Pracovní úrazovost v České republice v roce 2013

Zdroj: 

V České republice v roce 2013 došlo oproti roku 2012 k poklesu počtu i četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností. Mírný pokles byl zaznamenán u většiny ukazatelů pracovní úrazovosti. Podrobné informace o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2013 čtěte v tomto článku.

Část 1. Úvod

Část 1. Úvod

Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již statisticky sledovány (NemÚr - ČSÚ). V letech 2004 – 2013 došlo u pojištěných mužů ke snížení počtu o 3 % zatímco u žen naopak ke zvýšení o 6 %. Pojištěné osoby v roce 2012 byly tak již evidovány v poměru ženy 49,1 % - muži 50,9 %.

V roce 2013 bylo vykázáno 113 smrtelných pracovních úrazů, což je stejný počet jako v roce 2012. Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců se tím meziročně nezměnila.

K největšímu poklesu počtu případů i četnosti došlo v Ubytování, stravování a pohostinství (I.), přibližně o 12 %. K největšímu nárůstu počtu případů i četnosti došlo ve Výrobě a rozvodu elektřiny aj. energie (D.), přibližně o 15 %. Počet smrtelných pracovních úrazů klesl zejména ve skupině zdrojů úrazu „Pozemní vozidlo, ostatní dopravní prostředky“ a „Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování“ a vzrostl zejména ve skupině „Nebezpečné látky“.

Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností klesl proti roku 2012 o 2,7 %. Počet pojištěnců také meziročně klesl a to o 0,7 %. To se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů poklesem tohoto ukazatele o 2,0 %. Snížil se i počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (o 1,3 %) a tím i průměrný denní stav práce neschopných (o 1,0 %). Průměrné procento pracovní neschopnosti zůstalo stejné jako v roce předchozím.

Průměrná doba trvání jednoho případu dosáhla v roce 2009 již 55,2 kalendářních dnů na jeden případ. V roce 2010 zaznamenal tento ukazatel pokles o 5,5 %, ale v roce 2011 opět narostl o 5,6 %. V roce 2012 tento ukazatel stagnoval (-0,2 %) a v roce 2013 dosáhl hodnoty 55,7 kalendářního dne.

Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla v roce 2013 skupina „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“ (31 %). U závažných pracovních úrazů to byla skupina „Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země“ (41 %) a u smrtelných pracovních úrazů skupina “Pozemní vozidla“ (31 %). Obdobné rozložení zdrojů pracovních úrazů podle typu (závažnosti) úrazu bylo evidováno i v letech minulých, malé rozdíly byly jen v procentním zastoupení.

Nejčastější příčinou u všech typů pracovních úrazů v roce 2013 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uvedena zaměstnavateli na záznamu o úrazu a proto zcela převládá a to i v letech minulých. U pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla uvedena v 83 % případů, u pracovních úrazů závažných pak činila 74 % a u pracovních úrazů smrtelných 46 %.

Autor článku: 

Komentáře

Varující údaj

18.05.2014 - 16:56 Radoslav Vlasák
Co je platné, že se vykazuje snížení či stagnace počtu pracovních úrazů - jistě, je to dobře, otázkou ale stejně zůstává, kolik úrazů (a možná i těch s fatálními následky - "načerno" pracujících lidí je u nás pořád ještě víc než dost) zůstane "mimo statistiku". Varující (a to už dlouhodobě) je ale zejména údaj o průměrné pracovní neschopnosti na 1 úraz. Kolem roku 1990 to bylo cca 20 dnů, dnes již toto číslo opakovaně překračuje hodnotu 55 dnů. Svého času se to "zdůvodňovalo" bodovým systémem finančního ohodnocení lékařů, ale nárůst pokračoval i po zavedení kapitačních plateb za pojištěnce - a pokračuje dodnes. Možná argumentace, že déletrvající pracovní neschopnost se poškozeným zaměstnancům v případě jimi nezaviněného pracovního úrazu vlastně "vyplatí", nejspíš - zvlášť při současné úrovni nezaměstnanosti a obavách ze ztráty zaměstnání - zase až tak moc neobstojí. Více jak dvojnásobné zvýšení pracovní neschopnosti půjde tedy s velkou pravděpodobností na vrub stále závažnějšímu poškození zdraví z titulu pracovních úrazů s nutností delšího a komplikovanějšího léčení - ale to zřejmě nikoho moc nevzrušuje. Přitom vypovídací schopnost tento údaj určitě má, mj. i v souvislosti s tím, že možnosti našeho zdravotnictví jsou za tu dobu na podstatně vyšší úrovni a doba léčení (a tedy i pracovní neschopnosti) by se tak měla spíš zkracovat, než naopak.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail