Jak se domoci odškodnění nemoci z povolání, když zaměstnavatel nekomunikuje?

Pracovnice se zdravotním znevýhodněním u dnes již bývalého zaměstnavatele v chráněné dílně vykonávala činnost, pro kterou jí byla uznána nemoc z povolání. Zaměstnavatel s ní nekomunikuje. Svého práva na odškodnění se domáhá svépomocí a s pomocí známých. Můžete prosím odpovědět na následující otázky?

1. Když zaměstnavatel nekomunikuje a poškozená doloží k číslu pojistné události všechny nároky, stačí to pro šetření pojišťovny?

Když zaměstnavatel nekomunikuje, tak to neznamená, že nemá poškozená nárok na odškodnění. Může oznámit pojišťovně, že zaměstnavatel nereaguje na její požadavky na náhradu škody. Pojišťovna následně osloví zaměstnavatele o doložení případné chybějící dokumentace a vyzve jej ke spolupráci. Pokud pojistitel zjistí, že firma existuje pouze de iure (je zapsaná v obchodním rejstříku), ale neexistuje de facto (není možné najít sídlo firmy ani jejich statutárního zástupce), pak pojistitel volí jinou formu dokazování existence vzniku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, aby mohlo dojít k naplnění smyslu zákonného pojištění, že každý pracovní úraz nebo nemoc z povolání musí být odškodněn bez ohledu na skutečnost, zda se odpovědný zaměstnavatel pojistil nebo zda spolupracuje. V každém případě se však pojišťovna snaží o navázání kontaktu s odpovědným zaměstnavatelem.

2. Zaměstnankyně pojišťovny tvrdila, že podklady k odškodnění musí poslat výhradně zaměstnavatel, neboť s ním má pojišťovna smlouvu, nikoli s poškozenou. Údajně to, co jim poškozená poslala, teď pojišťovna posílá zaměstnavateli, aby jim to on poslal oficiálně.

Je pravdou, že poškozená nemá přímý nárok vůči pojišťovně. Pojištěným je zde zaměstnavatel, aby za něho pojišťovna uhradila nároky zaměstnanci v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce. Pojišťovna vždy musí komunikovat se zaměstnavatelem, proto obvykle v případech, kdy dokládá různou dokumentaci výhradně poškozený zaměstnanec, tak o tom zaměstnavatele informuje, případně žádá potvrzení.

3. Je pravda, že to, co poškozená pojišťovně poslala, nemohou brát v potaz, protože pak by u nich mohlo dojít k chybě a dvojímu plnění?

Pokud poškozený zaměstnanec napřímo zašle pojišťovně nárok na odškodnění, pak o tom pojišťovna musí informovat pojištěného zaměstnavatele, požádat jej o vyjádření k danému nároku a zjistit, zda daný nárok již nebyl odpovědným zaměstnavatelem proplacen. Pokud by pojišťovna nespolupracovala se zaměstnavatelem, mohlo by opravdu dojít ke dvojímu plnění a na straně zaměstnance ke vzniku bezdůvodného obohacení.

4. Jsou stanoveny nějaké termíny pro odškodnění?

Po nahlášení škody pojišťovna má stanoveny 3 měsíce na šetření a doplnění dokumentace, aby mohla pojistnou událost uzavřít. Nelze-li ukončit šetření nutná ke zjištění rozsahu pojistného plnění v tomto termínu, sdělí pojistitel důvody, a to písemnou formou. Jakmile má pojišťovna vše doplněno, vyplácí pojistné plnění zpravidla do 3 dnů, přestože jí zákon ukládá povinnost proplatit škodu do 15 dnů od ukončení šetření.

5. Na co by si měla dát poškozená pozor, aby jí nezaniklo právo na odškodnění?

Promlčecí lhůta k uplatnění nároku na náhradu škody je 3 roky, počíná běžet ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Každý nárok vzniká v jiný časový okamžik, a z toho důvodu pro něj běží samostatná promlčecí lhůta.