a.s. (projekt se týkal zásahu do nelegálních varen drog, kde se setkávají organizace z různých druhů zásahů - lékařské, policejní, hasičské).

V kategorii pro podniky nad 100 zaměstnanců zvítězila Ústřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice Praha s projektem na ochranu těhotných žen. Oba projekty byly zaslány do Bilbaa, kde budou na konci listopadu 2019 vyhlášeni vítězové evropského kola.

V prezentaci jsou uvedeny zdroje, kde se lze s aktivitami v rámci kampaně více seznámit.

Komplexní přehled o problematice OOPP poskytl účastníkům semináře Ing. Karel Škréta.

Pro posouzení shody OOP je od 21. 4. 2018 v EU uplatňováno Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 o osobních ochranných prostředcích a o zrušení směrnice Rady 89/686/EHS, které je přímo platné. Hovoří se zde o osobních ochranných prostředcích (OOP), kde jsou zahrnuty i ochranné prostředky pro volný čas, zatímco v našich právních předpisech se hovoří o osobních ochranných pracovních prostředcích (OOPP). Jak známo, jejich poskytování upravuje zákoník práce a nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kde jsou uvedeny požadavky na OOPP. Vychází ze Směrnice Rady 89/656/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci (třetí samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), která bude novelizována.

OOP se dělí na 3 kategorie. Kategorie I zahrnuje minimální rizika, např. povrchové mechanické poranění. Kategorie III zahrnuje výlučně rizika, která mohou způsobit velmi závažné důsledky, jako je smrt nebo trvalé poškození zdraví (týkají se například pádu z výšky, úrazu elektrickým proudem a práce pod napětím). Kategorie II zahrnuje jiná rizika, než jsou uvedena v kategoriích I a III, tj. běžné OOP k ochraně hlavy, k ochraně rukou, nohou, těla nebo očí. Za zařazení do příslušné kategorie je odpovědný výrobce. Pro tyto tři kategorie se uplatňují různé postupy posuzování shody (viz prezentace). Výrobce vystavuje EU prohlášení o shodě a umísťuje značku CE. Vzor prohlášení o shodě je v příloze IX k výše uvedenému nařízení.

Důležitější než nařízení vlády nebo normy je pro uživatele návod od výrobce. Dříve se používaly vzorové seznamy OOPP, které vydávaly ústřední orgány státní správy pro řízené organizace, dnes si s tím musí poradit zaměstnavatelé, potažmo odborně způsobilé osoby v prevenci rizik. Musí co nejpřesněji identifikovat rizika na pracovišti a specifikovat je tak, aby mohli prodejci jasně definovat svou potřebu a podle ní pak vybrat optimální OOPP.

Při hodnocení rizik pro výběr a použití ochranných prostředků se postupuje zejména podle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 495/2001 Sb. Technické normy pro výběr a používání OOPP a konkrétní příklady OOPP jsou uvedené v prezentaci.

 

Ing. Jiří Tilhon, Ph.D

Akci pořádala Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ve spolupráci s Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail