Podzimní vydání časopisu JOSRA

První recenzovaný článek se zabývá připraveností jednotek požární ochrany na zásahy spojené s úniky nebezpečných látek v příhraniční oblasti Karlovarského kraje. První část příspěvku se zabývá kategoriemi a počty jednotek požární ochrany v Karlovarském kraji a statistikou výjezdové činnosti jednotek požární ochrany k mimořádným událostem. Dále se autor věnuje činnostem jednotek požární ochrany, jejich předurčeností a technickým vybavením na mimořádné události spojené s úniky nebezpečných látek. V závěru se zmiňuje o příhraniční spolupráci s jednotkami Freiwillige Feuerwehr a mezinárodní odborné přípravě na obou stranách hranice.

Následuje série článků, která se věnuje různým aspektům ovlivňujícím kvalitu pracovního života. Dva články se zaměřily na vliv pandemie covid-19 na kvalitu pracovního života v České republice. První představuje analýzu populačně reprezentativních dat od více než dvou tisíc respondentů z listopadu 2020, která ukazuje, že specifické důsledky jako jsou pokles příjmu, ztráta zaměstnání a nutnost/možnost pracovat z domova byly v rámci populace rozšířeny velice nerovnoměrně. Druhá část analýzy pak ukazuje výrazný propad v celkové subjektivně měřené kvalitě pracovního života pro ty, kterých se negativní dopady týkaly, stejně jako pro pracující z domova v případě, že neměli připravené adekvátní technologické zázemí nebo se nemohli soustředit na práci.

Druhý článek na základě srovnání dat z výzkumu Kvalita pracovního života 2020 realizovaného na přelomu listopadu a prosince s daty ze srovnatelných výzkumů z let 2018 a 2014 analyzuje dopady pandemie covid-19 a změn v pracovní oblasti, které si vynutila či přinesla, na kvalitu pracovního života měřenou prostřednictvím subjektivního indikátoru pracovního života (SQWLi). Výsledky ukazují, že v hodnocení řady dílčích aspektů práce došlo k posunům provázeným výraznou změnou dřívějšími výzkumy stabilně reprodukovaných profesních, odvětvových a jiných rozdílů. Vedle některých očekávatelných negativních posunů se objevily i změny hodnocení v pozitivním směru, přičemž v obou případech se tyto změny často lišily v závislosti na typu ekonomické aktivity, profesi či odvětví.

Poslední článek se zabývá tím, jak je pro českou pracující populaci důležitá harmonizace osobního a pracovního života v porovnání s jinými aspekty práce a současně, jak jsou s ní momentálně spokojeni. Podrobněji se věnuje i tomu, zda se v těchto otázkách liší muži a ženy, lidé různého vzdělání, věku a pracující v různých osobních situacích. Další část článku se pak zabývá tím, kolik hodin ekonomicky aktivní skutečně odpracují a jaké je rozložení jejich pracovní doby.

Následující článek má za cíl podívat se podrobněji na problematiku tzv. „kontaktní osoby“ nebo také „peer pracovníka“, který by v rámci své činnosti byl příslušný k řešení situací na pracovišti, při kterých dochází nebo je oznamována šikana či jiný druh násilí na pracovišti. Na základě analýzy relevantních českých právních předpisů a případně jejich legislativních návrhů jsou představeny možnosti zaměstnanců, které by měli při zavedení institutu peer pracovníka na pracovišti.

Nelegální práce a nelegální zaměstnávání jsou komplexním celospolečenským problémem, který zasahuje nejen do oblasti pracovního práva a práva sociálního zabezpečení, ale také do práva správního, daňového a v nejzazším případě také do práva trestního. V dalším příspěvku se autorka zaměřila na nelegální práci v rakouské právní úpravě, na její následky v oblasti pracovního práva, práva sociálního zabezpečení a na orgány veřejné správy, které jsou kompetentní k vyšetřování a postihování tohoto jevu.

Poslední z recenzovaných článků se věnuje právním rizikům spojeným se zákroky při hraní fotbalu. Klíčovým nástrojem pro ochranu hráčů, a tedy pro dodržení a naplňování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve fotbalovém prostředí, jsou pravidla fotbalu, která jsou pravidelně vydávána místní fotbalovou asociací v kooperaci s nadnárodní fotbalovou asociací IFAB. Článek dále mapuje dosažené výsledky výzkumného úkolu Bezpečnost práce ve sportu.

Jediný nerecenzovaný článek prezentuje možné využití teorie her v rámci hodnocení rizik. Autoři se zaměřili na jednu ze základních rozhodovacích strategií, a to na princip minimax. V první části příspěvku jsou uvedeny základní informace o principu minimax. V dalších částech je popsána možná aplikace tohoto principu při hodnocení rizik v procesním průmyslu, která je následně demonstrována na řešeném příkladu. V závěru jsou uvedeny možné zdroje kritiky využití tohoto principu v hodnocení rizik.

Rádi bychom rozšířili řady autorů, takže pokud budete mít zájem v našem časopise publikovat články z oblasti BOZP, kontaktujte, prosím, redakci na adrese josra@vubp-praha.cz. Může se jednat o článek ze zajímavého domácího či mezinárodního projektu, prezentaci výsledků z výzkumných aktivit, informace o zajímavých konferencích, seminářích apod. Budeme se těšit na spolupráci.

Přehled publikovaných článků

Recenzovaná část:

• Připravenost jednotek požární ochrany na zásahy spojené s únikem nebezpečných látek v rámci příhraniční spolupráce HZS Karlovarského kraje - Ing. Martin Tomášek, MBA;
• Změny kvality pracovního života v České republice v důsledku pandemie covid-19 – Ing. Martin Štěpánek, Ph.D.;
• Jak se pandemie COVID-19 promítla do kvality pracovního života – Ing. Jan Červenka;
• Harmonizace osobního a pracovního života - Mgr. Naděžda Čadová;
• Nelegální zaměstnávání v Rakousku - pracovněprávní a sociálněprávní následky - JUDr. Lenka Scheu, Ph.D.;
• Násilí na pracovišti - peer pracovník jako možná cesta ochrany zaměstnanců? - JUDr. Lenka Scheu, Ph.D.;
• Právní rizika spojená s nedovolenými zákroky při hraní fotbalu - Ing. Petr Polák, MBA, Mgr. Markéta Vochoska Haindlová, LL.M., doc. JUDr. Martin Štefko, Ph.D.

Nerecenzovaná část:

• Využití principu minimax v hodnocení rizik - Ing. Petr Trávníček, Ph.D., Ing. Luboš Kotek, Ph.D.