prevence

Cílem výzkumného úkolu je vytvořit odbornou základnu ohledně možností přístupů k prevenci rizik při výkonu pracovních činností v souvislosti s klimatickými změnami. Bude proveden komplexní sběr poznatků ze zahraničí a z ČR, zmapování vývoje během posledních desetiletí s ohledem na statistiky pracovní úrazovosti s důrazem na pozice, u kterých lze předpokládat vliv klimatických změn, dále budou provedena terénní šetření u vybraných pracovních pozic, následně budou vymezeny stěžejní aspekty pro nastavení a úpravy systému prevence rizik a celkově BOZP, což bude zpracováno do finálního výstupu.

Cílem výzkumného úkolu je vytvoření odborné základny pro vývoj metod kvantifikace zátěže a ergonomických nástrojů prevence muskuloskeletálních onemocnění v souvislosti s výkonem pracovních činností. Základní částí bude zmapování ergonomických aspektů nastavení pracovišť v kontextu neustálého vývoje, změn ve světě práce, moderních přístupů, dále provedení analýz, terénních šetření na vybraných pracovištích v ČR a jejich vyhodnocení, nakonec vytvoření odborné zprávy s přílohami, odborné publikace, článků a dalších podkladových materiálů.

Partneři kampaně Vision Zero z celého světa se snaží o vymýcení úrazů, zranění a nemocí souvisejících s prací.

Jakým obtížím čelí ti, kteří prodělali nádorové onemocnění, při svém návratu do práce? S jakými problémy se mohou setkat jejich zaměstnavatelé? Výzkum agentury EU-OSHA se snaží odpovědět na tyto otázky a určit, co je třeba učinit pro úspěšný návrat do práce.

Péče o zdraví a spokojenost zaměstnanců se dostává na špici nabídky firemních benefitů. Bolestí těla z nesprávné pracovní polohy či stresu rapidně přibývá. Co s tím? Jak nastartovat programy zdraví ve firmách a organizacích zacyklených ve starých pořádcích? Která cesta vede ke spokojenému zaměstnanci a vyššímu výkonu?

Demografické stárnutí je objektivní realitou celého vyspělého světa. Paralelně s tím, jak stárne populace, stoupá i průměrný věk pracovní síly. Pracovní život stárnoucích pracovníků ovlivňují jednak přirozené fyziologické změny spojené se stárnutím organismu, které jsou na druhé straně vyvažovány velkou pracovní zkušeností. Psychosociální rizika na pracovišti, která zahrnují komplex vlivů z pracovního i mimopracovního prostředí mohou mít velký vliv zejména na tuto skupinu zaměstnanců. Starší pracovníci mohou patřit mezi skupiny ohrožené projevy negativního sociálního chování, mohou propadat depresím, trpět muskuloskeletálními obtížemi, apod. Toto vše má dopady na pracovní výkon, absentismus, fluktuaci, pracovní neschopnost, pracovní úrazovost, časný odchod do starobního důchodu. Aby bylo vůbec prodlužování pracovní kariéry možné, je nutné vytvářet odpovídající podmínky na pracovišti a zohledňovat veškeré aspekty pracovního života i pracovní schopnosti a možnosti zaměstnance. Mezi důležitá preventivní opatření patří jasný legislativní rámec, spolupráce a efektivní komunikace všech zúčastněných – státu, zaměstnavatelů i zaměstnanců. Samozřejmou prevencí musí být zdravý životní styl.

Cílem projektu je získání poznatků a zkušeností z teorie a praxe vztahu mezi zdravím a prací, včetně žádoucích a vhodných způsobů adaptace pracovních podmínek potřebám člověka, tj. s ohledem na jeho anatomické, antropometrické, fyziologické, psychofyziologické vlastnosti a psychické schopnosti.

Koncem loňského roku vyšla ve Sbírce zákonů pod č. 221/2014 Sb. novela vyhlášky o požární prevenci. Článek upozorňuje na nejzásadnější změny a seznamuje s filozofií právní úpravy. Vyhláška č. 221/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 246/2001 Sb., je účinná od 1. listopadu 2014.

Cílem projektu je vytvořit postupy a metody stanovení a hodnocení společenského rizika v okolí objektů/zařízení, obsahující NCHL, a to v celém životním cyklu objektů/zařízení, ve fázích projekce, územního plánování, zpracování a posuzování bezpečnostní dokumentace a zprostředkování relevantní a validní informace společnosti (jakožto příjemci rizika) o míře jeho ohrožení.