Digitalizace v oblasti práce

Kampaň představil Ing. Jaroslav Hlavín z Ministerstva práce a sociálních věcí, který zastupoval Český Focal Point. Kampaň si klade za cíl zlepšit znalosti o BOZP a vhodném používání digitálních technologií; zvýšit povědomí o digitalizaci a jejím dopadu na BOZP; informovat o vznikajících rizicích a příležitostech; usnadnit výměnu informací apod.

V prevenci rizik je zdůrazněn především přístup zaměřený na člověka; rovný přístup všech zúčastněných stran k informacím nebo transparentnost ohledně způsobu fungování digitálních nástrojů.

EU-OSHA vytipovala prioritní oblasti, kterým se bude postupně věnovat:

1. práce prostřednictvím digitálních platforem – zde stojí za zmínku publikace Výzkumného ústavu bezpečnosti práce Digitální platformy a BOZP;
2. automatizace pracovních úkolů;
3. práce na dálku a hybridní práce;
4. řízení pracovníků prostřednictvím umělé inteligence;
5. chytré digitální systémy.

Na webových stránkách kampaně lze nalézt zdarma různé materiály a publikace, firmy se mohou zapojit do soutěže Ceny za správnou praxi. Chystají se další akce, například seminář ČMKOS Pardubice 5. 6. nebo seminář Svazu průmyslu ČR online 12. 6.

Ing. Jiří TILHON, Ph.D., LL.M. z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce (VÚBP) se po krátkém představení Evropské agentury pro BOZP a VÚBP věnoval tématu Práce na dálku a hybridní práce.

VÚBP vypracoval Metodiku řízení práce prováděné formou home office, nyní vytváří metodiku týkající se práce na dálku (teleworking – práce z jakéhokoliv místa). V případě hybridní práce zaměstnanec pracuje částečně na dálku a částečně na pracovišti zaměstnavatele, nebo jde o tzv. sdílenou práci, kdy se střídá na pracovním místě s kolegou.

O tom, že práce z domova nebo na dálku nemusí být jen benefitem, jsme se mohli přesvědčit především během pandemie covid-19, kdy jsme byli nuceni takto pracovat. Domácí pracoviště je často ve velmi špatném stavu, musí se tudíž nejdříve posoudit vybavení pracoviště, vhodnost organizování práce na dálku, finanční spoluúčast, způsob předávání informací, setkávání, způsob kontroly, předání hotové práce. Často také nedochází k očekávanému lepšímu sladění pracovního a rodinného života, je proto důležité správné nastavení režimu chodu domácnosti.

Domácí pracovník musí dbát rovněž na ergonomii. Nehrbit se u notebooku, ale mít monitor ve výši očí, sedět na vhodně vybrané kancelářské židli při správném osvětlení. Zkrátka přizpůsobit místo práce svému tělu. Velkou brzdou pro výkon práce z domova je nedostatečná komunikace s okolím. Zaměstnanec by si měl vyžádat potřebné informace ke splnění úkolu, bezpečná technická zařízení, oznamovat svému vedoucímu případné důvody nesplnění úkolu, zdravotní problémy, nehodu či pracovní úraz, nedostatky na domácím pracovišti a spolupracovat s vedoucím na jejich odstranění.

Zaměstnavatel by měl vykonávat průběžnou kontrolu plnění daného úkolu.

V další přednášce se Jiří Tilhon věnoval osobním ochranným prostředkům (OOP¹) – jak poznat jejich kvalitu a úroveň ochrany, co jsou inteligentní OOP. Rozlišují se 3 kategorie OOP - I. kat. chrání před minimálními riziky (např. mechanická poranění); III. kat. před riziky způsobujícími velmi závažné důsledky – smrt, vážné poškození zdraví (např. látky a směsi nebezpečné pro zdraví, prostředí s nedostatkem kyslíku, horká prostředí nejméně 100 °C, pády z výšky). Kategorie II. zahrnuje jiná rizika, než uvedená v kategorii I. a III. Kategorii určuje výrobce, například rukavice mohou být ve všech kategoriích.

Uvádí-li se výrobek I. kat. na trh, výrobce provede posouzení shody, výrobek označí CE značkou shody a vyhotoví prohlášení o shodě; v případě II. kat. výrobek posoudí a vyzkouší tzv. oznámený subjekt. Pokud výrobek vyhoví všem předepsaným zkouškám, všem požadavkům, vydá se certifikát EU přezkoušení typu a výrobce ho může uvádět na trh. A vyrábět ho stále stejným způsobem (shodný materiál apod.).

U výrobku III. kat. také zkouší oznámený subjekt, vystavuje certifikát EU přezkoušení typu, navíc provádí roční dohled. Výrobce označuje výrobek nejen značkou shody, ale také čtyřčíselným kódem oznámeného subjektu.

Značení úrovně ochrany je uvedeno v návodu od výrobce, který musí být v tištěné podobě, v jazyce státu, kde je prodáván. Uživatel musí vědět proti čemu chrání, jak ochranný prostředek udržovat, jinak se zkrátí doba účinnosti. Ochranné prostředky musí být vzájemně slučitelné.

Inteligentní OOP kromě toho, že chrání, také poskytují informaci. Například varují před nebezpečím změnou barvy čidla apod.

Ing. Jiří Vala, Ph.D. (VÚBP) ve své přednášce Školení BOZP prostřednictvím virtuální reality (VR) vycházel z úspěšného projektu Virtuální realita v BOZP, který si kladl za cíl zefektivnit vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v oblasti BOZP. Byla vytvořena řada aplikací pro VR i 2D interaktivní aplikace.

Virtuální realita umožní zaměstnancům vypořádat se s potenciálně život ohrožujícími scénáři, je založena na principu plného oddělení uživatele od okolního světa a jeho plného ponoření se do světa virtuálního. Zaměstnanec si velmi rychle uvědomí rizika, lépe si obsah školení zapamatuje, není potřeba přítomnosti další osoby, vše ho naučí specializovaná VR aplikace. Uživatel se soustředí a úkony v tréninkovém scénáři plní zcela přirozeně a podvědomě, tudíž si zapamatuje mnohem víc.

Zaměstnanec se připraví na mimořádné situace. Ve VR může zažít rychlost šíření požáru, výbuch, vtažení ruky do stroje, poranění oka, pokud nemá ochranné brýle apod. Vyzkouší si svoje reakce na reálnou situaci, například při požáru, a naučí se eliminovat chyby.

I VR však má své nevýhody – u uživatelů může nastat nevolnost při konfliktu mezi vestibulárním systémem a mechanismy vnímání těla, závrať, dezorientace, bolest hlavy, únava očí. Nevýhodou také může být, že se lidé nemají v případě potřeby koho zeptat na nejasnosti. Někteří zaměstnanci mohou mít odpor k novým technologiím, a tím se efektivita školení snižuje.

Ať chceme nebo nechceme, novým technologiím se zkrátka nevyhneme. V oblasti virtuální reality se řeší nový projekt Prevence rizik a školení BOZP prostřednictvím VR (doba řešení 1/2024–12/2026). Cílem je na základě definovaných hlavních rizik při práci, které způsobují nejvíce pracovních úrazů, vizualizovat a digitalizovat tato rizika tak, aby mohla být preventivně předána pracovníkům formou prožitku v bezpečných podmínkách, tzn. prostřednictvím virtuální reality.

¹ OOP je širší skupina výrobků než OOPP (osobní ochranné pracovní prostředky). Vztahuje se na ně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 ze dne 9. března 2016 o osobních ochranných prostředcích a o zrušení směrnice Rady 89/686/EHS.

Online seminář pořádala Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i., v rámci celoevropské kampaně Zdravé pracoviště 2023–2025.