Zaměstnavatel vnikl násilím do zaměstnancovy skříňky. Jak to řešit?

Zdroj: 
Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová

Nadřízený svému zaměstnanci (mému kamarádovi) vnikl přeříznutím jeho soukromého zámku do skříňky, aniž by ho k tomu pozval, a tam odebral jeho nafasované věci. O tom provedl zápis a vše je prý v souladu s předpisy. Vedoucí pracovník postupoval zřejmě tak proto, že se kamarád rozhodl u zaměstnavatele skončit. Poté, co to zaměstnavateli oznámil, mu byl zamezen přístup na pracoviště. O pár dní později došlo k výše uvedené situaci. Je takové jednání zaměstnavatele v souladu s platnými právními předpisy ČR? Podle odpovědných pracovníků organizace prý ano.

Samozřejmě, že takové jednání zaměstnavatele není v souladu s právními předpisy, ale není v souladu ani se základními etickými pravidly, se zásadami slušného chování. Zákoník práce je veden zásadou dobrých mravů – viz ustanovení § 14 odst. 1 „Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiného účastníka pracovněprávního vztahu a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.“  nebo druhá zásada „Zaměstnavatel nesmí zaměstnance jakýmkoliv způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Zásadou dobrých mravů se musí řídit jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec. Zaměstnavatel jen z toho titulu, že on je zaměstnavatel, nemá právo bez přítomnosti zaměstnance kontrolovat jeho osobní věci. I když třeba zaměstnavatel provádí osobní prohlídky zaměstnanců, vždy zdůrazňoval Nejvyšší soud, že musí chránit osobní práva zaměstnance. V daném případě vidím jasný postih zaměstnance za to, že se chtěl domoci svého práva na řádné skončení pracovního poměru. Samozřejmě žádný právní předpis nedává zaměstnavateli právo vniknout do skříňky a odtud odebrat věci, které zaměstnanci svěřil. Nevím, jaká byla hodnota věcí. Podle platného zákoníku práce může mít  zaměstnanec věci svěřené buď  na písemné potvrzení nebo na základě dohody o odpovědnosti za svěřené věci (pokud hodnota svěřených věcí přesahuje 50 000 Kč). Ať se jednalo o věci svěřené na písemné potvrzení nebo o věci svěřené zaměstnanci na základě dohody, v obou případech zaměstnanec za ty věci zaměstnavateli odpovídal a jednání zaměstnavatele bylo naprosto v rozporu se zákonem.

Vnímám, že zaměstnavatel, resp. vedoucí zaměstnanec, tak učinil dejme tomu v rozčilení, když se dozvěděl o výpovědi zaměstnance. Ani to  ho ale neospravedlňuje a nedává mu právo jednat v rozporu se zákonem. Jak by se asi choval, kdyby se tam dotyčnému něco skutečně ztratilo. Jednání zaměstnavatele je samozřejmě odsouzeníhodné, ale pokud se zaměstnanci ze skříňky nic neztratilo, tak asi z toho nebude vyvozovat další důsledky.
Jediným řešením by bylo oznámit případ oblastnímu inspektorátu práce a požádat, aby u zaměstnavatele provedl kontrolu dodržování pracovněprávních předpisů obecně.

Jinak snad dotyčný zaměstnanec jednal po právu a když ho vykázali z práce před řádným skončením pracovního poměru, tedy před uplynutím výpovědní doby, jasně zaměstnavateli sdělil, že povinností zaměstnavatele je přidělovat zaměstnanci práci po celou dobu trvání pracovního poměru (od jeho vzniku až do řádného skončení) a že jednání zaměstnavatele považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele podle § 208 zákoníku práce.

Autor článku: 

Komentáře

Domnívám se, že v zadání

16.06.2009 - 09:24 Zdeněk Slabý
Domnívám se, že v zadání příspěvku nebylo řečeno vše. Třeba proč zaměstnanci byl zamezen přístup? Proč při skončení pracovního poměru neopustil ( nepředal )prázdnou skříňku zaměstnavateli ? apod.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail