Práce v noci a dopady na zdraví zaměstnanců

Zaměstnance ve zdravotnictví a v sociálních službách je nutné chránit a upozorňovat na rizika spojená s výkonem povolání. Mezi tato rizika především patří covid-19, psychosociální rizika a práce v noci. Doba pandemie covidu-19 ukázala na nedostatky ochrany zaměstnanců ve zdravotnictví a sociálních službách. Odboráři se zásadně podíleli na tom, aby Evropská komise oficiálně vydala doporučení uznat covid-19 jako nemoc z povolání. Při jednáních jsme mohli informovat o vstřícném a rychlém postupu České republiky. Doporučení bylo Evropskou komisí vydáno 20. prosince 2022, po dvouleté práci a nátlaku evropských odborářů.

Psychosoociální rizika musí být řešena na kolektivní úrovni. Podle některých studií mají psychosociální rizika psychologický dopad, ale jejich původ je sociální. Například u zaměstnanců, kteří vykonávají náročná povolání, je rozvoj deprese způsobený i pocitem, že není pracovním podmínkám zaměstnanců věnována dostatečná pozornost a kontrola. Tomu se například ve Švédsku brání tím, že vyvinuli strategii proti násilí na pracovišti. V Německu stále více pracovníků opouští sektor zdravotnictví a dlouhodobé péče kvůli obtížným pracovním podmínkám.

Psychosociální rizika vyplývají ze struktury, organizace a řízení práce, například je ve zdravotnictví a sociální péči běžné jednání s náročnými pacienty a klienty, běžná je práce pod časovým tlakem, nedostatečná komunikace a spolupráce mezi zaměstnanci, dlouhá, nepravidelná pracovní doba a práce v noci.

Evropská komise uznává potřebu urychleně řešit dopady psychosociálních rizik souvisejících s prací. Komise má v pracovním programu i komplexní přístup k duševnímu zdraví zaměstnanců. My ale nemůžeme pouze čekat na výstupy Evropské komise, například při jednáních o kolektivních smlouvách se musíme vždy a více zaměřit na pracovní podmínky zaměstnanců. Ve vyjednávání odborovým organizacím pomáhají regionální manažeři a svazoví inspektoři pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

• Má práce v noci negativní dopad na zdraví zaměstnanců?
• Je jedním z vážných psychosociálních rizik?
• Přiblížeme se Dánku, kde je rakovina prsu u zaměstnanců pracujících v nočních směnách uznána nemocí z povolání?

Rakovina prsu je celosvětově nejčastěji diagnostikovanou rakovinou. Celosvětově bylo v roce 2020 hlášeno 2,26 milionů nových případů a 685 tisíc úmrtí. V Evropské unii bylo nově zaznamenáno 355 tisíc nových případů a 92 tisíc úmrtí.

4,3 % všech zaměstnanců v EU obvykle pracuje v noci, 5,3 % všech mužů a 3,1 % všech žen.

Termín „noční směna“ není jednotný, některé členské státy jej definují jako práci vykonávanou večer a v noci, zatímco jiné jej striktně definují jako práci v noci.

Mezinárodní organizace práce (ILO, MOP) zveřejnila již v roce 1990 úmluvu C171 a doporučení R178 o práci v nočních směnách. Úmluva zavádí určitá omezení, například směna by neměla být delší než 8 hodin, zaměstnanci by měli mít stanovenou kratší pracovní dobu, pokud jde o náročné práce, neměli by zaměstnanci vykonávat práci přesčas a neměli by vykonávat více než dvě noční směny na plný úvazek za sebou. Mezi dvěma nočními směnami by mělo být poskytnuto 11 hodin odpočinku.

Těhotným zaměstnankyním, pokud předloží doporučení lékaře, by měly být nabídnuty jiné podmínky práce, například přechod na denní směny, měla by jim být poskytnuta delší mateřská dovolená.

Zaměstnanci pracující v noci by měli mít nárok na placenou dovolenou minimálně 4 týdny. Uvedené podmínky má české právo implementováno.

V mnoha zemích EU nemohou být zaměstnankyně nuceny pracovat v noci od okamžiku, kdy oznámí těhotenství, až do prvního roku dítěte.

V roce 2007 se sešla ve francouzském Lyonu pracovní skupina výzkumníků Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC), aby zjistila, zda práce na směny zvyšuje riziko rakoviny. Dospěla k závěru, že hlavním rizikovým faktorem pro rakovinu při práci v nočních směnách je narušení cirkadiánního rytmu (biologický rytmus s periodou o délce přibližně 24 hodin). Výzkumníci ale uvedli, že k jasným závěrům existují pouze omezené důkazy u lidí, protože neexistuje dostatek studií o vztahu mezi prací na směny a onemocněním rakovinou prsu. Výzkumníci však uvedli, že existuje dostatečný důkaz u pokusných zvířat. Bylo mnoho studií, které viděly pozitivní korelaci mezi narušením cirkadiánního rytmu a rakovinou u zvířat.

Pro vyjasnění: termín narušení cirkadiánního rytmu se týká změn přirozených cyklů spánku-bdění a světla-tmy, způsobených světlem v noci nebo narušeným spánkem. V důsledku toho tělo uvolňuje méně melatoninu z epifýzy. Kolísání hladin melatoninu ovlivňuje chování a načasování tělesných funkcí. Nedostatek melatoninu narušuje přirozený cirkadiánní rytmus a způsobuje únavu. Proto je narušení cirkadiánního rytmu spojeno se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny a diabetu typu 2.

V roce 2019 použila pracovní skupina termín práce v nočních směnách. Pracovní skupina dospěla ke stejnému závěru jako pracovní skupina z roku 2007, že práce v nočních směnách je pravděpodobně karcinogenní pro člověka. Přesně nebylo možné se vyjádřit, protože u lidí existují pouze omezené důkazy z důvodu, že kvalita některých minulých studií o vztahu mezi noční směnou a rakovinou prsu byla nekonzistentní.

Některé výsledky studií ukázaly, že noční směna není spojena pouze s rakovinou prsu, ale také s rakovinou prostaty a tlustého střeva. Podle některých studií jsou nejvíce ohroženi zdravotničtí pracovníci, dělníci v továrnách, letušky a piloti. Jedna studie prokázala, že ženy, kterým byly přiděleny noční směny, byly rakovinou prsu více ohroženy. Některé studie zahrnuly krátké období, některé se zaměřily na dlouhodobé účinky práce v nočních směnách pouze na starší pracovníky. Mezinárodní adentura pro výzkum rakoviny (IARC) ale neposkytla vládám rady, jak zlepšit legislativu a předpisy.

V roce 2020 se v Dánsku kvůli otázce pracovních podmínek sešli výzkumní pracovníci, kteří se specializují na práci v noci. A dali několik doporučení s cílem snížit riziko rakoviny:

• zaměstnanci by neměli mít více jak tři noční směny za sebou,
• směna by měla být maximálně 9 hodin,
• mezi směnami by mělo být minimálně 11 hodin odpočinku, 
• těhotné ženy by neměly být vůbec nuceny v noci pracovat, aby se zamezilo potratům.

V Dánsku je rakovina prsu způsobená noční prací uznána nemocí z povolání.

V současné době je Dánsko jedinou evropskou zemí, která uznává rakovinu prsu způsobenou prací v nočních směnách za nemoc z povolání. Dánská národní rada pro pracovní úrazy odškodnila v letech 2007 až 2011 přibližně 110 obětí rakoviny prsu způsobené nočními směnami. V roce 2008 dostalo odškodnění 38 žen, kterým byla diagnostikována rakovina prsu a které vykonávaly noční směny. Ženy, které dostávaly odškodnění, pracovaly v nočních směnách více než 20 let a mimo noční práci u nich nebyla další rizika pro vznik rakoviny. Nebyla u nich rodinná anamnéza, dále například nekonzumovaly ve větší míře alkohol.

Závěrem: V budoucnu budou provedeny další výzkumy o rizicích trvalé práce v nočních směnách a trvalé noční práci. Již nyní je nutné zvýšit povědomí o vztahu mezi prací v noci a rakovinou, zaměstnancům v těchto režimech zajistit zkrácenou pracovní dobu, přestávky v práci, vyhovující organizaci práce a pokud možno odstranit ostatní psychosociální rizika, stres na pracovišti, přetěžování zaměstnanců a podobně.

Zpracováno z podkladů pro jednání sektoru nemocnic a sociálních služeb Evropské federace odborových svazů veřejných služeb (EPSU, HSS).