digitalizace

Digitální transformace společnosti je nutná k přežití v dnešním globalizovaném světě, kde změny jsou často velmi dynamické a lidstvo je průběžně vystaveno různým hrozbám a překážkám, jako jsou například pandemie. Na jedné straně digitální transformace podporuje růst inteligentních měst, pokrok v klinické péči a ovlivňuje mnoho dalších aspektů našeho života. Na druhé straně zde existuje reálné riziko, že dovednosti budou zastaralé rychleji než kdykoli předtím. Mnoho zaměstnanců se proto pochopitelně obává důsledků digitalizace, může mít pocit, že se nedokážou přizpůsobit tomuto novému trendu. To představuje pro moderní lídry mnohé výzvy, a k jejich překonání je zapotřebí nový styl a nová struktura vedení, která pomůže správně řídit lidské zdroje a jejich dovednosti.

Průmysl 4.0 je označení pro současný trend digitalizace, s ní související automatizaci výroby a změny na trhu práce, které s sebou přinese. (wikipedia, 2020). V praxi „chytrého“ výrobního závodu jde například o tyto oblasti: moderní přístupy v procesním managementu; automatizaci ve firemních procesech; sběr a přenos dat; regulaci spotřeby energií; digitalizaci; automatizaci výroby; robotizaci; zavádění prvků umělé inteligence. Po přečtení článku nám můžete sdělit i Vy svoji zkušenost s „chytrým pracovištěm“. Pište na e-mail: sencikj@vubp-praha.cz.

Umělá inteligence a pokročilá robotika se stávají běžnou součástí pracovního života, přičemž tyto digitální technologie budou mít stále větší dopad na BOZP.

Agentura EU-OSHA představuje hlavní zjištění Evropského průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik z roku 2019 (ESENER) a poukazuje na hlavní rizikové faktory uváděné evropskými pracovišti – muskuloskeletální poruchy a psychosociální rizika.

Kniha věnující se kladům i úskalím digitální transformace, jíž jsme svědky v ekonomice i celé společnosti.

V nové zprávě agentura EU-OSHA zveřejňuje závěry rozsáhlého dvouletého projektu s cílem předpovědět dopady digitalizace na bezpečnost a ochranu zdraví při práci v EU.

Článek se zabývá převratnými technologickými změnami a novými podmínkami ve společnosti. Je zřejmé, že fenomén označovaný jako „Průmysl 4.0“ bude mít zásadní vliv na požadované kvalifikace a na trh práce. Změny povedou k novým principům organizace práce, ke změně role zaměstnance, ke změnám ve struktuře i pracovní náplni většiny profesí. Digitalizace, robotizace a další nové technologie přinesou nejen nová rizika, ale i odstranění fyzicky namáhavé práce, nové možnosti kvalitativního obohacení práce, zlepšení pracovního prostředí, více příležitostí pro profesní rozvoj, více možností práce na dálku, sladění pracovního a rodinného života apod. Zároveň však zvýší nároky na větší flexibilitu práce, komplexnost pracovních úkolů a přizpůsobivost pracovníků vůči novým pracovním/technologickým procesům.

Dne 18. května 2017 se v Braunově domě v Praze uskutečnila mezinárodní konference "Genderový rozměr digitalizace práce". Konference se soustředila na otázku, do jaké míry tyto změny reprodukují či dokonce zesilují stávající nerovnosti mezi muži a ženami na trhu práce a kde jsou naopak ve stávajícím vývoji příležitosti k využití změn k nabourání genderově diskriminačních praxí a nerovného zacházení.