aerosoly

A quartz test powder aerosol was dispersed in a cylindrical resuspension chamber (V=0.437 m3, S=0.35 m2, S/V=8.38) and the temporal variation of size distribution was viewed on-line by an APS (Aerodynamic Particle Sizer) analyzer under the conditions of a controlled temperature of 20°C and a relative humidity (RH) of 50 %. The optimal mass load of the powder (with the highest mass concentrations after suspension) was 10 mg. The total number of 300 size distributions was used to calculate the average number and mass size distribution. The number or mass median particle diameter was 1.07 μm or 2.42 μm respectively. the median particle diameters were later used as input parameters into the mathematical models of project SPREAD. Deposition velocities of the particles suspended in the chamber were studied under the conditions of ventilators on and ventilators off. The calculated deposition velocity obtained with switched off ventilators was compared to the model of terminal settling velocity. The results were within 10 % agreement. The particle median diameters were inputted together with the surface parameters used in project SPREAD in the Raupach model and the change of deposition velocity with increasing wind speed was evaluated. It was found that increasing wind velocity and obstacles have the highest influence on the deposition velocity of particles of this size.

Metalworking fluids are utilized during machining to cool, clean, lubricate and protect tools and workpieces. The formation of polydisperse aerosols from metalworking fluids in machining operations poses a potential health risks to machine operators. Aim of the paper is clarify mechanisms of metalworking fluid mist generation and characterize control strategies for reducing occupational exposure to mist on the basis of literature review.

Tento článek navazuje na předchozí dva díly publikace zaměřené na prezentaci výzkumného projektu č. 1H-PK2/35 „Ověření modelu šíření ohrožujících událostí – SPREAD“ a celé téma završuje rekapitulací získaných výsledků. Pro připomenutí, první díl byl zaměřen na popis přípravy terénních testů, výběr lokality, vhodných termínů a dalších náležitostí důležitých pro provádění vlastních testů. V druhém díle pak byly popsány postupy a materiálně-technické zajištění testů, průběh jejich provádění a také způsobu organizace práce v terénu. Tento, v pořadí již třetí a závěrečný díl, se pak snaží prezentovat způsob vyhodnocení získaných experimentálních dat a předkládá jejich interpretaci, tolik důležitou pro ověření modelu rozptylu oblaku aerosolu vzniklého výbuchem.