Zaměstnavatel musí své zaměstnance chránit

Zdroj: 
Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Pracuji v dopravní firmě a vozíme zboží k různým zákazníkům. Nedávno z jedné firmy přijel náš řidič a byl údajně napadán bezpečnostním technikem z firmy, do které zboží vezl, že neplní to a ono, aniž by byl jakkoliv seznámen s riziky a povinnostmi, které u nich ve firmě platí. Nás taktéž firma o rizicích neinformovala. Jejich "bezpečák" hrozil pokutou a vykázáním z areálu. Má na to právo? Prosím o vysvětlení této problematiky, takových firem, které nás nijak o rizicích ani požadavcích na pohyb v jejich areálu neinformují, je bohužel více a rád bych to řidičům objasnil a podložil nějakým právním předpisem.

To vše je otázka prevence rizik. Je povinností zaměstnavatele, aby posoudil rizika, s kterými se mohou jeho zaměstnanci při cestách k jednotlivým zákazníkům setkat. To, že Vás Vaši zákazníci neinformují, je nedostatek nejen na jejich straně, ale i na Vaší straně. I Vy byste si měli (alespoň od stálých zákazníků) alespoň ověřit, zda nemají nějaké zvláštní požadavky na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zejména na dopravu v rámci jejich areálu.

Z dotazu nevyplývá, jestli se jedná o pravidelné zákazníky (kde by otázka vyhledání rizik byla určitě jednodušší) nebo o náhodné zákazníky. Navíc ani není zřejmý důvod, pro který byl Váš zaměstnanec napadán. Z Vašeho dotazu pouze vyplývá, že Váš zaměstnanec si stěžoval na postup zaměstnavatele, ke kterému byl vyslán. V tom případě jste to měli řešit. Každou stížnost zaměstnance musí zaměstnavatel řešit a tady se navíc jednalo o bezpečnost a ochranu zdraví Vašeho zaměstnance. To je závažná věc. Zaměstnavatel, když chce po zaměstnancích, aby byli vůči němu loajální a aby konali své povinnosti řádně, tak je také musí do určité míry chránit a nemůže nechat bez povšimnutí, že zaměstnanec zákazníka jeho zaměstnance napadá. To se musí vyjasnit na úrovni vedoucích zaměstnanců obou zaměstnavatelů. Samozřejmě, že dotyčnému nemůže dát nikdo pokutu. Pokuty mohou dávat pouze orgány k tomu oprávněné. Osoba odborně způsobilá v prevenci rizik takové pravomoci nemá. Vykázat z areálu by ho samozřejmě mohli, pokud by tam skutečně nějak bránil v dopravě nebo jinak ohrožoval bezpečnost a ochranu zdraví při práci jejich zaměstnanců. K tomu se ale nemohu vyjadřovat, když nevím, co se skutečně stalo.

Autor článku: 

Komentáře

Další návaznosti

26.11.2014 - 10:11 Radoslav Vlasák
Dovolím si na paní doktorku Dandovou trošku navázat - ono bývá nejefektivnější upravit alespoň rámcově to, o čem její erudovaná odpověď pojednává, přímo v hospodářské smlouvě mezi jednotlivými subjekty (kdo komu co poskytne, kdo koho s čím seznámí, kdo a vůči komu má jaká oprávnění apod.). Samozřejmě je to dost složité např. při jednorázových dopravních zakázkách, ale i u nich by se - při trošce dobré vůle - dal najít způsob, jak vzájemnou prokazatelnou informovanost ohledně BOZP (ale i dalších náležitostí) zabezpečit. Neodstranilo by to sice všechna možná nedorozumění a problémy, ale jejich podstatnou část určitě. Výsledkem takového postupu by pak - například - mohlo být ujednání, že firma všem dopravcům, kteří jí zboží či materiál zavážejí, poskytne svůj dopravní řád apod., jednotliví dopravci s ním pak seznámí své řidiče a budou od nich vyžadovat jeho respektování.

Re: Další návaznosti

28.11.2014 - 08:51 Radovan Holy
Ustanovení Zákoníku práce v této věci, tedy v informování o rizicích mezi zaměstnavateli, jejichž zaměstnanci působí na jednom pracovišti, považuji za přinejmenším nešťastné. Ono ustanovení: "...jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat...", zkrátka v praxi dost dobře naplnit nejde. Typickým příkladem mohou být např. zásilkové služby. Zaměstnanci těchto služeb se každý den pohybují klidně i na desítkách různých pracoviť a ve chvíli, kdy zásilku přebírá zaměstnanec firmy (objednatele zásilky), tito dva zaměstnanci v té chvíli plní na jednom pracovišti úkoly. Jak ale v praxi zajistit, aby se zaměstnavatelé před předáním zásilky písemně informovali? A jak zajistit, aby informace skutečně obdrželi relevantní zaměstnanci? A co když např. kurýr zavadí o kliku a těžkou zásilku upustí tak, že poraní nohu přebírajícího? Možná by ono písemné informování mohlo být omezeno na konkretizovanější případy - časově, osobově, druhy prací. Mimochodem věřím, že zde na serveru diskutující, informace o rizicích poskytují i OIP, aby inspektor nebyl ohrožen na zdraví, při jeho kontrolní činnosti.

Re: Další návaznosti

30.11.2014 - 12:24 Radoslav Vlasák
Samozřejmě nelze "ošetřit" všechny případy, kdy by seznámení s vyhodnocenými riziky bylo více či méně potřebné. Pak by měl nastoupit tzv. selský rozum - ale i ten mnohdy (a nejen v oblasti BOZP) citelně chybí... Legislativně ošetřit nelze úplně všechno (i tak máme těch nejrůznějších předpisů atd. dost a dost a bývá problémem se v nich dostatečně a kvalifikovaně orientovat) - důležité je v těchto případech akceptovat i tzv. duch zákona (či jiné legislativní normy), tedy to, co měl zákonodárce (či jiný tvůrce) na mysli, před čím chtěl prostřednictvím toho kterého předpisu chránit nebo čemu chtěl zamezit, příp. na co alespoň upozornit.

Re: Další návaznosti

30.11.2014 - 12:59 Radovan Holy
Cituji: "Samozřejmě nelze "ošetřit" všechny případy"... A toto mi právě vadí. Zákon (jeho ustanovení), který nelze v praxi realizovat, je špatným zákonem. Toto ustanovení zaměstnavatele / OZO BOZP, staví do nelehké úlohy. Informování mělo být buď doporučující nebo měly být stanoveny výjimky či konkrétní povinné případy. Ve stavu, v jakém to je, ten, kdo ustanovení § 101, Zákoníku práce psal, již musel tušit, že po jeho schválení bude každý zaměstnavatel porušovat zákon.

Re: Další návaznosti

30.11.2014 - 14:35 Radoslav Vlasák
Neposuzoval bych to zase až tak kategoricky - ve většině případů ustanovení zákona naplnit bez větších problémů lze. Stanovit zákonem konkrétní případy - to by jeho "tloušťka" byla nejspíš větší, než nový občanský zákoník (a už začínáme zjišťovat, co jeho obsažnost zůsobuje; obecně - zákon, který je nadmíru obsažný a podrobný, nemluvě už o nesrozumitelnosti či možnosti několikerého výkladu, většinou zakládá tendenci k jeho častému nerespektování). Výjimky - ani to není průchodné, v našich zeměpisných šířkách a délkách je znatelná tendence je nejen využívat, ale přímo zneužívat. A posuzování, zda se na ten který konkrétní případ mohou vztahovat, či nikoliv, by bylo značně náročné a do určité míry i subjektivní. Řešení? Nezbytně posuzovat naplnění předmětných ustanovení Zákoníku práce (ale i dalších předpisů) situaci od situace, případ od případu - mj. i za použití tzv. selského rozumu. Ostatně - i orgány dozoru nad BOZP (a potažmo i případný soud) šetří pracovní úrazy apod. se zřetelem na to, nakolik měl a mohl dotyčný zaměstnavatel (nebo případně poškozený) přesně dodržet to či ono legislativní ustanovení. Prostě - úplně všechno "nalinkovat" nejde a nikdy nepůjde. Je pak otázkou profesní erudice, praxe a zkušeností, jak se ten který subjekt s naplňováním legislativních norem vyrovná. Že s nedostatečnou znalostí problematiky BOZP má problém značná část vrcholového managementu firem, je - bohužel - přetrvávající skutečností. A že je potom pozice OZO často ne zrovna záviděníhodná, platí doposud - opět bohužel - taky.

Re: Další návaznosti

01.12.2014 - 08:10 Radovan Holy
Ano, výjimky by byly zneužívány - to určitě ano. Zneužívání je však problémem zcela jiného rázu. Ono ustanovení o informování o rizicích mohlo být klidně přesunuto do § 102, za tzv.: "hodnocení rizik" a mohlo znít např.: "Na základě vyhodnocení rizik zaměstnavatel stanoví případy, kdy bude provádět písemné informování "dodavatelů" o rizicích a o přijatých opatřeních...

Re: Další návaznosti

01.12.2014 - 08:10 Radovan Holy
Ano, výjimky by byly zneužívány - to určitě ano. Zneužívání je však problémem zcela jiného rázu. Ono ustanovení o informování o rizicích mohlo být klidně přesunuto do § 102, za tzv.: "hodnocení rizik" a mohlo znít např.: "Na základě vyhodnocení rizik zaměstnavatel stanoví případy, kdy bude provádět písemné informování "dodavatelů" o rizicích a o přijatých opatřeních...

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail