Hodnocení implementace Rámcové směrnice 89/391/EHS a pěti prvních individuálních směrnic v zemích EU

27.09.2004

Zdroj:

Evropská komise nedávno předložila první souhrnnou zprávu o implementaci Směrnice Rady 391/89/EHS (Rámcová směrnice) a prvních pěti individuálních směrnic pod ní patřících. Zpráva má iniciovat širokou a veřejnou diskusi o způsobech, jak dále utvářet a respektovat prostor pro podnikání v rozšířené Evropské unii a zlepšovat duševní a tělesnou pohodu pracovníků na pracovišti. Tento příspěvek obsahuje zásadní analýzy obsažené ve zprávě doplněné o první kritickou odezvu koncipovanou evropskými odbory. Zpráva i její kritické hodnocení by mohly být podkladem pro zahájení diskuse v České republice, ve které je implementace harmonizované legislativy, po mnoha letech od stanovení právní povinnosti hodnotit riziko, v mnoha ohledech „planá“.

bezpečnost

implementace

zaměstnavatelé

První pozitivní signály i trvající nedostatky

Zpráva konstatuje, že legislativa EU má pozitivní vliv na národní standardy BOZP a že široce přispěla ke zlepšení pracovních podmínek, podpoře produktivity, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti.

Předběžné odhady, jenž jsou založeny na údajích Eurostatu z roku 2000 uvádějí, že počet úrazů na 100 000 pracovníků s důsledkem více než třídenní absence se snížil z 4 539 v roce 1994 na 4 016 v roce 2000. Pokles tohoto základního indikátoru je ještě výraznější, pokud vezmeme v úvahu změnu ekonomické struktury a typologie práce a nová rizika.

V absolutních číslech však v důsledku pracovních úrazů umírá 5 200 pracovníků. Celkově v EU dochází cca k 4.8 miliónům pracovních úrazů ročně. Okolo dvou třetin úrazů vede k absenci delší než tři dny. Téměř 14% pracovníků utrpí více než jeden pracovní úraz ročně. Každoročně je tak zameškáno okolo 158 miliónů pracovních dnů.

Vysoce rizikové oblasti jsou převážně identické s odvětvími a typy práce, u kterých zpráva zdůrazňuje hlavní nedostatky aplikace nové legislativy, přičemž uvádí, že v případech zlepšení shody s acquis v oblasti BOZP dochází k dalšímu snižování počtu úrazů.

U malých a středních podniků je situace horší. Také veřejný sektor vykazuje signifikantní nedostatky. Pracovníci ve vysokém riziku jsou mezi mladými lidmi a těmi, jenž jsou zaměstnáni v dočasných kontraktech či mají nízkou kvalifikaci. Okolo 7% zraněných pracovníků se nemůže vrátit do stejné práce a okolo 4% z nich musí omezit svou pracovní dobu nebo již nemohou dále pracovat.

Každý rok je přiznán téměř 300 000 pracovníkům určitý stupeň trvalé nezpůsobilosti jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Je odhadováno, že celkově přijdou EU ztráty způsobené nemocemi a pracovními úrazy na 2.6 – 3.8% HDP.

Tyto údaje dokládají vysoké ekonomické náklady způsobené absencí vhodné sociální politiky a tvoří hlavní překážky v naplňování strategického cíle plné zaměstnanosti. Jak zpráva uvádí, tato tvrzení zdůrazňují rozsah a důležitost priorit spojených s kvalitou práce jako politickým nástrojem pro implementaci programu sociální politiky EU.