Pracovní úrazovost v České republice v roce 2013

Zdroj: 

V České republice v roce 2013 došlo oproti roku 2012 k poklesu počtu i četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností. Mírný pokles byl zaznamenán u většiny ukazatelů pracovní úrazovosti. Podrobné informace o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2013 čtěte v tomto článku.

Část 13. Závažné pracovní úrazy žen

Část 13. Závažné pracovní úrazy žen

Činnosti

K největšímu počtu závažných pracovních úrazů žen (88 z 260, tj. 33,8 %) došlo při chůzi a to nejčastěji pádem, především na rovině, např. vlivem namrzlého nebo mokrého povrchu. Ke 30 případům došlo při zacházení, manipulaci a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů (nespecifikováno). Při činnosti „osobní doprava“ bylo zaznamenáno 23 případů a šlo převážně o dopravní nehody. Těchto 141 případů představuje dohromady 54,2 % z 260 případů.

Chůze

Protože se při obyčejné chůzi závažně zranilo nejvíce žen (88), jeví se tato činnost u žen jako nejnebezpečnější. Z tohoto množství bylo registrováno 81 pádů (nežádoucí událost).

Nežádoucí událost

  • pád, špatný došlap na rovině 14 případů
  • pád, špatný došlap na schodech 9 případů
  • pád nespecifikovaný na rovině 7 případů
  • pád nespecifikovaný na schodech 3 případy
  • pád, uklouznutí na rovině 16 případů
  • pád, uklouznutí na námraze 12 případů
  • pád, uklouznutí na schodech 4 případy
  • pád, zakopnutí na rovině 9 případů
  • pád, zakopnutí na schodech 1 případ
  • pád ze židle 1 případ
  • sražení chodce automobilem 3 případy
  • mdloby 2 případy
  • pád předmětu na pracovníka 1 případ
  • zachycení stacionárním strojem 1 případ

Zdroje úrazu při chůzi

  • povrchy na úrovni země, podlahy a povrchy 34 případů
  • budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země, nespec. 21 případů
  • budovy, stavební konstrukce, povrchy v úrovni země, nespec. 13 případů

Průměrný věk závažně zraněných žen byl při pádech 48 let.

V grafu č. 6.9 je znázorněn vývoj počtu závažných pracovních úrazů bazickými indexy zvlášť pro muže a ženy. Počty těchto pracovních úrazů se v letech 2004 - 2008 příliš nelišily. V roce 2009 došlo k meziročnímu poklesu počtu případů přibližně o 20 % a k poklesu počtu pojištěnců o 7 %. V následujících letech pak počty závažných pracovních úrazů u obou pohlaví dramaticky vzrostly. Nejvyšší hodnota indexu u mužů byla evidována v roce 2011 a to 137 %, u žen pak v roce 2012 a činila 184 %.

Pracovní úrazovost 2013

Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři kalendářní dny žen

V grafu č. 6.5 je uvedeno zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny v roce 2013 žen. V grafu jsou patrné tři nejvýznamnější skupiny zdrojů úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny:

  • Budovy, konstrukce, povrchy 39,4 %
  • Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti 20,2 %
  • Ruční nářadí 8,3 %

Pracovní úrazovost 2013

Autor článku: 

Komentáře

Varující údaj

18.05.2014 - 16:56 Radoslav Vlasák
Co je platné, že se vykazuje snížení či stagnace počtu pracovních úrazů - jistě, je to dobře, otázkou ale stejně zůstává, kolik úrazů (a možná i těch s fatálními následky - "načerno" pracujících lidí je u nás pořád ještě víc než dost) zůstane "mimo statistiku". Varující (a to už dlouhodobě) je ale zejména údaj o průměrné pracovní neschopnosti na 1 úraz. Kolem roku 1990 to bylo cca 20 dnů, dnes již toto číslo opakovaně překračuje hodnotu 55 dnů. Svého času se to "zdůvodňovalo" bodovým systémem finančního ohodnocení lékařů, ale nárůst pokračoval i po zavedení kapitačních plateb za pojištěnce - a pokračuje dodnes. Možná argumentace, že déletrvající pracovní neschopnost se poškozeným zaměstnancům v případě jimi nezaviněného pracovního úrazu vlastně "vyplatí", nejspíš - zvlášť při současné úrovni nezaměstnanosti a obavách ze ztráty zaměstnání - zase až tak moc neobstojí. Více jak dvojnásobné zvýšení pracovní neschopnosti půjde tedy s velkou pravděpodobností na vrub stále závažnějšímu poškození zdraví z titulu pracovních úrazů s nutností delšího a komplikovanějšího léčení - ale to zřejmě nikoho moc nevzrušuje. Přitom vypovídací schopnost tento údaj určitě má, mj. i v souvislosti s tím, že možnosti našeho zdravotnictví jsou za tu dobu na podstatně vyšší úrovni a doba léčení (a tedy i pracovní neschopnosti) by se tak měla spíš zkracovat, než naopak.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail