psychosociální rizika

V tomto odvětví jsou obzvlášť častá psychosociální rizika, jako je vysoká pracovní zátěž, násilí ze strany třetích osob, nepravidelná pracovní doba a vysoké emocionální nároky na práci, což může mít dopad jak na duševní, tak na fyzické zdraví pracovníků.

Zástupci z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce se aktivně zúčastnili XXIII. ročníku mezinárodní konference Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2023 (27.–28. 4. 2023, Hotel Sepetná, Ostravice), která byla na téma Současné výzvy v bezpečnosti práce a procesů směrem k preventivní kultuře BOZP.

Měnící se trh práce vyžaduje zvýšení tlaku na digitalizaci pracovněprávní dokumentace s dopady do dokumentace BOZP. Součástí příprav na zvýšení odolnosti společnosti je posílení právní úpravy týkající se distančního výkonu práce. Tato forma práce je z hlediska ergonomických parametrů a psychosociálních rizik velmi zátěžová a je třeba nastavit systémově tuto oblast tak, aby nezpůsobovala snížení kvality pracovních podmínek zaměstnanců a zároveň byla pro zaměstnavatele byla přínosná.

Nejnovější zpráva agentury EU-OSHA týkající se odvětví vzdělávání v Evropě zahrnuje politické ukazatele v oblasti řízení BOZP.

Výsledky nového výzkumu, které zveřejnila agentura EU-OSHA, přináší důkazy o souvislostech mezi psychosociálními faktory a muskuloskeletálními poruchami.

Průzkum ESENER poukazuje na digitální technologie a covid-19 jako na nové výzvy v oblasti řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Příspěvek se zabývá prací z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele při používání zlidovělého pojmu práce z domova, kdy zdůrazňuje dopady této formy práce na zdraví a bezpečnost zaměstnanců. Zdůrazňuje též povinnosti zaměstnavatele v oblasti pracovních podmínek těchto zaměstnanců s akcentem na psychosociální rizika. Na statistických datech příspěvek dokládá zhoršení zdraví zaměstnanců v případě nedůsledného plnění povinností zaměstnavatele při této formě práce. Pojmenovává výzvy, kterým bude třeba čelit, aby se odstranily některé nedostatky při aplikaci institutu.

V rámci realizace výzkumného projektu Řízení psychosociálních rizik pro praxi u zaměstnanců se zdravotním postižením, který ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem řešil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., byla vyvinuta metodika, jež se zaměřuje na řízení psychosociálních rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Nejčastějšími psychosociálními riziky v malých podnicích jsou vysoká pracovní zátěž, časový tlak a nároční klienti. Negativní dopad na život pracovníků a na podniky měla také pandemie COVID-19. Tato zpráva, která doplňuje výsledky průzkumu ESENER 2019, zkoumá, jak mikropodniky a malé podniky řídí nová a vznikající psychosociální rizika.