Odběry krve v rámci výzkumného projektu na VŠ. Míra rizika a příplatek ke mzdě

Na našem pracovišti na vysoké škole by součástí výzkumných projektů měly být i odběry kapilární a žilní krve. Většinou by se jednalo o výzkum u probandů z řad našich studentů. Odběry by se prováděly maximálně 5x do měsíce. Můžete mi, prosím, poradit ohledně ohodnocení míry rizika? Jak by se tato činnost klasifikovala? Pro likvidaci biologického materiálu je k dispozici odborná firma. Měli by ti z nás, kteří by pracovali s jehlami a/nebo s krví, nárok na příplatek?

Pravděpodobně máte na mysli hodnocení míry rizika ve smyslu hodnocení rizikových faktorů pracovního prostředí a povinnosti zaměstnavatele dle § 7 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP, ve znění pozdějších předpisů, a prováděcí vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů. Při činnosti, která je spojena s možností ohrožení zdraví zaměstnance biologickým činitelem, musí být stanovena povaha, míra a doba expozice biologickému činiteli tak, aby bylo možné zhodnotit veškerá rizika pro zdraví zaměstnance a rozhodnout o nezbytných opatřeních k ochraně jeho zdraví.

Aby se jednalo o příplatek ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, muselo by jít o vědomé zacházení s biologickými činiteli nebo jejich zdroji nebo přenášeči uvedenými v § 6 odst. 2 písm. h) nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.