JOSRA 1 - 2021

03.05.2021
Indikátor subjektivní kvality pracovního života představuje empirický nástroj, jímž je v sadě různých dílčích aspektů práce reprezentujících šest základních domén spojených s prací a zaměstnáním měřena subjektivní kvalita pracovního života v hlavním zaměstnání ekonomicky aktivní populace České republiky. Daný nástroj v případě dílčích aspektů práce poskytuje údaje ve dvou základních dimenzích, které se vzájemně doplňují. Jednu dimenzi představuje spokojenost měřená na hodnotící škále s póly „velmi špatné“ a „velmi dobré“, druhou dimenzi tvoří subjektivně vnímaná důležitost dílčích aspektů práce měřená na škále s krajními hodnotami „naprosto nedůležité“ a „zcela zásadní“. Na datech sebraných v průběhu let 2018 až 2020 jsme se nyní pokusili podrobněji otestovat, jak se v rámci různých třídění druhého stupně budou diferencovat souhrnné indexy reprezentující jednotlivé domény pracovního života, jež byly zkonstruovány z těchto dat. Základní výsledky těchto analýz a některé vývody z nich prezentujeme v následujícím textu.
03.05.2021
Se zaměstnáváním migrantů se pojí negativní jevy na úseku BOZP. Časté jsou případy zvýšené úrazovosti, především v případě migrantů, kteří pracují na dočasných pracovních pozicích, popřípadě pro ně zaměstnavatel nastavil jiné flexibilní formy práce (DPP, DPČ, zkrácené úvazky apod.). Pro zlepšení stávajícího stavu je potřeba zaměřit cílenou kontrolu na dodržování povinností BOZP ze strany zaměstnavatelů. Pracovní úrazovost lze zároveň snižovat cíleným školením, zefektivněním komunikace, odstraňováním jazykových bariér a zvyšováním kultury BOZP v podniku jako celku. Pozornost musí být věnována také rovným podmínkám mezi všemi zaměstnanci. Zde předložený příspěvek je upraveným a rozšířeným překladem práce T. P. Fullera (2019), kterou se snaží přiblížit české a slovenské odborné veřejnosti, a kterou v některých částech dále doplňuje. Předložený příspěvek je třetí ze tří částí.
03.05.2021
Na základě dotazníkového šetření potenciálních migrantů do Česka nebo dalších zemí Evropské unie, provedeného ve čtyřech ukrajinských městech a regionech (Dnipro, Kyjev, Lvov a Zakarpatská oblast – její městská a venkovská část) s celkem 1 004 respondenty, je charakterizována povaha potenciálu, kterou s sebou daní ukrajinští migranti nesou. Jde např. o vzdělání, profesi/zaměstnání, pracovní zkušenosti, detaily migrační motivace, uvažovanou délku pobytu, ale také i preferované pozice na trhu práce cílové země apod. Pomocí analýzy metodou klasifikačních stromů je poté vysvětlena rozdílná podmíněnost volby cílové země - Česka versus ostatních zemí Evropské unie. Článek obohacuje poznání i v rovině aplikační, kromě jiného přináší poznatky využitelné v české migrační a integrační politice i praxi.
03.05.2021
V České republice je možné identifikovat regiony se zvýšenou mírou pracovní úrazovosti. Jedním z takových regionů je i okres Tábor. V tomto okrese byla zaznamenána průměrná hodnota četnosti pracovních úrazů v období let 2013 až 2019 ve výši 2,05 nových případů pracovních úrazů za rok v přepočtu na 100 zaměstnaných osob. Tato hodnota převyšuje republikový průměr, který odpovídá četnosti 1,27 nových případů. V tomto okrese pak byly identifikovány podniky, kde je i několikanásobně tato hodnota překročena. Jedná se především o malé a střední podniky. Z těchto podniků pak byly vybrány tři, pro které byla zpracována podrobnější analýza. Z provedených prací mimo jiné vyplynulo, že jedním z hlavních důvodů zvýšené pracovní úrazovosti je nedostatečný přístup k zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, což potvrdili i příslušní pracovníci těchto podniků.
03.05.2021
V České republice (ČR) stejně jako i v jiných zemích Evropské unie (EU) je čím dál častěji a ve větším rozsahu věnována pozornost přenosu tématu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci do praxe pomocí moderních komunikačních prostředků. Snahou je zlepšit úroveň kultury bezpečnosti práce, vzdělávání, odborné přípravy a prevence v oblasti BOZP u stěžejních cílových skupin touto cestou. Do hledáčku profesionálů a subjektů působících v oblasti BOZP se tak dostávají informační kanály jednotlivých evropských zemí, úroveň existujícího poznání v předmětné oblasti, informační a osvětové kampaně propagující výsledky výzkumu na úseku BOZP. Ve výsledku je pak česká a evropská politika BOZP zacílená na zvýšení informovanosti, zlepšení odborných znalostí, zrychlení komunikace v této oblasti a na optimální přenos teorie do praxe. Tento příspěvek představuje přehled informací o výsledcích vědy a výzkumu Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., na úseku BOZP za posledních dvacet let a přibližuje způsoby transferu těchto výsledků do praxe založené na využití informačních a komunikačních technologií.
03.05.2021
Podcasty Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., prezentují dosažené výsledky v průběhu a závěru řešení výzkumných projektů a úkolů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a dalších souvisejících oblastech. Produkce podcastů byla ve VÚBP zahájena v roce 2020. Článek monitoruje dosud vydané podcasty.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail