Česká republika

Text na základě srovnání dat z výzkumu Kvalita pracovního života 2020 realizovaného na přelomu listopadu a prosince s daty ze srovnatelných výzkumů z let 2018 a 2014 analyzuje dopady pandemie COVID-19 a změn v pracovní oblasti, které si vynutila či přinesla, na kvalitu pracovního života měřenou prostřednictvím subjektivního indikátoru pracovního života (SQWLi). Výsledky ukazují, že v hodnocení řady dílčích aspektů práce došlo k posunům provázeným výraznou změnou dřívějšími výzkumy stabilně reprodukovaných profesních, odvětvových a jiných rozdílů. Vedle některých očekávatelných negativních posunů se objevily i změny hodnocení v pozitivním směru, přičemž v obou případech se tyto změny často lišily v závislosti na typu ekonomické aktivity, profesi či odvětví.

Cílem výzkumného úkolu je vytvořit odbornou základnu pro potřebnou úpravu, doplnění, specifikaci právní úpravy agenturního zaměstnávání v rámci ČR. Stěžejními aktivitami bude komparace stávající právní úpravy agenturního zaměstnávání se stavem v jiných státech Evropské unie, v návaznosti pak zmapování a rozbor otázky vysílání zaměstnanců dle § 43a zákoníku práce, zastřeného zprostředkování zaměstnání a identifikace krizových míst pro obcházení stávajících právních předpisů. Nakonec bude vytvořen komplexní podkladový materiál v dané problematice pro potřeby rezortu MPSV.

Na základě dat z výzkumu Kvalita pracovního života 2018 realizovaného v květnu 2018 na reprezentativním vzorku 2068 respondentů z ekonomicky aktivní populace ČR ve věku od 18 let článek představuje, jak ekonomicky aktivní lidé hodnotí prestiž své vlastní profese ve svém hlavním zaměstnání.

Flexibilní formy zaměstnání nejsou v České republice prozatím natolik běžnou praxí, jako je tomu jinde v Evropě. Nicméně i český trh práce přináší v posledních letech potřebu se těmito alternativami více zabývat, především v souvislosti s rychlým rozvojem ICT, implementací nových technologií, robotizací a digitalizací a v neposlední řadě také ve vztahu k otázkám rodičovství, ekonomickým aktivitám žen-matek a rodinné politice státu. Příspěvek speciálního vydání časopisu JOSRA zmiňuje, jaké podoby může flexibilní práce mít a u vybraných z nich pak jejich stručnou charakteristiku. S využitím statistických výsledků subjektivního hodnocení respondentů v rámci reprezentativního šetření kvality pracovního života 2018 článek dokládá, jak se tyto flexibilní formy práce týkají naší ekonomicky aktivní populace, přičemž poukazuje na možné rozdíly subjektivních hodnocení podle pohlaví, věku, vzdělání a odvětvového členění. Hodnocení respondentů bylo rovněž analyzováno z pohledu práce přesčas, práce v noci a o víkendech. Fenomén poslední doby, kterým je být neustále k dispozici svému zaměstnavateli nebo zákazníkům, byl respondenty také subjektivně hodnocen.

Cílem projektu je zmapování potenciálních dopadů Průmyslu 4.0 na současné pracovní pozice Operátorů 3.0 v průmyslu a v návaznosti na problematiku terciárního vzdělávání s ohledem na bezpečnostní inženýrství.

Souhrnná informace o Veletrhu vědy, o účasti VÚBP, v.v.i., na této největší popularizační akci svého druhu v České republice a o přibližování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nejširší veřejnosti.

Jistota pracovního místa je jedním z nejdůležitějších aspektů pracovního života a jako nejvýznamnější faktor spolu s finančním ohodnocením práce ji vnímají i samotní ekonomicky aktivní lidé. Přestože v jejím hodnocení v průběhu času převažuje pozitivní percepce, nezanedbatelná část ekonomicky aktivní populace žije v nejistotě a v obavách ze ztráty zaměstnání. Podrobnější analýza výsledků empirického šetření ekonomicky aktivní populace České republiky z přelomu května a června 2014 ukazuje významné sociodemografické rozdíly jak v postoji k důležitosti jistoty pracovního místa, tak v samotném hodnocení této jistoty v současném hlavním zaměstnání.

Spokojenost s celkovým pracovním životem je jednoduchým subjektivním indikátorem kvality pracovního života, který v sobě propojuje oblast práce s kvalitou života jako takového. Text představuje a analyzuje jeho základní výsledky z empirického šetření ekonomicky aktivní populace České republiky, které proběhlo na přelomu května a června 2014.

Konference Inovační infrastruktura v České republice se konala dne 15. května 2014 v budově Ministerstva průmyslu a obchodu v Praze. Cílem konference bylo nabídnout souhrn možností v podpoře inovační infrastruktury v České republice, přehled aktuálních trendů financování inovací a možnosti posílení spolupráce veřejného a soukromého sektoru.