Pracovní pohoda a spolehlivost člověka v pracovním systému

Barevná úprava

Barevná úprava

S osvětlením pracoviště úzce souvisí barevná úprava exteriérů i interiérů pracoviště. Použití barev v pracovním prostředí nejen příznivě ovlivňuje  pracovní pohodu, ale má i ekonomické důsledky. Usnadňuje a urychluje  orientaci, zvyšuje bezpečnost práce a usnadňuje rozlišovací, diferenciační procesy. V současné době probíhá oprávněná kritika šedé uniformity našich staveb.

Význam barev pro člověka nespočívá pouze v jejich estetické hodnotě, ale jsou u řady profesí také nositelem určité funkce a komunikačního kódu. V praxi byl rovněž prokázán pozitivní vliv vhodného barevného uspořádání na pracovní výkon a pohodu.

Barvy mají v našem životě od pradávna nezaměnitelnou roli, s jejich pomocí člověk již dávno vyjadřoval své emoce a pocity, pojmenovával jevy.  Typickým příkladem je třeba zelená, která v Evropě symbolizuje život a zdraví, v Africe naopak nemoc. Preference barev je mimo to ovlivněna věkem, pohlavím, zdravotním stavem aj.

Podrobné výzkumy prokázaly, že barvy mají vliv na fyziologické a psychické procesy - ovlivňují například náš krevní tlak, frekvenci dýchání, svalový tonus, emoce, pozornost. Teplé (jako je červená či žlutá) mají aktivizující účinek, studené (modrá, zelená) vzbuzují dojem klidu a chladu. Světlé barevné odstíny vyvolávají pocit vzdušnosti a odlehčenosti, tmavé odstíny pak pocity uzavřenosti až tísně.

Při praktickém řešení barevné úpravy pracoviště musíme především respektovat druh pracovní činnosti (včetně způsobu a délky trvání), velikost a charakter prostoru, barvy předmětů (se kterými pracujeme), kvalitu osvětlení a mikroklimatické poměry. Pro práce fyzicky namáhavé jsou vhodné teplé odstíny barev okolního prostředí (žlutá, okrová), při práci duševního charakteru volíme barvy s uklidňujícím účinkem (zejména modrá). Manipulujeme-li s malými předměty resp. detaily a při činnosti zrakově namáhavé dáme přednost barvám studeným (modrozelené, zelené tóny).

Barvy mají vliv na vnímání prostoru, jeho velikosti a tvaru. Příkladem je užití světlých odstínů tam, kde chceme prostor opticky zvětšit. Pro stropní plochu volíme výhradně světlé tóny, nejčastěji však bílou. Stejně přistupujeme i k barevnému řešení sloupů a nosných částí stropu. Při volbě barev pro velké plochy prostoru je třeba se zásadně vyhnout materiálům s vysokým leskem, které by mohly způsobovat druhotné oslnění. Barva podlahy více koresponduje s barvou zařizovacích předmětů, zejména s nábytkem – je-li vybavení světlé, volíme pro ni barvu tmavší. Barevné řešení pracoviště musí dále zajistit kontrast mezi předmětem a pozadím, přičemž pozadí by mělo být v jemném kontrastu s předměty a materiály, se kterými se pracuje. Kontrast v tomto případě umožňuje kvalitnější rozlišení detailů.

Volba barev pro pracovní prostředí úzce souvisí s intenzitou, barvou osvětlení daného prostoru. Barevné řešení může totiž výrazně snižovat resp. eliminovat nedostatky v přirozeném i umělém osvětlení. Při nedostatku jak denního, tak umělého světla je třeba zvolit světlé barvy interiéru. Při opačném jevu – přesvětlení prostoru a pracovní plochy (ať již z nadbytku slunečního světla, či z důvodů technologické potřeby vysoké intenzity umělého) volíme tmavší s malou schopností odrážet světlo.

Konečný výsledek barevného řešení pracovního prostředí má být takový, aby prostor vyhovoval jak z hlediska estetického, tak i z hlediska účelnosti.