Pracovní úrazovost v České republice v roce 2013

Co je platné, že se vykazuje snížení či stagnace počtu pracovních úrazů - jistě, je to dobře, otázkou ale stejně zůstává, kolik úrazů (a možná i těch s fatálními následky - "načerno" pracujících lidí je u nás pořád ještě víc než dost) zůstane "mimo statistiku". Varující (a to už dlouhodobě) je ale zejména údaj o průměrné pracovní neschopnosti na 1 úraz. Kolem roku 1990 to bylo cca 20 dnů, dnes již toto číslo opakovaně překračuje hodnotu 55 dnů. Svého času se to "zdůvodňovalo" bodovým systémem finančního ohodnocení lékařů, ale nárůst pokračoval i po zavedení kapitačních plateb za pojištěnce - a pokračuje dodnes. Možná argumentace, že déletrvající pracovní neschopnost se poškozeným zaměstnancům v případě jimi nezaviněného pracovního úrazu vlastně "vyplatí", nejspíš - zvlášť při současné úrovni nezaměstnanosti a obavách ze ztráty zaměstnání - zase až tak moc neobstojí. Více jak dvojnásobné zvýšení pracovní neschopnosti půjde tedy s velkou pravděpodobností na vrub stále závažnějšímu poškození zdraví z titulu pracovních úrazů s nutností delšího a komplikovanějšího léčení - ale to zřejmě nikoho moc nevzrušuje. Přitom vypovídací schopnost tento údaj určitě má, mj. i v souvislosti s tím, že možnosti našeho zdravotnictví jsou za tu dobu na podstatně vyšší úrovni a doba léčení (a tedy i pracovní neschopnosti) by se tak měla spíš zkracovat, než naopak.