Pracovní úrazovost v České republice v roce 2013

Zdroj: 

V České republice v roce 2013 došlo oproti roku 2012 k poklesu počtu i četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností. Mírný pokles byl zaznamenán u většiny ukazatelů pracovní úrazovosti. Podrobné informace o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2013 čtěte v tomto článku.

Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již statisticky sledovány (NemÚr - ČSÚ). V letech 2004 – 2013 došlo u pojištěných mužů ke snížení počtu o 3 % zatímco u žen naopak ke zvýšení o 6 %. Pojištěné osoby v roce 2012 byly tak již evidovány v poměru ženy 49,1 % - muži 50,9 %.

V roce 2013 bylo vykázáno 113 smrtelných pracovních úrazů, což je stejný počet jako v roce 2012. Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců se tím meziročně nezměnila.

K největšímu poklesu počtu případů i četnosti došlo v Ubytování, stravování a pohostinství (I.), přibližně o 12 %. K největšímu nárůstu počtu případů i četnosti došlo ve Výrobě a rozvodu elektřiny aj. energie (D.), přibližně o 15 %. Počet smrtelných pracovních úrazů klesl zejména ve skupině zdrojů úrazu „Pozemní vozidlo, ostatní dopravní prostředky“ a „Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování“ a vzrostl zejména ve skupině „Nebezpečné látky“.

Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností klesl proti roku 2012 o 2,7 %. Počet pojištěnců také meziročně klesl a to o 0,7 %. To se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů poklesem tohoto ukazatele o 2,0 %. Snížil se i počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (o 1,3 %) a tím i průměrný denní stav práce neschopných (o 1,0 %). Průměrné procento pracovní neschopnosti zůstalo stejné jako v roce předchozím.

Průměrná doba trvání jednoho případu dosáhla v roce 2009 již 55,2 kalendářních dnů na jeden případ. V roce 2010 zaznamenal tento ukazatel pokles o 5,5 %, ale v roce 2011 opět narostl o 5,6 %. V roce 2012 tento ukazatel stagnoval (-0,2 %) a v roce 2013 dosáhl hodnoty 55,7 kalendářního dne.

Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla v roce 2013 skupina „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“ (31 %). U závažných pracovních úrazů to byla skupina „Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země“ (41 %) a u smrtelných pracovních úrazů skupina “Pozemní vozidla“ (31 %). Obdobné rozložení zdrojů pracovních úrazů podle typu (závažnosti) úrazu bylo evidováno i v letech minulých, malé rozdíly byly jen v procentním zastoupení.

Nejčastější příčinou u všech typů pracovních úrazů v roce 2013 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uvedena zaměstnavateli na záznamu o úrazu a proto zcela převládá a to i v letech minulých. U pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla uvedena v 83 % případů, u pracovních úrazů závažných pak činila 74 % a u pracovních úrazů smrtelných 46 %.

2.1    Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2013

Ukazatele pracovní úrazovosti se v roce 2013 vztahují ke 4,440 mil. nemocensky pojištěným osobám, které byly v rámci České republiky zahrnuty do statistického zjišťování pracovní neschopnosti.

V roce 2013 bylo v České republice nově hlášeno celkem 42 927 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, z toho 12 509 pracovních úrazů utrpěly ženy. Tyto úrazy měly souhrnně za následek 2,392 mil. kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Proti předcházejícímu roku došlo v roce 2013 k poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností (o 2,7 %) a také ke snížení absolutního počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy o 1,3 %. To způsobilo, že průměrná délka trvání jednoho případu mírně stoupla.

Celkově 42 355 pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny. Z tohoto počtu se jich 12 400 událo ženám.

Pokud se týče relativních ukazatelů pracovní úrazovosti, došlo v roce 2013 k dalšímu poklesu četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců z hodnoty 0,99 na hodnotu 0,97 (tj. o 2 %). Jedná se o historické minimum.

Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v roce 2013 zůstalo na stejné hodnotě jako v roce 2012 a to 0,148 %.

V roce 2013 stoupla průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz z hodnoty 54,94 na hodnotu 55,72 kalendářních dnů, tj. o 1,4 %. Tím byla překonána hodnota z roku 2009, která byla historickým maximem (55,16).

V důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz bylo denně v práci nepřítomno v průměru 6 553 osob, tj. o 67 osob méně než v roce 2012.

2.2    Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2013

V roce 2013 bylo v  systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a Českého báňského úřadu (ČBÚ) registrováno celkem 113 smrtelných pracovních úrazů, vykazovaných za Českou republiku. Z toho bylo orgány SÚIP a ČBÚ registrováno:

•    109 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících kontrolní činnosti SÚIP (šetří oblastní inspektoráty práce - OIP) a

•    4 smrtelné pracovní úrazy v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ (šetří obvodní báňské úřady).

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2013 zůstal stejný jako v roce 2012. Hodnota četnosti případů zůstala také nezměněna, i když poklesl počet pojištěnců. Hodnota četnosti se dá považovat za historické minimum, které bylo vykázáno také v roce 2009. Je třeba ale přihlédnout k tomu, že Český statistický úřad již v roce 2012 neprováděl statistické zjišťování NemÚr a tato změna se mohla do hodnot ukazatelů promítnout.

Podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností zůstal shodný s hodnotou dvou předchozích let (0,26 %).

Vývoj počtu pracovních úrazů, ke kterým došlo v České republice v roce 2013, je dokumentován vývojem počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. V letech 2001 až 2011 se v rámci statistického zjišťování pracovní neschopnosti rovněž sledoval počet pracovních úrazů, u kterých pracovní neschopnost nevznikla. To umožňovalo stanovit celkový počet pracovních úrazů, tj. počet pracovních úrazů s pracovní neschopností i bez pracovní neschopnosti (graf č. 2.1 a tabulka č. 2.3 na konci článku).

Z vývoje celkového počtu pracovních úrazů je patrné, že takto vykazovaný počet úrazů v letech 2005 a 2006 mírně vzrostl. Mírný vzrůst absolutního počtu pracovních úrazů v letech 2005 a 2006 neovlivnil negativně četnost (na 100 pojištěnců) pracovních úrazů s pracovní neschopností díky relativně rychlejšímu vzrůstu celkového počtu pojištěnců v národním hospodářství (graf č. 2.2). V důsledku toho se četnost pracovních úrazů i v roce 2006 mírně snížila. V roce 2007 byl zaznamenám pokles počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 6,2 % a pokračoval nárůst počtu pojištěnců, což vedlo k výraznému snížení četnosti a to o 8,2 %. Stejný trend pokračoval i v roce 2008, počet pracovních úrazů s pracovní neschopností klesl o 7,7 % a v roce 2009 dokonce až o 29,6 %. V roce 2010 došlo k mírnému nárůstu těchto ukazatelů. Dále pak v roce 2011 došlo k poklesu počtu případů (o 8,8 %) i četnosti (o 6,7 %). Tento trend pokračoval pak i v roce 2012, kdy počet případů klesl o 6,4 % a četnost o 11,6 %. V roce 2013 počet případů klesl již jen o 2,7 % a četnost o 2,0 %.

Pracovní úrazovost 2013

Pracovní úrazovost 2013

S poklesem počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v letech 2007 – 2009 došlo i k poklesu počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, což se projevilo poklesem průměrného procenta pracovní neschopnosti (graf č. 2.3) a současně  pokračoval vzrůst průměrné doby pracovní neschopnosti na jeden případ (graf  č. 2.4). Nárůst průměrné doby pracovní neschopnosti nebyl způsoben nárůstem závažnosti pracovních úrazů. V letech 2010 až 2013 pokračoval pokles počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy. Pokles průměrného procenta pracovní neschopnosti pokračoval jen do roku 2012. Průměrná doba trvání jednoho případu v roce 2010 klesla, ale v letech 2011a 2012 se zase vrátila téměř na hodnotu roku 2009 a v roce 2013 dosáhla maxima.

Obdobný trend nárůstu průměrné doby trvání pracovní neschopnosti provázel v České republice i vývoj pracovní neschopnosti v důsledku nemocí a mimopracovních úrazů. Zatímco počet nových případů pracovní neschopnosti v důsledku všech úrazů a nemocí od roku 2004 postupně klesl o 50,8 %, průměrná doba pracovní neschopnosti na jeden případ vzrostla ve všech oblastech souhrnně o 9,2 dne na hodnotu 44,0 dne. Pracovní úrazy přitom zaznamenaly v posledních deseti letech nárůst tohoto ukazatele o 12,1 dne (o 27,7 %) na průměrnou hodnotu 55,7 dne. Příčinou tohoto obecného trendu nebyl vzrůst pracovních rizik nebo zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva, ale především organizace zdravotní péče a dostatečně nemotivující nemocenské pojištění.

Pracovní úrazovost 2013

Pracovní úrazovost 2013

V grafu č. 2.5 je znázorněn vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů pracovní úrazovosti bázickými indexy. Z grafu je patrné, že průměrná doba trvání jednoho případu dosáhla v roce 2013 svého maxima, obdobně jako v letech 2009 a 2011. Od roku 2004 tato hodnota vzrostla o 28 %. Počet pojištěnců byl v roce 2013 přibližně na hodnotě roku 2005. Ostatní ukazatele klesaly. Četnost a počet případů klesly od roku 2004 o 48 a 47 %.

Pracovní úrazovost 2013

Pokles absolutního počtu i četnosti smrtelných pracovních úrazů (graf č. 2.6 a 2.7) se po letech 2008 a 2009 zastavil a v letech 2010 a 2011 došlo k nárůstu těchto ukazatelů. V roce 2012 došlo opět k poklesu a v roce 2013 byly zaznamenány shodné hodnoty s rokem 2012 (tabulka č. 2.4 na konci článku). V grafu č. 2.8 je vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti vyjádřen bázickými indexy. Počet smrtelných pracovních úrazů klesl od roku 2004 o 40 % a četnost o 42 %.

V grafu č. 2.9 je dokumentován obdobný trend vývoje četností pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů.

Pracovní úrazovost 2013

Pracovní úrazovost 2013

Pracovní úrazovost 2013

Na počet pracovních úrazů v krajích mají vliv především následující faktory:

•    Počet pojištěnců v jednotlivých krajích

Rozložení počtu pojištěnců podle krajů je znázorněno v grafu č. 3.3 (v části 6). Na jeden kraj připadalo v roce 2013 průměrně cca 317 tis. pojištěnců z celkového počtu za ČR. Ve čtyřech krajích bylo vykázáno víc pojištěnců než tato průměrná hodnota, v deseti krajích bylo vykázáno méně pojištěnců než průměrná hodnota. Nejvíce pojištěnců vykázalo Hlavní město Praha (třiapůlnásobek průměru), nejméně Karlovarský kraj (třetinu průměru). Tato skutečnost ovlivňuje hodnocení absolutního počtu pracovních úrazů.

•    Struktura odvětví v jednotlivých krajích

Graf č. 3 znázorňuje strukturu odvětví v jednotlivých krajích vyjádřenou počtem pojištěnců. V krajích s větším podílem odvětví, která vykázala nadprůměrnou četnost pracovních úrazů, došlo k celkově většímu počtu pracovních úrazů a naopak. (Rizikovost jednotlivých odvětví v rámci ČR je charakterizována grafem č. 4.3.2 v části 8). Z tohoto pohledu se od průměru nejvíce odlišuje Hlavní město Praha, které vykázalo nejnižší podíl rizikových odvětví. Na druhé straně nejrizikovější strukturu odvětví měla Vysočina.

Pracovní úrazovost 2013

3.1   Pracovní úrazovost v roce 2013 v krajích

Rozložení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v jednotlivých krajích je znázorněno v grafu č. 3.1. Z porovnání četností případů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

•    výrazně vyšší četnost než je republikový průměr(0,97) vykázaly kraje: Plzeňský (1,53), Jihočeský (1,48), Vysočina (1,46), Ústecký (1,33), Karlovarský (1,25), Královéhradecký (1,22), a

•    přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Liberecký (1,11), Pardubický (1,07), Středočeský (1,03), Zlínský (1,02), Olomoucký (0,95) a

•    nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: Moravskoslezský (0,90), Jihomoravský (0,87) a Hl. m. Praha (0,53), viz graf č. 3.3.2. (v části 8).

Pracovní úrazovost 2013

V následujícím grafu č. 3.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR v jednotlivých krajích v roce 2013.

Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

•    výrazně vyšší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr (0,25) vykázaly kraje: Jihočeský (0,65), Karlovarský (0,45), Vysočina (0,40), Moravskoslezský (0,35), Plzeňský (0,33) a

•    přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Olomoucký (0,23), Pardubický (0,21), Jihomoravský (0,21), Hl. m. Praha (0,20) a

•    nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: Středočeský  (0,19), Ústecký (0,18), Liberecký (0,14), Královéhradecký (0,11) a Zlínský (0,09), viz graf č. 3.4.2 (část 7).

Pracovní úrazovost 2013

Pracovní úrazovost 2013

Porovnání pracovní úrazovosti se smrtelnou pracovní úrazovostí v krajích

V grafech č. 3.1, 3.2 a 3.3 jsou znázorněny podíly počtů pojištěnců, pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích ČR. Vzájemným porovnáním těchto grafů zjistíme pro každý kraj váhu smrtelné a celkové pracovní úrazovosti.

Z grafu č. 3.3.1 je patrné, že na poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v ČR (o 2,7 %) se podílela většina krajů ČR. Největší pokles byl zaznamenám v kraji Královéhradeckém (o 10,8 %), dále pak v kraji Pardubickém (o 4,7 %). Vzrůst počtu případů byl zaznamenán např. v kraji Olomouckém, a to o 3,4 %.

Z grafu č. 3.3.2 je patrné, že i četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností obdobně klesla v souvislosti s poklesem absolutního počtu těchto pracovních úrazů ve většině krajů ČR. Největší pokles byl zaznamenám v kraji Královéhradeckém (o 6,2 %), největší nárůst pak v kraji Vysočina (o 2,8 %). Celkem došlo v ČR poklesu četnosti případů o 2,0 %.

Průměrné procento pracovní neschopnosti při meziročním porovnání hodnot v roce 2012 a 2013 zůstalo stejné (graf č. 3.3.3). Největší procentní pokles byl zaznamenán v kraji Královéhradeckém (o 4,9 %). Největší procentní nárůst byl evidován v kraji Libereckém (o 6,7 %).

Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti v důsledku pracovních úrazů se meziročně zvýšila ve  většině krajů. Největší nárůst byl zaznamenán v kraji Pardubickém (o 4 kalendářní dny, tj. o 7,9 %). Celkem došlo v ČR k nárůstu o 1,4 %. Viz graf č. 3.3.4.

3.4  Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích

Z grafů č. 3.4.1 a 3.4.2 je patrné, že ve většině krajů (9) došlo k poklesu počtu smrtelných pracovních úrazů. V ostatních 5 krajích došlo k nárůstu počtu případů. Výrazný pokles počtu případů byl zaznamenán v kraji Jihomoravském a Středočeském.

Pracovní úrazovost 2013

Pracovní úrazovost 2013

Pracovní úrazovost 2013

Pracovní úrazovost 2013

Grafy č. 3.4.1 Smrtelné pracovní úrazy v krajích v letech 2004 - 2013

Pracovní úrazovost 2013

Grafy č. 3.4.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů v krajích v letech 2004 - 2013

Pracovní úrazovost 2013

Ukazatele pracovní úrazovosti v roce 2013 jsou uspořádány podle převažující ekonomické činnosti a prezentovány podle Klasifikace ekonomických činností (dále jen CZ-NACE).

Poznámka: Pro větší přehlednost grafů byla některá odvětví sloučena do jediného (ostatní odvětví):  Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klim. vzduchu (D.), Informační a komunikační činnosti (J.), Peněžnictví a pojišťovnictví (K.), Činnosti v oblasti nemovitostí (L.),  Profesní, vědecké a technické činnosti (M.), Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (O.), Administrativní a podpůrné činnosti (N.), Zdravotní a sociální péče (Q.), Kulturní, zábavní a rekreační činnosti (R.), Ostatní činnosti (S.), Činnosti exteritoriálních organizací (U.) a nezjištěno.

4.1   Pracovní úrazovost v roce 2013 v odvětvích

V grafu č. 4.1 je uveden podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností, ke kterým došlo v jednotlivých odvětvích v roce 2013. Nejvíce těchto pracovních úrazů vzniklo ve Zpracovatelském průmyslu (C.), a to 42,1 %. Je ale nutno upozornit, že toto odvětví zahrnovalo 25,8 % pojištěnců (graf č. 4.3).

Pracovní úrazovost 2013

4.2   Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2013 v odvětvích

V grafu č. 4.2 je uveden podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2013 v odvětvích. Nejvíce případů (25, tj. 22,1 %) vzniklo v roce 2013 ve Zpracovatelském průmyslu (C.). Ve Stavebnictví (F.) došlo k 19 případům (16,8 %). Zpracovatelský průmysl (C.) měl četnost případů přibližně stejnou jako ČR. Stavebnictví (F.) vykázalo četnost třikrát vyšší než ČR (0,76). Vyšší četnost případů vykázala odvětví Těžba a dobývání (B.) a to 1,18 a Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.) 1,14 případu na 10000 pojištěnců.

Pracovní úrazovost 2013

Pracovní úrazovost 2013

Pracovní úrazovost 2013

Pracovní úrazovost 2013

Pracovní úrazovost 2013

Pracovní úrazovost 2013

Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v letech 2008 - 2012 v ČR ve vybraných odvětvích CZ-NACE je znázorněn v grafech, z nichž některé jsou doplněny vývojem hodnot tohoto ukazatele za celou ČR.

V grafu č. 4.3.1 (logaritmická stupnice) je zaznamenán vývoj počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností. Pokles počtu případů byl zaznamenán v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství (I.) o 12,8 %, v odvětví Těžba a dobývání (B.) o 9,9 % a v odvětví Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel (G.) o 5,9 %.

Graf č. 4.3.2 dokumentuje vývoj četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců. Největší pokles četnosti případů byl zaznamenán v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství (I.) a to o 11,6 % a nejvyšší nárůst v odvětví Výroba a rozvod elektrické aj. energie (D.) o 15,8 %.

V grafu č. 4.3.3 je zaznamenán vývoj průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. V grafu je patrný nárůst hodnoty tohoto ukazatele u Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.) (o 8,2 %) a také u Dopravy a skladování (I.) o 6,4 %. V průměru za ČR však tento ukazatel stagnoval.

V grafu č. 4.3.4 je uveden vývoj průměrné doby trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Ve většině zobrazených odvětví tento ukazatel mírně stoupl. V odvětví Těžba a dobývání (B.) to bylo o 3,9 % a v Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.) o 4,9 %. Pokles byl evidován u odvětví Výroba a rozvod elektrické aj. energie (D.) o 12,8 %.

V následujících grafech je znázorněn vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti  v ČR ve vybraných odvětvích.

Pracovní úrazovost 2013

Vzájemné poměry hodnot ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v jednotlivých odvětvích a tendence jejich vývoje jsou patrné z grafů č. 4.4.1 a 4.4.2. Největší počet smrtelných pracovních úrazů vykázala odvětví: Stavebnictví (F.), Zpracovatelský průmysl (C.) a Doprava a skladování (H.). Počet případů meziročně vzrostl zejména ve Zpracovatelském průmyslu (C.) a dále v odvětví Administrativní a podpůrné činnosti (N.), Veřejná správa a obrana; povinné sociální pojištění (O.) a Vzdělávání (P.).

V grafu 4.4.2 jsou patrná odvětví, která vykázala četnost smrtelných pracovních úrazů výrazně vyšší než činí republikový průměr (graf je doplněn vývojem hodnot tohoto ukazatele za celou ČR). Jsou to: Těžba a dobývání (B.), Stavebnictví (F.), Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.) a Doprava a skladování (H.). Na smrtelných pracovních úrazech mají dlouhodobě velký podíl pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky. Těžba a dobývání (B.) vykázala nejvyšší četnost případů (1,18). Odvětví Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.) vykázalo četnost případů 1,14. 

Pracovní úrazovost 2013

Podkladem k informacím o zdrojích pracovních úrazů, k nimž došlo v roce 2013, byla data o pracovních úrazech pořízená oblastními inspektoráty práce a uložená v bázi dat SÚIP. Klasifikace zdrojů úrazů byla provedena podle metodiky ESAW a z důvodu dodržení kontinuity sloučena do tvaru původního národního číselníku. Soubor dat z roku 2013 obsahoval data připravená ze 40 027  záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP . Z toho bylo 1 367 pracovních úrazů závažných, tj. s hospitalizací nad 5 dní. Do přehledu smrtelných pracovních úrazů bylo zahrnuto 113 případů, tj. včetně případů, které podléhají dozoru systému ČBÚ. Smrtelné pracovní úrazy nepodléhaly již od roku 2012 statistickému zjišťování (ČSÚ). V grafech č. 5.1, 5.0 a 5.2 je znázorněn podíl počtu pracovních úrazů (smrtelných, závažných a s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny) v základních skupinách zdrojů úrazu. Zdroje pracovních úrazů žen jsou uvedeny v kapitole č. 6 (část 12).

5.1    Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny v roce 2013

Pracovní úrazovost 2013

Z grafů č. 5.1 a 5. 0 je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny a úrazů závažných:

•    Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti 31,2 %

•    Budovy, konstrukce, povrchy 30,5 %

•    Ruční nářadí 9,9 %

•    Budovy, konstrukce, povrchy 40,7 %

•    Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky 15,7 %

•    Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti 15,6 % 

Pracovní úrazovost 2013

5.2    Zdroje smrtelných pracovních úrazů v roce 2013

Z grafu č. 5.2 je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů:

•    Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky 31,0 %

•    Budovy, konstrukce, povrchy 23,0 %

•    Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti 9,7 %

Pracovní úrazovost 2013

Ve skupinách zdrojů úrazů byly zaznamenány některé významné podskupiny.

U pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny to byly podskupiny:

Ve skupině Ruční nářadí nepoháněné:

•    Ruční nářadí nepoháněné pro řezání (nožem), oddělování (vč. nůžek) 3,1 %

Ve skupině Materiály, předměty, výrobky, součásti strojů a vozidel:

•    Materiály, předměty, výrobky, součásti strojů a vozidel, úlomky, prach - nespec. 20,2 %

Ve skupině Budovy, konstrukce, povrchy v úrovni země:

•    Povrchy na úrovni země, podlahy a povrchy (vnější i vnitřní) 13,3 %

Ve skupině Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země:

•    Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země - nespec. 5,8 %

U pracovních úrazů smrtelných to byly podskupiny:

Ve skupině Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky:

•    Lehká vozidla osobní i nákladní 13,3 %

Ve skupině Budovy, konstrukce, povrchy:

•    Části budov nad úrovní země – pevné 6,2 %

Ve skupině Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti:

•    Materiály, předměty, výrobky, části strojů a vozidel, úlomky, prach - nespec. 5,3 %

5.4   Skupiny zdrojů pracovních úrazů v letech 2009 - 2013

V letech 2009 – 2013 byla nejčastěji zastoupenou skupinou zdrojů pracovních úrazů:

s pracovní neschopností nad 3 dny

skupina „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“

2013 – 31 %, 2012 - 34 %,    2011 – 36 %, 2010 – 35 %, 2009 – 35 %

závažných

skupina „Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země“

2013 – 41 %, 2012 - 38 %, 2011 – 24 %, 2010 – 40 %, 2009 – 37 %

smrtelných

skupina “Pozemní vozidla“

2013 – 31 %, 2012 - 35 %, 2011 – 28 %, 2010 – 38 %, 2009 – 39 %

5.5   Podíl zdrojů úrazu na závažnosti pracovních úrazů

Vzájemným porovnáním grafů č. 5.0, 5.1 a 5.2 (část 10) zjistíme, jak byly jednotlivé zdroje úrazu v roce 2013 zastoupeny v pracovních úrazech různé závažnosti.

Nejmenší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a největší na smrtelných

Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky měly podíl na případech:

s pracovní neschopností nad 3 dny 4,7 %, na závažných 15,7 % a na smrtelných 31,0 %.

Nebezpečné látky měly podíl na případech:

s pracovní neschopností nad tři dny 2,9 %, na závažných 4,2 % a na smrtelných 6,2 %.

Největší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a nejmenší na smrtelných

Ruční nářadí měla podíl na případech:

s pracovní neschopností nad tři dny 9,9 %, na závažných 2,4 % a na smrtelných 0,0 %.

Největší podíl na pracovních úrazech závažných

Budovy, konstrukce, povrchy se podílely nejvíce na případech závažných, a to 40,7 %. U ostatních typů úrazu se podílely také zásadním způsobem (30,5 % a 23,0 %).

Stroje a zřízení mobilní a stabilní se podílely nejvíce na případech závažných, a to 9,3 %. U ostatních typů úrazu se podílely 8,5 % a 5,3 %.

Ve sledovaném období došlo k vyššímu výskytu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v roce 2006 (graf č. 6.1). V letech 2004 - 2006 počet těchto úrazů rostl jen mírně, což bylo způsobeno vzrůstem počtu zaměstnaných žen (četnost stagnovala). V roce 2007 a 2008 došlo k významnému poklesu obou ukazatelů, počet případů o 6,5 % a 4,6 %, četnost o 9,0 % a 4,3 %. Hodnota četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v letech 2004 – 2008 dosahovala průměrně 55 % hodnoty celorepublikové četnosti. V letech 2009 – 2013  tato hodnota činila průměrně 59 % hodnoty celorepublikové četnosti. Ve většině odvětví měly ženy hodnotu tohoto ukazatele nižší než všichni zranění, kromě odvětví Vzdělávání (P.) a Peněžnictví a pojišťovnictví (K.). V rizikových odvětvích, jako je Stavebnictví (F.) nebo Těžba a dobývání (B.), měly ženy podstatně nižší četnost případů než všichni pojištěnci, protože zde nevykonávaly právě ty činnosti (riskantní) pro odvětví typické.

Z celkového počtu 40 027 záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny (ke dni 7. 4. 2014), které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP, se jich 11 910 (tj. 29,8 %) událo ženám. Tato skupina úrazů obsahovala 1 367 (tj. 3,4 % ze 40 0027) pracovních úrazů závažných (s hospitalizací nad 5 dní), z nichž se 260 přihodilo ženám. Z grafu 6.3 je patrné, že od roku 2004 došlo k nárůstu počtu pojištěných žen o 6 %, ale k poklesu pracovních úrazů s pracovní neschopností (o 40 %) i četnosti (o 44 %).

Pracovní úrazovost 2013

Počet smrtelných pracovních úrazů žen v období 2004 – 2013 byl charakterizován tak nízkým počtem případů, že nelze hovořit o nějakém dalším trendu, ale spíše o nahodilých událostech. V roce 2006 klesl jen na pouhé 4 případy, v roce 2005 bylo evidováno případů 13. K převážné většině smrtelných pracovních úrazů žen došlo při dopravních nehodách a začaly se již objevovat i případy při dopravních nehodách leteckých. Dalšími úrazovými ději byly pády osob a materiálu, exploze a otrava plyny. V roce 2011 se jednalo zejména o pády zaměstnanců nebo předmětů na zaměstnance a dopravní nehody. V roce 2012 byly evidovány pouhé dva případy a to autonehody. V roce 2013 byly evidovány dva případy při autonehodě, dále se jednalo například o přimáčknutí, napadení jinou osobou a pád.

Od roku 2004 absolutní počet pracovních úrazů s pracovní neschopností mladistvých pojištěnců (do 18 let) vykázal do roku 2008 vzestup. V letech 2009 a 2010 došlo k prudkému poklesu počtu těchto případů, v dalších dvou letech pak byl zaznamenám opět nárůst a v roce 2013 došlo k mírnému poklesu. V grafu č. 6.1 jsou uvedeny počty případů mladistvých a žen na osách s rozdílnými měřítky.

Četnost v letech 2004 – 2006 nevykazovala žádný významný trend. V roce 2007 došlo k poklesu četnosti, neboť počet mladistvých pojištěnců meziročně vzrostl o 41 %. Pokles četnosti těchto pracovních úrazů na 100 mladistvých byl v posledních 20 letech významný. Ještě v roce 1994 měl tento ukazatel hodnotu 6,61, přičemž celorepublikový průměr činil 2,19. V roce 2002 klesla jeho hodnota (1,95) pod celorepublikový průměr (2,03) a v roce 2007 se jeho hodnota (0,93) těsně přiblížila četnosti pracovních úrazů žen (0,92). V letech 2008 a 2009 došlo opět k vzestupu hodnoty tohoto ukazatele, přibližně na hodnotu roku 2003 (1,49) a byla tedy vyšší než za ČR (1,18) V roce 2010 klesl tento ukazatel dosud nejníže (0,73) a opět se těsně přiblížil četnosti pracovních úrazů žen (0,72) v tomto roce. V letech 2011 až 2013 došlo opět k vzestupu četnosti nad celorepublikový průměr.

Smrtelný pracovní úraz mladistvých zaměstnanců nebyl v posledních 10 letech zaznamenán žádný.

Pracovní úrazovost 2013

V grafech č. 6.3 a 6.4 je znázorněn vývoj počtu pojištěných osob, pracovních úrazů s pracovní neschopností a četnosti v letech 2004 – 2013 odděleně pro ženy a muže (bázické indexy). Za uvedené období došlo u pojištěných mužů ke snížení počtu o 3 % zatímco u žen došlo ke zvýšení o 6 %. Dohromady za ČR tento ukazatel vykázal nárůst o 1,2 %.

Poměr počtu pojištěných žen ku mužům v roce 2004 činil 46,9 % : 53,1 %. Tento poměr se do roku 2013 postupně změnil na 49,1 % : 50,9 % (o 2,2 %). Znamená to tedy, že v pracovním procesu byli muži postupně nahrazováni ženami, které mají nižší četnost pracovních úrazů.

Pracovní úrazovost 2013

Pracovní úrazovost 2013

Také poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů se za 10 posledních let změnil. Kromě případů smrtelných došlo k nárůstu procentního poměru u žen na úkor mužů. Tento poměr v roce 2004 činil 25,1 % : 74,9 % a v roce 2013 již 29,1 % : 70,9 %, změna o 4,0 % u případů s pracovní neschopností, v roce 2004 činil 25,0 % : 75,0 % a v roce 2013 již 29,3 % : 70,7 %, změna o 4,3 % u případů s pracovní neschopností delší než 3 dny, v roce 2004 činil 13,8 % : 86,2 % a v roce 2013 již 19,0 % : 81,0 %, změna o 5,2 % u případů závažných.

U případů smrtelných nelze hovořit o trendu, počty zraněných kolísají. Poměr v roce 2004 činil 4,5 % : 95,5 % a v roce 2013 pak 6,2 % : 92,8 %.

V tabulce č. 6.7  (na konci článku) jsou uvedeny počty a procentní podíl pracovních úrazů (všechny druhy) a pojištěnců, odděleně pro ženy a muže za posledních 10 let.

V grafu č. 6.6 je uveden poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů podle závažnosti. Z grafu je patrné, že se stoupající závažností případu roste podíl mužů na počtech případů. Použity byly počty případů za rok 2013, jen u případů bez pracovní neschopnosti za rok 2011.

Pracovní úrazovost 2013

Činnosti

K největšímu počtu závažných pracovních úrazů žen (88 z 260, tj. 33,8 %) došlo při chůzi a to nejčastěji pádem, především na rovině, např. vlivem namrzlého nebo mokrého povrchu. Ke 30 případům došlo při zacházení, manipulaci a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů (nespecifikováno). Při činnosti „osobní doprava“ bylo zaznamenáno 23 případů a šlo převážně o dopravní nehody. Těchto 141 případů představuje dohromady 54,2 % z 260 případů.

Chůze

Protože se při obyčejné chůzi závažně zranilo nejvíce žen (88), jeví se tato činnost u žen jako nejnebezpečnější. Z tohoto množství bylo registrováno 81 pádů (nežádoucí událost).

Nežádoucí událost

  • pád, špatný došlap na rovině 14 případů
  • pád, špatný došlap na schodech 9 případů
  • pád nespecifikovaný na rovině 7 případů
  • pád nespecifikovaný na schodech 3 případy
  • pád, uklouznutí na rovině 16 případů
  • pád, uklouznutí na námraze 12 případů
  • pád, uklouznutí na schodech 4 případy
  • pád, zakopnutí na rovině 9 případů
  • pád, zakopnutí na schodech 1 případ
  • pád ze židle 1 případ
  • sražení chodce automobilem 3 případy
  • mdloby 2 případy
  • pád předmětu na pracovníka 1 případ
  • zachycení stacionárním strojem 1 případ

Zdroje úrazu při chůzi

  • povrchy na úrovni země, podlahy a povrchy 34 případů
  • budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země, nespec. 21 případů
  • budovy, stavební konstrukce, povrchy v úrovni země, nespec. 13 případů

Průměrný věk závažně zraněných žen byl při pádech 48 let.

V grafu č. 6.9 je znázorněn vývoj počtu závažných pracovních úrazů bazickými indexy zvlášť pro muže a ženy. Počty těchto pracovních úrazů se v letech 2004 - 2008 příliš nelišily. V roce 2009 došlo k meziročnímu poklesu počtu případů přibližně o 20 % a k poklesu počtu pojištěnců o 7 %. V následujících letech pak počty závažných pracovních úrazů u obou pohlaví dramaticky vzrostly. Nejvyšší hodnota indexu u mužů byla evidována v roce 2011 a to 137 %, u žen pak v roce 2012 a činila 184 %.

Pracovní úrazovost 2013

Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři kalendářní dny žen

V grafu č. 6.5 je uvedeno zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny v roce 2013 žen. V grafu jsou patrné tři nejvýznamnější skupiny zdrojů úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny:

  • Budovy, konstrukce, povrchy 39,4 %
  • Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti 20,2 %
  • Ruční nářadí 8,3 %

Pracovní úrazovost 2013

Příčiny pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny

Nejčastější příčinou těchto pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2013 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uváděna u 82,9 % případů.

Na druhém místě byly označeny „Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce“ (8,8 %).

Jako třetí nejčastější příčinou bylo označeno „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (1,8 %).

Mezi další významné příčiny podle jejich podílu na všech příčinách náleží:

„Ohrožení zvířaty a přírodními živly“ – 1,7 %,

„Ohrožení jinými osobami“ – 1,3 %.

Ostatní příčiny se na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny podílely méně než 1,3 % nebo nebyly zjištěny (1,6 %).

Nejčastější nežádoucí událostí v letech 2003 – 2009 byla zjištěna „Neovladatelnost, ztráta kontroly strojů, dopravních manipulačních prostředků, ručního nářadí, předmětů, zvířat“ a  v roce 2010 „Uklouznutí, klopýtnutí, pád osob“.

Na druhém místě to byl  v letech 2003 – 2009 „Uklouznutí, klopýtnutí, pád osob“  a v roce 2010 „Pohyb těla bez fyzického zatížení.

Na třetím místě byl v letech 2003 – 2009 evidován „Pohyb těla pod fyzickým zatížením“ a v roce 2010 „Neovladatelnost, ztráta kontroly strojů, dopravních a manipulačních prostředků, ručního nářadí, předmětů, zvířat“.

Příčiny závažných pracovních úrazů

Nejčastější příčinou závažných pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2013 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uváděna u 73,7 % případů.

Na druhém místě bylo „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (6,7 %).

Jako třetí byly označeny „Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce“ (4,5 %). Dále to bylo “Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednání druhých osob)“ 2,9 % a „Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště)“ (2,4 %).

U 3,5 % případů příčina nebyla zjištěna.

Příčiny smrtelných pracovních úrazů

Nejčastější příčinou u smrtelných pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2013 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ (46,0 %), potom „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (15,0 %). U 13,3 % případů příčina nebyla zjištěna, zpravidla z důvodu dosud probíhajícího šetření. Dále to byly časté příčiny “Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění“ (4,4 %) a  „Nesprávná organizace práce“ (3,5 %).

Podstatnější informace o příčinách pracovních úrazů přinášejí údaje o porušených předpisech, které byly v souvislosti s pracovním úrazem porušeny. Tyto informace poskytují data o smrtelných pracovních úrazech, které zpravidla vyplývají z nezávislého šetření pracovních úrazů prováděného OIP a OBÚ. Příčiny a porušené předpisy u smrtelných pracovních úrazů způsobených dopravními nehodami šetří policie. V následujícím přehledu (část 15) jsou uvedeny nejčastěji porušené předpisy a zjištěné závady BOZP v letech 2008 – 2012 (za rok 2013 nejsou zatím k dispozici). Porušení předpisů bylo zaznamenáno zejména na straně zaměstnavatelů a zaměstnanců, v malé míře pak i jinou osobou.

Nejčastěji porušené předpisy v uplynulých letech:

  • zákon č. 262/2006 Sb., (zákoník práce),
  • zákon č. 361/2000 Sb., (silniční zákon),
  • zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP,
  • nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky a do hloubky,
  • nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí,
  • nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na BOZP na staveništích,
  • nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci    ,
  • vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., o ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí a č. 26/1989 Sb., o ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu.

Nejčastěji zjištěné závady BOZP v letech 2008 - 2012:

na straně zaměstnance:

  • používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v nebezpečném prostoru,
  • nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu,
  • nepoužívání předepsaných a přidělených OOPP,

na straně zaměstnavatele:

  • nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli,
  • nezpracovaný pracovní postup, nevyhledaná všechna rizika,
  • chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění,

na straně jiné osoby:

  • používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v nebezpečném prostoru,

ostatní:

  • selhání techniky, vada materiálu, ohrožení přírodními živly.

8.1  Zranění zaměstnanci

Zaměstnání

Nejvíce pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny bylo v roce 2013 evidováno v třídě KZAM (č. 72) „kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci a to 7 435 případů. Z nich nejvíce zastoupená byla pak skupina (č. 722) „kováři, nástrojáři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech“, vykázáno bylo 3 788 případů. V hlavní třídě (č. 8) „obsluha strojů a zařízení“ (9 541 případů) byla nejpočetněji zastoupena skupina (č. 832) „řidiči motorových vozidel“, kde došlo ke 2 454 případům. V hlavní třídě (č. 9) „pomocní a nekvalifikovaní pracovníci“ (6 577 případů) byla nejpočetněji zastoupena skupina (č. 932) „pomocní pracovníci v průmyslu“, kde došlo ke 2 739 případům.

Pracovní úrazovost 2013

Věk

V grafu č. 8 je uveden podíl počtu pracovních úrazů závažných a ostatních v závislosti na věku zraněného zaměstnance od 30 do 80 let. Graf znázorňuje, jak stoupá podíl (%) závažných případů se stoupajícím věkem. Od 55. roku věku zraněného zaměstnance byly následky úrazu větší, závažných případů bylo v tomto věku přibližně 5 % a jejich podíl se pak s rostoucím věkem stále zvětšoval.

8.2  Místo a činnost při pracovním úrazu

Činnost

Nejvíce pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny bylo v roce 2013 vykázáno při činnosti „zacházení, manipulace a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů“ (nespecifikováno a ostatní) a to celkem 12 170 případů. Na druhém místě to byla „chůze“, kde bylo evidováno 7 431 případů. Dále to byla činnost „řezání“ a to 1 628 případů. Dohromady tyto tři činnosti zaznamenaly 53 % případů.

Místo

Nejvíce případů se událo v roce 2013 v místě úrazu „výroba, továrna, dílna“ a to 12 574. Na druhém místě byl evidován „průmyslové odvětví - nespecifikováno“ s 6 326 případy. Na třetím místě to pak byla „ostatní místa úrazu“, kde bylo zaznamenáno 3 618 případů.

Při činnosti „zacházení, manipulace a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů“ bylo zaznamenáno na místě úrazu:

  • výroba, továrna, dílna 5 430 případů
  • průmyslové odvětví - nespecifikováno 1 243 případů
  • prostor užívaný hlavně pro skladování, nakládku, vykládku 1 088 případů

Při činnosti „chůze“ bylo zaznamenáno na místě úrazu:

  • ostatní místa úrazu 1 747 případů
  • výroba, továrna, dílna 1 211 případů
  • průmyslové odvětví - nespecifikováno 851 případů
  • prostor trvale otevřený pro veřejnou dopravu 682 případů

9.1  Absolutní ukazatele

Absolutní ukazatele vyjadřují ekonomický dosah absence plynoucí z pracovních úrazů a je možné z nich vypočítat relativní ukazatele. Obsahové vymezení jednotlivých ukazatelů je uvedeno níže.

Průměrný počet nemocensky pojištěných (pojištěnci)

Ukazatel zahrnuje průměrný počet osob, které jsou nemocensky pojištěny podle § 2 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů a osoby samostatně výdělečně činné pojištěné podle § 145a až 145f zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení v úplném znění.

Do průměrného počtu nemocensky pojištěných nejsou zahrnovány ženy na mateřské dovolené a vojáci základní vojenské služby.

Počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (pracovní úrazy s pracovní neschopností)

Ukazatel zahrnuje pracovní úrazy, za něž jsou považovány ty úrazy, které se staly zaměstnancům při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi podle § 25 nařízení vlády ČR č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, nebo které zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů, jimiž byla způsobena smrt nebo pracovní neschopnost jak delší než 3 kalendářní dny mimo den, kdy k úrazu došlo (§ 105 odst. 3 zákoníku práce), tak i kratší než 3 kalendářní dny.

Počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (dny pracovní neschopnosti)

Ukazatel vykazuje souhrnný počet kalendářních dnů, po které byli v daném období (roce) nemocensky pojištění práce neschopni pro pracovní úraz, zjištěný na základě předložených hlášení o počátku a ukončení pracovní neschopnosti.

Počet smrtelných pracovních úrazů

Ukazatel zahrnuje pracovní úrazy, které způsobily nemocensky pojištěným smrt, a to ihned nebo kdykoliv později ve sledovaném období (roce) nebo případy, kdy ve sledovaném období došlo k úmrtí pojištěnce, které bylo podle lékařského posudku důsledkem pracovního úrazu, který pojištěnec utrpěl v kterémkoliv předcházejícím období. Neomezené období platilo až do konce roku 2001. Počínaje rokem 2002 se pro účely hlášení úrazu za smrtelný pracovní úraz počítá ten případ, u nějž nastala smrt pojištěnce nejpozději do jednoho roku po vzniku pracovního úrazu (nařízení vlády č. 201/2010 Sb.).

9.2  Relativní ukazatele

Relativní ukazatele vznikají srovnáním dvou nebo více absolutních ukazatelů. Slouží k porovnávání úrovně bezpečnosti v různých oblastech (regionech, odvětvových ekonomických činnostech, skupinách zaměstnanců, létech, druzích událostí apod.). Definice a způsoby jejich výpočtu jsou uvedeny níže. Jde o tyto ukazatele:

Četnost případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz na 100 nemocensky pojištěných (četnost případů na 100 pojištěnců)

Ukazatel vyjadřuje počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, které připadají v průměru na 100 nemocensky pojištěných. Vypočítá se ze vztahu: četnost případů na 100 pojištěnců = pracovní úrazy s pracovní neschopností × 100 / pojištěnci.

Průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v kalendářních dnech (průměrná délka trvání případu)

Ukazatel vyjadřuje, kolik kalendářních dnů pracovní neschopnosti v průměru připadá na jeden nově hlášený případ pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Vypočítá se ze vztahu: průměrná délka trvání případu = dny pracovní neschopnosti / pracovní úrazy s pracovní neschopností.

Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (průměrné procento pracovní neschopnosti)

Ukazatel vyjadřuje podíl kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz na celkovém kalendářním fondu pojištěnců ve sledovaném období (roce) vyjádřený v procentech. Vypočítá se ze vztahu: průměrné procento = dny pracovní neschopnosti × 100 / (pojištěnci × 365) nebo také: průměrné procento = četnost případů na 100 pojištěnců × průměrná délka trvání případu / počet kalendářních dnů ve vykazovaném období.

Průměrný denní stav práce neschopných pro pracovní úraz (průměrný denní stav práce neschopných)

Představuje počet nemocensky pojištěných, kteří byli ve sledovaném období (roce) průměrně denně nepřítomni v práci z důvodů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Vypočítá se ze vztahu: průměrný denní stav práce neschopných = dny pracovní neschopnosti / 365.

Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 nemocensky pojištěných (smrtelné úrazy na 10 000 pojištěnců)

Ukazatel vyjadřuje, kolik pojištěnců z 10 000 nemocensky pojištěných ve sledovaném období zemřelo na následky pracovních úrazů. Vypočítá se ze vztahu: smrtelné úrazy na 10 000 pojištěnců = smrtelné úrazy × 10 000 / pojištěnci.

Procento smrtelných pracovních úrazů z nově hlášených případů pracovních úrazů (procento z pracovních úrazů s pracovní neschopností)

Ukazatel stanoví, kolik procent z případů pracovních úrazů vykazovaných ve sledovaném období končilo smrtí postižených v důsledku pracovních úrazů. Vypočítá se ze vztahu: procento z pracovních úrazů = smrtelné úrazy × 100 / pracovní úrazy s pracovní neschopností.

Zdroje dat

1.    Databáze ze statistického zjišťování „Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR“  a ze „Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v ČR“ prováděné Českým statistickým úřadem.

2.    Databáze z informačního systému o pracovních úrazech Státního úřadu inspekce práce zpracovaná ze záznamů o úrazech.

3.    Databáze z informačního systému Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., o smrtelných pracovních úrazech a o pracovních úrazech podle metodiky evropské statistiky o pracovních úrazech (ESAW) za roky 2003 - 2010.

Tabulka č. 9 Zdroje dat pracovní úrazovosti v roce 2013

zdroj dat podniky pojištěnci PU bez PN PU s PN  do 3 dnů PU s PN nad 3 dny smrtelné PU velikost podniku
SÚIP 13 tis. x x x 40,0 tis. 0,1 tis. všechny
ČBÚ x x x x 0,6 tis. 0,0 tis. všechny
ČSÚ 400 tis. 4 440 tis. x 0,6 tis. 42,3 tis. x. všechny

Související tabulky

Tabulka č. 2.3

Časové řady ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v letech 2004 - 2013 (ČSÚ)

rok počet pojištěnců počet prac. úrazů s prac. nesch. počet dnů pracovní nesch. pro prac. úrazy četnost prac. úrazů s prac. nesch. na 100 pojištěnců průměrné procento pracovní neschop. pro pracovní úraz prům. doba trvání případu (kal. dny) průměrný denní stav práce neschop. počet prac. úrazů bez pracovní neschop.
  graf č. 2.5 gr. č. 2.1   graf č. 2.2 graf č. 2.3 graf č. 2.4   graf č. 2.1
2004 4 389 251 81 688 3 565 634 1,86 0,222 43,65 9 742 27 555
2005 4 442 703 82 042 3 702 310 1,85 0,228 45,13 10 143 28 997
2006 4 497 033 82 296 3 766 313 1,83 0,229 45,77 10 319 29 243
2007 4 597 021 77 233 3 600 581 1,68 0,215 46,62 9 865 28 806
2008 4 572 443 71 281 3 548 355 1,56 0,212 49,78 9 695 28 650
2009 4 253 139 50 173 2 767 757 1,18 0,178 55,16 7 583 23 158
2010 4 310 960 51 678 2 692 547 1,20 0,171 52,10 7 377 25 192
2011 4 211 549 47 111 2 592 537 1,12 0,169 55,03 7 103 25 528
2012 4 471 889 44 108 2 423 425 0,99 0,148 54,94 6 620 x
2013 4 440 326 42 927 2 391 689 0,97 0,148 55,72 6 553 x

Tabulka č. 2.4 
Časové řady ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v letech 2004 – 2013 (ČSÚ, SÚIP/ČBÚ)

rok počet pojištěnců počet smrtelných pracovních úrazů četnost na 10 000 pojištěnců procento z pracovních úrazů s pracovní neschopností
  graf č. 2.8 graf č. 2.6 graf č. 2.7  
2004 4 389 251 187 0,43 0,23
2005 4 442 703 164 0,37 0,20
2006 4 497 033 152 0,34 0,18
2007 4 597 021 188 0,41 0,24
2008 4 572 443 174 0,38 0,24
2009 4 253 139 105 0,25 0,21
2010 4 310 960 121 0,28 0,23
2011 4 211 549 125 0,30 0,26
2012 4 471 889 113 0,25 0,26
2013 4 440 326 113 0,25 0,26

 Tabulka č. 6.7 – Poměr počtu pracovních úrazů a pojištěnců v letech 2004 – 2013, ženy a muži

rok % pracovních úrazů s pracovní neschopností % pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny % pracovních úrazů závažných % pracovních úrazů smrtelných % pojištěnců
graf č. 6.6 ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži
2004 25,1 74,9 25,0 75,0 13,8 86,2 4,5 95,5 46,9 53,1
2005 25,3 74,7 25,3 74,7 14,2 85,8 3,6 96,4 46,8 53,2
2006 24,6 75,4 24,6 75,4 13,9 86,1 3,9 96,1 46,9 53,1
2007 26,8 73,2 25,5 74,5 12,4 87,6 5,9 94,1 47,0 53,0
2008 26,6 73,4 26,4 73,6 13,9 86,1 4,6 95,4 47,0 53,0
2009 28,3 71,7 28,0 72,0 13,2 86,8 7,6 92,4 47,5 52,5
2010 29,0 71,0 29,0 71,0 17,8 82,2 9,1 90,9 48,2 51,8
2011 28,6 71,4 29,1 70,9 16,8 83,2 6,4 93,6 49,0 51,0
2012 28,7 71,3 29,4 70,6 18,3 81,7 1,8 98,2 49,0 51,0
2013 29,1 70,9 29,3 70,7 19,0 81,0 6,2 93,8 49,1 50,9
Autor článku: 

Komentáře

Varující údaj

18.05.2014 - 16:56 Radoslav Vlasák
Co je platné, že se vykazuje snížení či stagnace počtu pracovních úrazů - jistě, je to dobře, otázkou ale stejně zůstává, kolik úrazů (a možná i těch s fatálními následky - "načerno" pracujících lidí je u nás pořád ještě víc než dost) zůstane "mimo statistiku". Varující (a to už dlouhodobě) je ale zejména údaj o průměrné pracovní neschopnosti na 1 úraz. Kolem roku 1990 to bylo cca 20 dnů, dnes již toto číslo opakovaně překračuje hodnotu 55 dnů. Svého času se to "zdůvodňovalo" bodovým systémem finančního ohodnocení lékařů, ale nárůst pokračoval i po zavedení kapitačních plateb za pojištěnce - a pokračuje dodnes. Možná argumentace, že déletrvající pracovní neschopnost se poškozeným zaměstnancům v případě jimi nezaviněného pracovního úrazu vlastně "vyplatí", nejspíš - zvlášť při současné úrovni nezaměstnanosti a obavách ze ztráty zaměstnání - zase až tak moc neobstojí. Více jak dvojnásobné zvýšení pracovní neschopnosti půjde tedy s velkou pravděpodobností na vrub stále závažnějšímu poškození zdraví z titulu pracovních úrazů s nutností delšího a komplikovanějšího léčení - ale to zřejmě nikoho moc nevzrušuje. Přitom vypovídací schopnost tento údaj určitě má, mj. i v souvislosti s tím, že možnosti našeho zdravotnictví jsou za tu dobu na podstatně vyšší úrovni a doba léčení (a tedy i pracovní neschopnosti) by se tak měla spíš zkracovat, než naopak.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail