Pracovní úrazovost v České republice v roce 2013

Část 12. 6 Pracovní úrazovost žen a mladistvých

Část 12. 6 Pracovní úrazovost žen a mladistvých

Ve sledovaném období došlo k vyššímu výskytu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v roce 2006 (graf č. 6.1). V letech 2004 - 2006 počet těchto úrazů rostl jen mírně, což bylo způsobeno vzrůstem počtu zaměstnaných žen (četnost stagnovala). V roce 2007 a 2008 došlo k významnému poklesu obou ukazatelů, počet případů o 6,5 % a 4,6 %, četnost o 9,0 % a 4,3 %. Hodnota četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v letech 2004 – 2008 dosahovala průměrně 55 % hodnoty celorepublikové četnosti. V letech 2009 – 2013  tato hodnota činila průměrně 59 % hodnoty celorepublikové četnosti. Ve většině odvětví měly ženy hodnotu tohoto ukazatele nižší než všichni zranění, kromě odvětví Vzdělávání (P.) a Peněžnictví a pojišťovnictví (K.). V rizikových odvětvích, jako je Stavebnictví (F.) nebo Těžba a dobývání (B.), měly ženy podstatně nižší četnost případů než všichni pojištěnci, protože zde nevykonávaly právě ty činnosti (riskantní) pro odvětví typické.

Z celkového počtu 40 027 záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny (ke dni 7. 4. 2014), které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP, se jich 11 910 (tj. 29,8 %) událo ženám. Tato skupina úrazů obsahovala 1 367 (tj. 3,4 % ze 40 0027) pracovních úrazů závažných (s hospitalizací nad 5 dní), z nichž se 260 přihodilo ženám. Z grafu 6.3 je patrné, že od roku 2004 došlo k nárůstu počtu pojištěných žen o 6 %, ale k poklesu pracovních úrazů s pracovní neschopností (o 40 %) i četnosti (o 44 %).

Počet smrtelných pracovních úrazů žen v období 2004 – 2013 byl charakterizován tak nízkým počtem případů, že nelze hovořit o nějakém dalším trendu, ale spíše o nahodilých událostech. V roce 2006 klesl jen na pouhé 4 případy, v roce 2005 bylo evidováno případů 13. K převážné většině smrtelných pracovních úrazů žen došlo při dopravních nehodách a začaly se již objevovat i případy při dopravních nehodách leteckých. Dalšími úrazovými ději byly pády osob a materiálu, exploze a otrava plyny. V roce 2011 se jednalo zejména o pády zaměstnanců nebo předmětů na zaměstnance a dopravní nehody. V roce 2012 byly evidovány pouhé dva případy a to autonehody. V roce 2013 byly evidovány dva případy při autonehodě, dále se jednalo například o přimáčknutí, napadení jinou osobou a pád.

Od roku 2004 absolutní počet pracovních úrazů s pracovní neschopností mladistvých pojištěnců (do 18 let) vykázal do roku 2008 vzestup. V letech 2009 a 2010 došlo k prudkému poklesu počtu těchto případů, v dalších dvou letech pak byl zaznamenám opět nárůst a v roce 2013 došlo k mírnému poklesu. V grafu č. 6.1 jsou uvedeny počty případů mladistvých a žen na osách s rozdílnými měřítky.

Četnost v letech 2004 – 2006 nevykazovala žádný významný trend. V roce 2007 došlo k poklesu četnosti, neboť počet mladistvých pojištěnců meziročně vzrostl o 41 %. Pokles četnosti těchto pracovních úrazů na 100 mladistvých byl v posledních 20 letech významný. Ještě v roce 1994 měl tento ukazatel hodnotu 6,61, přičemž celorepublikový průměr činil 2,19. V roce 2002 klesla jeho hodnota (1,95) pod celorepublikový průměr (2,03) a v roce 2007 se jeho hodnota (0,93) těsně přiblížila četnosti pracovních úrazů žen (0,92). V letech 2008 a 2009 došlo opět k vzestupu hodnoty tohoto ukazatele, přibližně na hodnotu roku 2003 (1,49) a byla tedy vyšší než za ČR (1,18) V roce 2010 klesl tento ukazatel dosud nejníže (0,73) a opět se těsně přiblížil četnosti pracovních úrazů žen (0,72) v tomto roce. V letech 2011 až 2013 došlo opět k vzestupu četnosti nad celorepublikový průměr.

Smrtelný pracovní úraz mladistvých zaměstnanců nebyl v posledních 10 letech zaznamenán žádný.

V grafech č. 6.3 a 6.4 je znázorněn vývoj počtu pojištěných osob, pracovních úrazů s pracovní neschopností a četnosti v letech 2004 – 2013 odděleně pro ženy a muže (bázické indexy). Za uvedené období došlo u pojištěných mužů ke snížení počtu o 3 % zatímco u žen došlo ke zvýšení o 6 %. Dohromady za ČR tento ukazatel vykázal nárůst o 1,2 %.

Poměr počtu pojištěných žen ku mužům v roce 2004 činil 46,9 % : 53,1 %. Tento poměr se do roku 2013 postupně změnil na 49,1 % : 50,9 % (o 2,2 %). Znamená to tedy, že v pracovním procesu byli muži postupně nahrazováni ženami, které mají nižší četnost pracovních úrazů.

Také poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů se za 10 posledních let změnil. Kromě případů smrtelných došlo k nárůstu procentního poměru u žen na úkor mužů. Tento poměr v roce 2004 činil 25,1 % : 74,9 % a v roce 2013 již 29,1 % : 70,9 %, změna o 4,0 % u případů s pracovní neschopností, v roce 2004 činil 25,0 % : 75,0 % a v roce 2013 již 29,3 % : 70,7 %, změna o 4,3 % u případů s pracovní neschopností delší než 3 dny, v roce 2004 činil 13,8 % : 86,2 % a v roce 2013 již 19,0 % : 81,0 %, změna o 5,2 % u případů závažných.

U případů smrtelných nelze hovořit o trendu, počty zraněných kolísají. Poměr v roce 2004 činil 4,5 % : 95,5 % a v roce 2013 pak 6,2 % : 92,8 %.

V tabulce č. 6.7  (na konci článku) jsou uvedeny počty a procentní podíl pracovních úrazů (všechny druhy) a pojištěnců, odděleně pro ženy a muže za posledních 10 let.

V grafu č. 6.6 je uveden poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů podle závažnosti. Z grafu je patrné, že se stoupající závažností případu roste podíl mužů na počtech případů. Použity byly počty případů za rok 2013, jen u případů bez pracovní neschopnosti za rok 2011.