O čem se mluví v souvislosti s lékařskými posudky

Část 3.

Část 3.

„I když je právní úprava pracovnělékařských služeb zcela určitě lépe zpracována, než tomu bylo v případě zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ukazuje se, že po dvou letech jejího fungování bude nutné připravit návrh novely zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a ruku v ruce s tím i návrh novely vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče.

Pokud bychom měli uvést hlavní důvody změny stávající právní úpravy, uvedli bychom asi tyto následující:

a) výpis ze zdravotnické dokumentace – nutné zkrátit dobu pro vydání výpisu ze zdravotnické dokumentace (§ 65 zákona č. 372/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Doba až 30 dnů od obdržení žádosti je v praxi příliš dlouhá a může činit zaměstnavateli, ale i posuzované osobě značné problémy,

b) výpis ze zdravotnické dokumentace – vzhledem k tomu, že posuzovaná osoba nemusí mít registrujícího poskytovatele, anebo je získání tohoto výpisu o posuzované osobě, která je občanem jiného státu, velmi komplikované, ukazuje se jako nutné v těchto případech nahradit v právní úpravě tento výpis jiným dokumentem,

c) výpis ze zdravotnické dokumentace – poskytovatelé pracovnělékařských služeb při odborných seminářích poukazují na skutečnost, že je zbytečné stále v případě periodických lékařských prohlídek po posuzované osobě požadovat výpis ze zdravotnické dokumentace. Z tohoto důvodu bude nutné v právní úpravě stanovit případy, kdy nebude nutné výpis vydávat a bude jej možné nahradit například čestným prohlášením posuzované osoby; v této souvislosti bude vhodné změnit periodu lékařské prohlídky zaměstnanců pracujících v noci, která je podle mého názoru až příliš krátká,

d) lékařský posudek – nutné sjednotit právní úpravu zákoníku práce a zákona č. 373/2011 Sb. s ohledem na závěry lékařského posudku a řešit všechny případy, které mohou s ohledem na tento závěr u posuzované osoby nastat – problém překážek v práci, převedení na jinou práci či výpovědi z pracovního poměru,

e) lékařský posudek – s ohledem na agenturní zaměstnance pracující na pracovištích uživatele, který se může stát později jejich zaměstnavatelem, je nutné řešit v těchto případech institut pozbývání platnosti lékařského posudku,

f) lékařský posudek – dnešní praxe ukazuje, že poskytovatelé doposud nepochopili, komu mají lékařský posudek prokazatelně předat. Z tohoto důvodu bude nutné uvedenou povinnost blíže specifikovat,

g) lékařský posudek – jako zcela zásadním problémem, který bude nutné novelou vyřešit, je právní účinek lékařského posudku se závěrem poskytovatele, že posuzovaná osoba je zdravotně způsobilá. Pro urychlení celého procesu bude nutné zavést institut vzdání se práva podat návrh na přezkoumání,

h) pracovnělékařské služby – zde bude zejména nutné sladit požadavky žádosti uvedené v zákoně s požadavky uvedenými ve vyhlášce č. 79/2013 Sb. Dále bude nutné řešit pravidelný dohled poskytovatele pracovnělékařských služeb u kategorie první apod.

Mohl bych takto ještě pokračovat, protože úkolů, které stojí před autory právní úpravy pracovnělékařských služeb, je ještě mnoho. Nesmíme totiž zapomenout na nutnou novelu samotné vyhlášky č. 79/2013 Sb., kde bude zejména nutné řešit příliš složitý mechanismus periodických lékařských prohlídek, pojem „rizika ohrožení života a zdraví“ a výstupní lékařské prohlídky, které byly vždycky nejslabším článkem této péče, a které jsou dnes zcela degradovány.

Samotnou kapitolou, která ovšem nevím, jestli bude moci být řešena uvedenou novelou zákona č. 373/2011 Sb. a zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, je vlastní činnost poskytovatelů, kvalita uvedených služeb, neochota stávajících poskytovatelů pracovnělékařských služeb vykonávat tyto služby v plném rozsahu, nedostatek poskytovatelů v oboru pracovního lékařství, vzdělávání stávajících poskytovatelů pracovnělékařských služeb atd.

Na závěr mi dovolte vyslovit přesvědčení, že řada uvedených problémů a dalších, které jsem ještě s ohledem na čas neuvedl, bude novelou právní úpravy vyřešena. V této souvislosti jménem Stálého výboru pro legislativu při Radě vlády pro BOZP, jako poradního orgánu vlády ČR, nabízím Ministerstvu zdravotnictví, ale také MPSV a příslušným odborným společnostem, pomoc, neboť pokud se nám nepodaří tyto zásadní problémy v brzké době vyřešit, bude nadále vznikat mezi zaměstnavateli a jejich zaměstnanci pochybnost o smyslu pracovnělékařských služeb, tedy služeb za účelem ochrany zaměstnanců před nebezpečím vzniku úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození zdraví z práce.“

Související právní předpisy

• zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o specifických zdravotních službách“);
• vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče);
• vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní způsobilost při provozování dopravy a drážní dopravy, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 393/2006 Sb., o zdravotní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), ve znění pozdějších předpisů.