Prosincové dvojčíslo časopisu JOSRA

Číslo tvoří šest recenzovaných článků (z nichž 3 jsou psány v anglickém jazyce) a dva nerecenzované články. První recenzovaný článek se zabývá resiliencí energetické infrastruktury. Nejen vlivem změn klimatu, ale i geopolitických událostí dochází k nárůstu mimořádných událostí, které mohou ohrožovat energetickou bezpečnost nejen na globální úrovni, ale zejména i na lokálních/obecních úrovních. Energetická infrastruktura patří mezi tzv. kritickou infrastrukturu, kdy její výpadek či nefunkčnost může mít závažné dopady na obyvatele a životní prostředí. Nejzranitelnějším energetickým systém je elektroenergetika, což je dáno požadavkem na neustále přizpůsobování výroby k okamžité spotřebě, a také tím, že elektrickou energii dosud nelze skladovat ve velkém měřítku. Jedna z možností, jak předcházet mimořádným událostem může být budování resilience a principu „Build Back Better“ v energetické infrastruktuře na obecních úrovních, jedná se konkrétně o rozvoj komunitní energetiky včetně vodíkového hospodářství, které mohou poskytnout obcím větší energetickou soběstačnost a nezávislost.

Autoři se v dalším recenzovaném článku zabývají otázkami, jak lze usnadnit přístup cizinců z třetích zemí na český trh práce. V článku jsou rozebrány dva návrhy, které byly v uplynulých měsících předmětem diskusí mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a dalšími orgány státní správy jako možné nástroje k podpoře vybraných zaměstnavatelů a zaměstnanců. Jako možné nástroje k podpoře vybraných zaměstnavatelů a zaměstnanců lze představit institut spolehlivého zaměstnavatele a bodový systém preferenční migrace.

Následující článek představuje výzkumný záměr projektu, který řeší Odborné pracoviště pro prevenci závažných havárií Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i. Projekt se zabývá výzkumem nástrojů umožňujících hodnocení spolehlivosti lidského činitele a optimalizaci jeho působení ve specifických („citlivých“) pracovních systémech. Ty se vyznačují nebezpečím vzniku závažných následků na zdraví a životech lidí, na majetku a životním prostředí, v případě chybování lidského činitele. Projekt se blíže zaměřuje na výzkum nástrojů umožňujících hodnocení spolehlivosti a optimalizaci lidského činitele za daných podmínek. Teoretická část projektu se věnuje formulování východisek a metodických přístupů řešení. Na tomto základě jsou v praktické části řešeny tři příklady konkrétních činností v oblasti nakládání s nebezpečnými látkami v průmyslu a dopravě.

Další dva články se věnují problematice kvality pracovního života. První z nich je zaměřen na měření kvality pracovního života v České republice. Ta je dlouhodobě na celonárodní úrovni měřena za pomoci indexu Subjective Quality of Working Life (SQWLi), nicméně vztahy mezi jednotlivými doménami indexu, stejně jako vztahy k dalším faktorům pracujících, zatím v literatuře nebyly do detailu popsány. V tomto článku popisuje autor silnou korelaci mezi jednotlivými doménami z hlediska jejich důležitosti a hodnocení (samostatně), zatímco vztah mezi důležitostí a hodnocením je minimální. Ukazuje také, že vyšší míra pracovní flexibility, všeobecně lepší charakteristika práce a lepší psychické a fyzické zdraví jsou pozitivně korelovány s hodnocením kvality pracovního života.

Druhý článek k této problematice ukazuje regionální rozdíly v subjektivně vnímané kvalitě pracovního života měřené pomocí výše zmíněného indexu v České republice. Na základě 2026 odpovědí z populačně reprezentativního dotazníkového šetření z roku 2020 je ukázáno, že variabilita kvality pracovního života je nižší než variabilita indikátorů sociálního a ekonomického rozvoje. Důležitost i hodnocení kvality pracovního života jsou nicméně propojené s makroekonomickými ukazateli, specificky mírou nezaměstnanosti a průměrnou hrubou mzdou.

Uvedenému tématu se věnuje také první nerecenzovaný článek. Výzkumný ústav bezpečnosti práce ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd České republiky každoročně pořádají populačně reprezentativní sběr dat za účelem sledování změn v kvalitě pracovního života na makroekonomické úrovni pomocí indexu SQWLi. Článek popisuje sběr dat v roce 2022 a jeho hlavní výsledky.

Poslední recenzovaný článek je zaměřen na whistleblowing. Pojmem whistleblowing se označuje situace, kdy dojde k nahlášení nezákonného, neetického či korupčního jednání ve veřejném zájmu, whistleblower (či oznamovatel) je pak osoba, která toto hlášení učiní, protože má k daným informacím exkluzivní přístup. Ačkoliv mezi odborníky z oblasti práva či boje s korupcí jde o téma, kterému je již řadu let věnována značná pozornost, mezi českou laickou veřejností není ještě povědomí o whistleblowingu dostatečné, případně vzbuzuje nedůvěru nebo je spojeno s negativními konotacemi. Jednotlivé členské země Evropské unie řešily v minulosti ochranu oznamovatelů různým způsobem, některé zavedly zákonnou úpravu, v jiných, jako např. v České republice, tato právní úprava dosud chyběla. Situace se změnila v roce 2019, kdy byla dne 23. října 2019 přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937, o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Členské státy EU měly zajistit nejpozději do 17. prosince 2021 transpozici směrnice, jejímž účelem je zajistit ochranu osobám, které pracují pro určitou veřejnou nebo soukromou organizaci nebo jsou s touto organizací v kontaktu v rámci své činnosti, a dozví se o ohrožení nebo poškození veřejného zájmu a práva Evropské unie. Česká republika transpoziční lhůtu nedodržela a nyní se nacházíme v situaci, kdy v určitých případech dochází k přímé aplikovatelnosti směrnice, zatímco v legislativním procesu je připravován vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů. Vzhledem k aktuálnosti daného tématu si tento článek klade za cíl seznámit čtenáře se základními informacemi ohledně whistleblowingu, vývojem dané problematiky v České republice (včetně dosavadních průzkumů a případových studií) a s mezinárodním srovnáním s jinými členskými státy EU. Na závěr je čtenářům předložen aktuální přehled o stavu transpozice směrnice 2019/1937 v ČR.

A na závěr druhý nerecenzovaný článek seznamuje s vybranými tématy 8. ročníku mezinárodní konference NOSE 2022 konané v září v italské Taormině, která se věnují problematice pachové zátěže obyvatel a životního prostředí. Oblast měření a hodnocení zápachu se těší rostoucímu zájmu v mnoha odvětvích. Série konferencí NOSE se od svého prvního ročníku v roce 2008 zaměřuje na nejnovější vývoj v oblasti monitorování a kontroly pachů v životním prostředí. V posledních letech rozšířila konference svůj záběr i na další oblasti, v nichž se hodnocení a měření pachů pomocí různých senzorických a/nebo instrumentálních technik stává obzvláště zajímavým, jako je vývoj výrobků, lékařská diagnostika, kvalita vzduchu v interiérech atd. Cílem série konferencí NOSE je poskytnout členům vědecké a průmyslové komunity z celého světa příležitost k setkání, výměně zkušeností a nápadů a k diskusi o hlavních inovacích souvisejících s pachy, a tím zahrnout širokou škálu různých témat, aby byl poskytnut všestranný pohled na tuto neustále se rozvíjející problematiku.

Rádi bychom rozšířili řady autorů, takže pokud budete mít zájem v našem časopise publikovat vaše články z oblasti BOZP, kontaktujte, prosím, redakci na adrese josra@vubp.cz. Může se jednat o článek ze zajímavého domácího či mezinárodního projektu, prezentaci výsledků z výzkumných aktivit, informace o zajímavých konferencích, seminářích apod. Budeme se těšit na spolupráci.

Přehled publikovaných článků

Recenzované články:

• Resilience energetické infrastruktury na lokální úrovni, Ing. David Kupka, Ph.D., Ing. Jan Koloničný, Ph.D., Ing. Lenka Schreiberova, Ph.D.
• Zaměstnávání cizinců z tzv. třetích zemí: několik úvah k možným vývojovým tendencím právní úpravy - JUDr. Lenka Scheu, Ph.D., JUDr. Jakub Tomšej, Ph.D.
• Výzkum nástrojů spolehlivosti a optimalizace činnosti lidského činitele v citlivých pracovních systémech: záměr autonomního projektu - Doc. Ing. Tomáš Dosoudil, CSc., Ing. Vilém Sluka, Mgr. Linda Vachudová, Ing. Martina Pražáková, Ing. Veronika Mikošková
• Quality of working life: association with work and health factors - Mgr. Ing. Martin Štěpánek, M.A., Ph.D.
• Regional differencies in quality of working life in the Czech Republic - Mgr. Ing. Martin Štěpánek, M.A., Ph.D.
• Whistleblowing: jak se v České republice a ve vybraných členských státech EU vyvíjela oblast ochrany oznamovatelů nezákonné činnosti probíhajících v organizace - Ing. Jana Ranglová, JUDr. Lenka Scheu, Ph.D., Mgr. Lenka Ježková, Mgr. Šárka Zvěřina Trunkátová

Nerecenzované články:

• Sběr dat o kvalitě pracovního života v České republice v roce 2022 - Mgr. Ing. Martin Štěpánek, M.A., Ph.D.
• Mezinárodní konference NOSE 2022 - Ing. Marek Nechvátal, doc. Ing. et Ing. Karel Klouda, CSc., Ph.D., M.B.A.