Co chcete vědět o ergonomii: výběr otázek a odpovědí

10.05.2004

Zdroj:

D - Hodnocení a řízení rizik v pracovním prostředí

Obsah článku: sociální klima na pracovišti, co je pracovní stresor a stres, jaký je vztah mezi individuální dispozicí a úrazovostí, “nemoci z budov” – tzv. Sick-Building Syndrom, biorytmy a jak ovlivňují pracovní výkonnost, rozdíl mezi únavou a chronickým únavovým syndromem, účinky monotonie na člověka, pasivní a aktivní odpočinek, nejčastější příčiny chyb a selhání člověka v pracovních systémech, vliv věku a pohlaví výkonovou kapacitu, nejvhodnější režim práce a přestávek v pracovní směně, nejdůležitější zásady uspořádání směnového systému a povinnosti zaměstnavatele v péči o podmínky při nočních směnách a jak mohou průmyslové havárie ovlivnit chování lidí.

ergonomie

pracovní prostředí

pracovní podmínky

Jaký je vztah mezi individuální dispozicí a úrazovostí?

V souvislosti s analýzou příčin vzniku pracovních úrazů se často vyskytuje termín tzv. “sklonu k úrazům”, který vychází z předpokladu, že za stejných pracovních podmínek a stejného rizika existuje statisticky významný rozdíl v počtu úrazů osob se “sklonem k úrazovosti” (tzv. úrazovci) ve srovnání s ostatními pracovníky. Předpokládá se, že “sklony k úrazům” spočívají v určitých psychických rysech a vlastnostech. Psychometrické testy, testy inteligence, pozornosti, reakční doby atd. ukázaly rozporné výsledky a tuto hypotézu nepotvrdily. Výjimkou jsou jen profese, pro něž je charakteristická vysoká odpovědnost za životy lidí nebo riziko vzniku velkých ekonomických důsledků, jako jsou např. řidiči veřejné dopravy, strojvůdci, operátoři v energetice apod., kdy inteligenční testy a zejména testy emoční stability naznačovaly jistou souvislost mezi jejich výsledky a predikcí pravděpodobnosti nehod či selhání. Jde o predispozici jedince, která je dána relativně stabilním uspořádáním mentálních a fyzických aspektů s tendencí chovat se určitým způsobem. Jsou to např. tyto osobnostní rysy:

postoj či vztah k bezpečnosti práce (podceňování či přeceňování), s tím související tendence k rizikovému chování, nepřiměřená sebedůvěra ve vlastní schopnosti a dovednosti nebo naopak, přílišná opatrnost, velká obava o zdraví apod.;
motivace, která souvisí s hodnotovou soustavou jako např. výše výdělku, pocity odpovědnosti, ochrana vlastního zdraví, profesionální úspěšnost, sebejistota apod.

emoční vyrovnanost, tj. na jedné straně impulzivnost, nezodpovědnost, neschopnost racionálně řešit mimořádnou situaci, na druhé straně nesamostatnost, velká submisivita, nerozhodnost, nervozita, úzkost, strach apod.;

Z ostatních činitelů potencionálně ovlivňujících incidenci pracovních úrazů je to věk (starší pracovníci mají relativně menší úrazovost), pohlaví (ženy v průměru vykazují za stejných podmínek méně úrazů), celkový a aktuální zdravotní stav, životní styl, tj. úroveň mimopracovních podmínek a jejich vliv na duševní rovnováhu atd.