bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Legislativa pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ukládá zaměstnavatelům řadu povinností. Doplnit si informace o tom, co je v současné bezpečnosti práce nejdůležitější, setkat se s podobně zaměřenými kolegy, ale také potkat a vidět přednášet přední osobnosti oboru – to vše budou moci účastníci druhého ročníku Konference BOZP, která se chystá na druhou polovinu listopadu do Prahy.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je velice široký mezivědní obor, který, ač se to někomu nemusí zdát, se dotýká většiny lidí (netýká se pouze zaměstnanců, ale i například pacientů, OSVČ, studentů, zákazníků). Kniha vás provede současnou BOZP, seznámí vás s principy jejího pojetí a i se základními požadavky prevence rizik, tedy se zajištěním BOZP.

Článek, který vznikl v rámci řešení projektu „Odstraňování bariér a zvyšování úrovně BOZP u zahraničních pracovníků“ (2010 – 2011), přibližuje situaci v jedné z nejvyspělejších ekonomik světa, která se potýká dlouhodobě se silnou imigrací. Ve Spojených státech amerických je vnímáno, že neznalost jazyka významně komplikuje BOZP. Vývoj a zkušenosti z USA potvrzují závažnost problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci imigrantů. Zejména se nevěnuje dostatečná pozornost znalosti anglického jazyka u imigrantů a jejímu následnému vlivu na bezpečnost práce v nejrůznějších odvětvích.

Ročně více než šest tisíc mladých lidí má v prvním zaměstnání špatnou a zcela zbytečnou zkušenost. Utrpí pracovní úraz, který si vyžádá pracovní neschopnost delší než tři dny. Neznalost a nezažitost zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pracovní nezkušenost, špatně odhadnutá a podceněná rizika mají za následek jak zdravotní tak i ekonomické újmy. Zaměření na mládež a její výchovu je důležité především proto, že budou v blízké budoucnosti tvořit značnou část pracovní síly a navíc u této skupiny je výskyt úrazů více než dvojnásobný proti jiným skupinám. Výskyt pracovních úrazů nejmladší věkové kategorie zaměstnanců je možné výrazně ovlivnit především prevencí a realizací souboru účinných protiúrazových opatření. Nejúčinnějším nástrojem je kvalitní výchova a vzdělávání (proces celoživotního učení) v oblasti BOZP. Snížení pracovní úrazovosti zaměstnaných mladých lidí je výzvou nejen pro uchování jejich zdraví, ale také pro snížení každoroční, zbytečné dvou miliardové ekonomické ztráty.

V tradičním listopadovém termínu (18. – 20. 11. 2009) se konal již 22. ročník mezinárodní odborné konference z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nesoucí název XXII. medzinárodná konference „Aktuálne otázky bezpečnosti práce“. Letošní ročník se konal na stejném místě jako ročník předchozí, ve Štrbském Plesu ve Vysokých Tatrách. Konference poskytuje prostor pro odbornou diskusi odborníků na BOZP, zástupců státní správy, výzkumných institucí, podnikové sféry o aktuálních tématech a problémech, které mohou zvýšit efektivitu aktivit v oblasti BOZP, jako jednoho z důležitých aspektů integrovaných systémů řízení. Letošní konference se nesla v duchu kampaně Evropské agentury pro BOZP – Zdravé pracoviště – dobré pro tebe, dobré pro podnik. Hlavními organizátory je Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práce (EU-OSHA), Národný inšpektorát práce (NIP), Technická univerzita Košice a Slovenská asociácia pre BOZP a OPP.

Článek prezentuje způsob komplexního posouzení rizik jako základu integrace systémů managementu v organizaci. Jedná se o popis jednotlivých kroků sjednocujících posouzení rizik prováděné v různých systémech řízení, a to tak, aby bylo možné získat vzájemně srovnatelné výsledky a na základě toho stanovit priority při plánování opatření, přerozdělování zdrojů apod. Tento přístup je modelově zpracován pro rizika v oblasti BOZP, ochrany životního prostředí a kvality, protože v současné době tvoří integrovaný systém managementu převážně právě systém managementu BOZP (OHSMS), kvality (QMS) a environmentální systém managementu (EMS). Avšak předpokládá se, že je možné uvedený postup pro komplexní posouzení rizik použít univerzálně pro jakákoliv rizika, která jsou pro danou organizaci klíčová, tedy např. i rizika v oblasti finanční, bezpečnosti informací, projektového řízení apod.

Bezpečnost při práci a pracovní pohoda zaměstnanců velmi úzce souvisejí s organizací a řízením podniku. Dobře fungující manažerský systém vždy přináší nejen užitek, a to jak v efektivitě či produktivitě vykonávané práce, ale významnou měrou se promítá také do míry pracovní úrazovosti. V tomto směru proto moderně smýšlející podniky zavádějí systémy managementu, které si nechávají certifikovat u akreditovaných společností. V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví se jedná o systém managementu BOZP, který se zavádí podle požadavků normy OHSAS 18001 a je už i u nás pro tuto problematiku jedním z nejčastěji implementovaných. Tato norma v loňském roce prošla novelizací, která posunula systém managementu BOZP ještě blíže k filozofii norem ISO 14001 a ISO 9001. Tento příspěvek se proto zabývá nejen pojednáním o těchto změnách, ale také jednou z možností integrace systému managementu BOZP se systémy managementu kvality a systémy environmentálního managementu.

Vydáním zákona, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy jsme udělali další krok směřující k důrazu na zajišťování bezpečnosti práce. Toto Téma týdne je věnováno zamyšlení nad tím, jak je tento zákon chápán odbornou veřejností a jak je ho nutno aplikovat v praxi za využití dalších navazujících předpisů.