psychosociální rizika

Tento elektronický průvodce byl vydán v rámci kampaně Zdravé pracoviště zvládne i stres v roce 2014.

Cílem řešení projektu je tvorba kompletní poznatkové základny v problematice psychosociálních rizik, pro tvorbu, úpravu a doplnění právních předpisů v daném směru, podporu zaměstnavatelů, zástupců a zaměstnanců se zdravotním postižením.

V říjnu 2017 jsme si připomněli Světový den duševního zdraví, Den požární bezpečnosti a v nejbližší době nás čeká Evropský týden bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Demografické stárnutí je objektivní realitou celého vyspělého světa. Paralelně s tím, jak stárne populace, stoupá i průměrný věk pracovní síly. Pracovní život stárnoucích pracovníků ovlivňují jednak přirozené fyziologické změny spojené se stárnutím organismu, které jsou na druhé straně vyvažovány velkou pracovní zkušeností. Psychosociální rizika na pracovišti, která zahrnují komplex vlivů z pracovního i mimopracovního prostředí mohou mít velký vliv zejména na tuto skupinu zaměstnanců. Starší pracovníci mohou patřit mezi skupiny ohrožené projevy negativního sociálního chování, mohou propadat depresím, trpět muskuloskeletálními obtížemi, apod. Toto vše má dopady na pracovní výkon, absentismus, fluktuaci, pracovní neschopnost, pracovní úrazovost, časný odchod do starobního důchodu. Aby bylo vůbec prodlužování pracovní kariéry možné, je nutné vytvářet odpovídající podmínky na pracovišti a zohledňovat veškeré aspekty pracovního života i pracovní schopnosti a možnosti zaměstnance. Mezi důležitá preventivní opatření patří jasný legislativní rámec, spolupráce a efektivní komunikace všech zúčastněných – státu, zaměstnavatelů i zaměstnanců. Samozřejmou prevencí musí být zdravý životní styl.

Pro mnohé moderní doba eskaluje neúměrnou stresovou zátěž, neboť rozsah a dynamika změn ve všech oblastech života jsou rychlejší, než jsou možnosti přirozené adaptability člověka. Dlouhodobý neúměrný stres, negativní projevy jednání a chování, špatná organizace práce, nevhodné pracovní podmínky a pracovní prostředí ve svém důsledku poškozují zdraví lidí i zatěžují celou společnost. Příspěvek přináší zejména zpětnou vazbu, informace o aktuální situaci ve vnímání stresu ekonomicky aktivními obyvateli ČR ve věku 18-64 let, kteří v době výzkumu (rok 2014) pracovali.