kvalita pracovního života

Výzkumný ústav bezpečnosti práce (VÚBP) je provozovatelem informačních a znalostních aplikací, které tvoří zdrojovou základnu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Náš seriál vám postupně prezentuje 12 informačních zdrojů BOZP. Dnes vám představíme Pracovní pohodu.

Výzkumný úkol bude stavět na nově rozšířené webové aplikaci KPŽ a teoretických a empirických základech shromážděných v minulých letech, za účelem aktualizace časových řad o kvalitě pracovního života v ČR pro další roky a dalšího rozšíření obsahu webových stránek pro využití širší veřejností. 

Vyšlo nové dvojčíslo Časopisu výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti (JOSRA).

Ke konci roku 2021 vyšlo nové číslo odborného recenzovaného periodika Časopisu výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti (Journal of Safety Research and Applications, JOSRA). Je dostupné online na adrese https://www.bozpinfo.cz/casopis-josra. Číslo tvoří 11 recenzovaných článků.

Tento článek poukazuje na negativní dopady problémů chování na pracovišti - existenci šikany, ponižování, špatného vztahu s nadřízeným aj. - na celkovou kvalitu pracovního života, pracovní angažovanost a širší spokojenost se životem a pracovní (ne)pohodu. V první části se zaměřuje na pravděpodobnost výskytu problémů u různých skupin zaměstnanců, dále pak poukazuje na vysokou pravděpodobnost výskytu dalších problémů u zaměstnanců, kteří už trpí jedním problémem. V poslední části pak analyzuje rozdíly v cílových ukazatelích v závislosti na výskytu jednoho a více problému na pracovišti. Analýza byla provedena na základě populačně reprezentativních dat od téměř dvou tisíc respondentů z listopadu 2020.

Tento článek poukazuje na dopady pandemie covid-19 na život pracujících lidí v České republice. Analýza populačně reprezentativních dat od více než dvou tisíc respondentů z listopadu 2020 ukazuje, že specifické důsledky jako jsou pokles příjmu, ztráta zaměstnání a nutnost/možnost pracovat z domova byly v rámci populace rozšířeny velice nerovnoměrně. Na jedné straně např. pouze 18 % dotázaných úředníků odpovědělo, že v důsledku covid-19 poklesl jejich příjem, na druhou stranu na stejnou otázku odpovědělo kladně 56 % samostatně výdělečně činných a podnikatelů. V celkovém průměru pocítila ztrátu příjmu v důsledku covid-19 téměř čtvrtina pracující populace a třetina začala pracovat z prostředí domova. Druhá část analýzy pak ukazuje výrazný propad v celkové subjektivně měřené kvalitě pracovního života pro ty, kterých se negativní dopady týkaly, stejně jako pro pracující z domova v případě, že neměli připravené adekvátní technologické zázemí nebo se nemohli soustředit na práci.

Indikátor subjektivní kvality pracovního života představuje empirický nástroj, jímž je v sadě různých dílčích aspektů práce reprezentujících šest základních domén spojených s prací a zaměstnáním měřena subjektivní kvalita pracovního života v hlavním zaměstnání ekonomicky aktivní populace České republiky. Daný nástroj v případě dílčích aspektů práce poskytuje údaje ve dvou základních dimenzích, které se vzájemně doplňují. Jednu dimenzi představuje spokojenost měřená na hodnotící škále s póly „velmi špatné“ a „velmi dobré“, druhou dimenzi tvoří subjektivně vnímaná důležitost dílčích aspektů práce měřená na škále s krajními hodnotami „naprosto nedůležité“ a „zcela zásadní“. Na datech sebraných v průběhu let 2018 až 2020 jsme se nyní pokusili podrobněji otestovat, jak se v rámci různých třídění druhého stupně budou diferencovat souhrnné indexy reprezentující jednotlivé domény pracovního života, jež byly zkonstruovány z těchto dat. Základní výsledky těchto analýz a některé vývody z nich prezentujeme v následujícím textu.

Příspěvek se věnuje analýze různých aspektů, které se využívají pro hodnocení kvality pracovního života. Čerpá z dat reprezentativního výzkumu ekonomicky aktivních obyvatel České republiky provedeného v roce 2019. Na empirickém podkladě ukazuje, že dopad okolností pracovního života na pracující není vždy univerzální ani jednoznačný, že existují minimálně čtyři základní vzorce působení. Hodnotit úroveň kvality pracovního života přímočaře na základě některých vybraných objektivních charakteristik proto může být zavádějící, neboť pracující se zjevně liší v tom, jaký na ně jednotlivé jevy a jejich úrovně mají vliv.

Speciální monotématické číslo odborného časopisu JOSRA přináší vybrané výsledky končícího stejnojmenného projektu řešeného v roce 2018 Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i. ve spolupráci s Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i. Projekt byl realizován v rámci institucionální podpory Ministerstva práce a sociálních věcí. Řešitelský tým ve složení: Ing. Iveta Mlezivová, PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D., Ing. Jan Červenka, Mgr. Naděžda Čadová Prof. Ing. Zuzana Dvořáková, CSc.; vedený Ing. Lenkou Svobodovou předkládá odborné i laické veřejnosti sérii vybraných článků s informacemi a poznatky o aktuálně subjektivně vnímané kvalitě pracovního života ekonomicky aktivní populaci v České republice. Řešení projektu se opírá o interdisciplinární, mezioborový výzkum, využívající dlouho budované týmové vztahy s předními vědeckými pracovišti. Je zejména založen na tvorbě, realizaci a vyhodnocování terénních šetření a průzkumů.