Práce v digitální budoucnosti – nová studie předvídá budoucí rizika v oblasti BOZP

V nové zprávě agentura EU-OSHA zveřejňuje závěry rozsáhlého dvouletého projektu s cílem předpovědět dopady digitalizace na bezpečnost a ochranu zdraví při práci v EU.

Konečné výsledky tohoto prognostického projektu upozorňují na vývoj technologií na bázi IKT, potenciální dopad těchto technologií na povahu a organizaci práce a výzvy a příležitosti pro oblast BOZP, jež mohou přinést.

Zvýšený dohled nad pracovníky, nepřetržitá dostupnost, časté změny pracovních míst a řízení práce pomocí algoritmů mohou zvyšovat úroveň stresu pracovníků. Jako pravděpodobné dopady rostoucí digitalizace na pracovišti jsou rovněž identifikována vyšší ergonomická rizika vyplývající z rozhraní mezi člověkem a strojem a nárůst mobilní práce vykonávané on-line.

Digitalizace a vznik nových technologií ovlivňují nejen povahu pracovních míst a úkolů, sektorů a odvětví, v nichž lidé pracují, ale i to, jak lidé práci vnímají. Trendy naznačují, že do roku 2025 dojde v důsledku technologií na bázi IKT ke změnám vybavení, nástrojů a systémů používaných pro organizování, řízení a poskytování výrobků, služeb a znalostí. Zpráva „Prognóza nových a vznikajících rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která jsou spojena s digitalizací do roku 2025“ zkoumá potenciální dopady digitalizace: spolupracující robotizaci, umělou inteligenci, internet věcí, autonomní vozidla, bioniku, virtuální a rozšířenou realitu, technologii určenou k nošení na těle, data velkého objemu, 3D a 4D tisk a on-line platformy.

Za tímto účelem byly vypracovány čtyři scénáře pracovního života v roce 2025, které zohledňují společenské, technologické, ekonomické, environmentální a politické souvislosti. Tyto scénáře posuzují potenciální rozdíly v přístupech orgánů státní správy a veřejnosti k digitálnímu vývoji. Berou rovněž ohled na úroveň ekonomického růstu a používání nových technologií v několika příštích letech. Je zkoumán rozsah možného dopadu, jaký by tento vývoj v oblasti digitálních technologií mohl mít na BOZP, aby bylo možné podpořit informovanou debatu o tom, jak by důkladnější plánování a tvorba politik mohly utvářet budoucnost BOZP v digitálním světě. Tyto scénáře (Evoluce, Transformace, Využívání a Fragmentace) sdružují odborné informace získané prostřednictvím studia literatury, telefonických rozhovorů, webových průzkumů a pracovních seminářů.

Scénář „Evoluce“ například předpokládá, že bude tempo ekonomického růstu a používání nových technologií pomalé a že se orgány státní správy budou vysokou měrou zaměřovat na práva zaměstnanců, jejich sociální zabezpečení, zdraví a vzdělávání. Vzhledem k tomu, že podle tohoto scénáře nové technologie nenastupují tak rychle, lze u něho odhadnout rizika v oblasti BOZP a jejich prevence lépe než u ostatních. Některé tyto technologie však nemusí být dobře spravovány, a to kvůli omezeným finančním prostředkům podniků.

U každého scénáře jsou samostatně posuzovány výzvy a příležitosti v oblasti BOZP, rovněž jsou však identifikovány otázky, které jsou pro všechny čtyři scénáře společné. Očekávají se určité pozitivní výsledky – díky robotizaci a automatizaci budou lidé například pravděpodobně méně pracovat v tradičních nebezpečných prostředích.

V důsledku změn způsobených digitalizovanou prací však podle všeho poroste význam psychosociálních a organizačních faktorů. Jedná se například o zvýšený dohled nad pracovníky, předpoklad nepřetržité dostupnosti, častější změny pracovních míst a řízení práce a pracovníků pomocí algoritmů. To vše může u pracovníků zvyšovat úroveň stresu. Jako pravděpodobné dopady rostoucí digitalizace na pracovišti jsou rovněž identifikována vyšší ergonomická rizika vyplývající z rozhraní mezi člověkem a strojem, nárůst mobilní práce vykonávané on-line a závažnější rizika v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Digitální technologie rovněž usnadňují nové formy pracovního poměru, kdy roste počet pracovníků, k nimž je (správně, nebo nesprávně) přistupováno jako k osobám samostatně výdělečně činným a kteří by mohli spadat mimo působnost stávajících právních předpisů k BOZP, což představuje výzvu pro stávající mechanismy řízení a regulace BOZP.

Aby bylo možné těmto očekávaným problémům čelit, jsou navrhovány určité možné strategie v oblasti BOZP, jako jsou pokročilá hodnocení rizik na pracovišti, která využívají nebývalé příležitosti dostupné prostřednictvím digitálních technologií (přístrojů, které jsou nošeny na těle, a dat velkého objemu), ale berou také v úvahu související nové výzvy. Navrhuje se rovněž proaktivní přístup v plánování a provádění strategií digitalizace, který se zaměřuje na pracovníka, a rámec pro vyjasnění povinností a odpovědností v oblasti BOZP, pokud jde o nové systémy a nové způsoby práce.

Účelem tohoto průzkumu je informovat tvůrce politik v rámci EU, orgány státní správy, odborové organizace a zaměstnavatele o tom, jak by digitalizace mohla v dlouhodobém horizontu ovlivnit bezpečnost a zdraví pracovníků v EU, a podporuje návrh vhodného výzkumu, politik a strategií v oblasti BOZP. Doporučuje holistický, preventivní přístup k BOZP, aby se minimalizoval negativní dopad nově vznikajících výzev na pracovníky, podniky, ekonomiku a společnost.

Odkazy:

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail