Pracovní úrazovost v České republice v roce 2013

Zdroj: 

V České republice v roce 2013 došlo oproti roku 2012 k poklesu počtu i četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností. Mírný pokles byl zaznamenán u většiny ukazatelů pracovní úrazovosti. Podrobné informace o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2013 čtěte v tomto článku.

Část 11. 5.3 Vybrané podskupiny zdrojů pracovních úrazů

Část 11. 5.3 Vybrané podskupiny zdrojů pracovních úrazů

Ve skupinách zdrojů úrazů byly zaznamenány některé významné podskupiny.

U pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny to byly podskupiny:

Ve skupině Ruční nářadí nepoháněné:

•    Ruční nářadí nepoháněné pro řezání (nožem), oddělování (vč. nůžek) 3,1 %

Ve skupině Materiály, předměty, výrobky, součásti strojů a vozidel:

•    Materiály, předměty, výrobky, součásti strojů a vozidel, úlomky, prach - nespec. 20,2 %

Ve skupině Budovy, konstrukce, povrchy v úrovni země:

•    Povrchy na úrovni země, podlahy a povrchy (vnější i vnitřní) 13,3 %

Ve skupině Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země:

•    Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země - nespec. 5,8 %

U pracovních úrazů smrtelných to byly podskupiny:

Ve skupině Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky:

•    Lehká vozidla osobní i nákladní 13,3 %

Ve skupině Budovy, konstrukce, povrchy:

•    Části budov nad úrovní země – pevné 6,2 %

Ve skupině Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti:

•    Materiály, předměty, výrobky, části strojů a vozidel, úlomky, prach - nespec. 5,3 %

5.4   Skupiny zdrojů pracovních úrazů v letech 2009 - 2013

V letech 2009 – 2013 byla nejčastěji zastoupenou skupinou zdrojů pracovních úrazů:

s pracovní neschopností nad 3 dny

skupina „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“

2013 – 31 %, 2012 - 34 %,    2011 – 36 %, 2010 – 35 %, 2009 – 35 %

závažných

skupina „Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země“

2013 – 41 %, 2012 - 38 %, 2011 – 24 %, 2010 – 40 %, 2009 – 37 %

smrtelných

skupina “Pozemní vozidla“

2013 – 31 %, 2012 - 35 %, 2011 – 28 %, 2010 – 38 %, 2009 – 39 %

5.5   Podíl zdrojů úrazu na závažnosti pracovních úrazů

Vzájemným porovnáním grafů č. 5.0, 5.1 a 5.2 (část 10) zjistíme, jak byly jednotlivé zdroje úrazu v roce 2013 zastoupeny v pracovních úrazech různé závažnosti.

Nejmenší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a největší na smrtelných

Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky měly podíl na případech:

s pracovní neschopností nad 3 dny 4,7 %, na závažných 15,7 % a na smrtelných 31,0 %.

Nebezpečné látky měly podíl na případech:

s pracovní neschopností nad tři dny 2,9 %, na závažných 4,2 % a na smrtelných 6,2 %.

Největší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a nejmenší na smrtelných

Ruční nářadí měla podíl na případech:

s pracovní neschopností nad tři dny 9,9 %, na závažných 2,4 % a na smrtelných 0,0 %.

Největší podíl na pracovních úrazech závažných

Budovy, konstrukce, povrchy se podílely nejvíce na případech závažných, a to 40,7 %. U ostatních typů úrazu se podílely také zásadním způsobem (30,5 % a 23,0 %).

Stroje a zřízení mobilní a stabilní se podílely nejvíce na případech závažných, a to 9,3 %. U ostatních typů úrazu se podílely 8,5 % a 5,3 %.

Autor článku: 

Komentáře

Varující údaj

18.05.2014 - 16:56 Radoslav Vlasák
Co je platné, že se vykazuje snížení či stagnace počtu pracovních úrazů - jistě, je to dobře, otázkou ale stejně zůstává, kolik úrazů (a možná i těch s fatálními následky - "načerno" pracujících lidí je u nás pořád ještě víc než dost) zůstane "mimo statistiku". Varující (a to už dlouhodobě) je ale zejména údaj o průměrné pracovní neschopnosti na 1 úraz. Kolem roku 1990 to bylo cca 20 dnů, dnes již toto číslo opakovaně překračuje hodnotu 55 dnů. Svého času se to "zdůvodňovalo" bodovým systémem finančního ohodnocení lékařů, ale nárůst pokračoval i po zavedení kapitačních plateb za pojištěnce - a pokračuje dodnes. Možná argumentace, že déletrvající pracovní neschopnost se poškozeným zaměstnancům v případě jimi nezaviněného pracovního úrazu vlastně "vyplatí", nejspíš - zvlášť při současné úrovni nezaměstnanosti a obavách ze ztráty zaměstnání - zase až tak moc neobstojí. Více jak dvojnásobné zvýšení pracovní neschopnosti půjde tedy s velkou pravděpodobností na vrub stále závažnějšímu poškození zdraví z titulu pracovních úrazů s nutností delšího a komplikovanějšího léčení - ale to zřejmě nikoho moc nevzrušuje. Přitom vypovídací schopnost tento údaj určitě má, mj. i v souvislosti s tím, že možnosti našeho zdravotnictví jsou za tu dobu na podstatně vyšší úrovni a doba léčení (a tedy i pracovní neschopnosti) by se tak měla spíš zkracovat, než naopak.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail