Co chcete vědět o ergonomii: výběr otázek a odpovědí

Obsah článku: sociální klima na pracovišti, co je pracovní stresor a stres, jaký je vztah mezi individuální dispozicí a úrazovostí, “nemoci z budov” – tzv. Sick-Building Syndrom, biorytmy a jak ovlivňují pracovní výkonnost, rozdíl mezi únavou a chronickým únavovým syndromem, účinky monotonie na člověka, pasivní a aktivní odpočinek, nejčastější příčiny chyb a selhání člověka v pracovních systémech, vliv věku a pohlaví výkonovou kapacitu, nejvhodnější režim práce a přestávek v pracovní směně, nejdůležitější zásady uspořádání směnového systému a povinnosti zaměstnavatele v péči o podmínky při nočních směnách a jak mohou průmyslové havárie ovlivnit chování lidí.

Jaké jsou nejčastější příčiny chyb a selhání člověka v pracovních systémech?

Jaké jsou nejčastější příčiny chyb a selhání člověka v pracovních systémech?

Za chybu či selhání člověka při práci se považuje nesplnění předepsaného, předem určeného způsobu chování a jednání jako je nedodržení pracovního postupu, použití nevhodné pracovní pomůcky,  nedodržení bezpečnostních předpisů apod. Problém analýzy příčin chyb a selhání, jejich klasifikace, jinak řečeno “spolehlivosti lidského faktoru” je akutní nejen v dopravě, dálkově řízených výrobních systémech, ale i při ostatních činnostech, kdy chyby pracovníků mohou mít závažné důsledky (dopravní nehody, pracovní úrazy, průmyslové havárie apod.). Absolutně spolehlivý člověk je fikcí a chyby člověka při práci nelze vyloučit. Zdůvodnění selhání, chyby, omylu člověka, které je založeno na zjednodušené příčinné souvislosti jako např. nepozornost – vznik pracovního úrazu je pouhým konstatováním a o tom, proč byl pracovník nepozorný nic nevypovídá. Moderní teorie bezpečnosti práce přistupují k analýze chyb jakožto důsledku tzv. řetězce příčin, tj. vzájemně podmíněných faktorů a okolností prolínajících se v okamžiku vzniku události. Jsou to následující determinanty:

  • osobnostní rysy, tj. např. emocionální nevyrovnanost, nerozhodnost, malá sebedůvěra, sklon k rizikovému jednání, ztráta motivace, depresivní ladění;
  • vztah k vykonávané činnosti a k pracovním podmínkám, tj. např. trvalá pracovní nespokojenost, frustrace, nechuť k vykonávané práci, fluktuační tendence, nepřiměřené pocity ohrožení vlastního zdraví v důsledku práce se škodlivinami, sociální napětí v pracovním kolektivu jako jsou např. časté konflikty a rozpory, malá sociální  přizpůsobivost, celková “atmosféra” na pracovišti ve vztahu k bezpečnostní podnikové politice, včetně managementu, např. jeho malý zájem o účinnou prevenci, zdůrazňování ekonomických hledisek na úkor bezpečnosti práce apod.;
  • vliv mimopracovních (životních) podmínek, tj. např. vážná nemoc v rodině, narušené manželské vztahy, finanční starosti, malá sociální opora manželského partnera – tj. jeho nezájem či podceňování, problémy s výchovou dětí, konflikty mezi rodinnými členy apod.

pracovní připravenost a způsobilost, tj. např. neznalost bezpečnostních požadavků, nedostatečný zácvik a odborná příprava, neodpovídající fyzická zdatnost, zhoršená funkce smyslů (poruchy sluchu, zraku), špatný celkový zdravotní stav (onemocnění, která jsou pro danou činnost kontraindikující), aktuální zdravotní stav v době vzniku události (např. útlum v důsledku užívání medikamentů), alkoholismus, narkomanie atd.;

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail