O čem se mluví v souvislosti s lékařskými posudky

Zdroj: 

Definice zdravotní nezpůsobilosti, požadovat, či nepožadovat výpis ze zdravotnické dokumentace nebo příliš dlouhá lhůta na to, aby se posuzovaný vyjádřil proti rozhodnutí lékaře, přestože bylo kladné. O tom se v současné době mluví v souvislosti s lékařskými posudky k práci. V 3. části se k možným změnám vyjadřuje Robert Křepinský z Rady vlády pro BOZP.

Část 1.

Část 1.

Podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, je zaměstnavatel povinen vysílat své zaměstnance na lékařské prohlídky k poskytovateli pracovnělékařských služeb nebo k jejich registrujícímu poskytovateli (pokud jsou zařazeni do kategorie první podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů) nebo zajistit vstupní lékařskou prohlídku uchazeči o zaměstnání před uzavřením pracovního poměru nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Povinností zaměstnanců je tyto prohlídky absolvovat. Lhůty pracovnělékařských prohlídek určuje vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, s výjimkou případů zde uvedených.

Po provedení lékařské prohlídky posuzující poskytovatel vydává lékařský posudek, který prokazatelně a neprodleně předá posuzované osobě a osobě, která o posouzení zdravotní způsobilosti posuzované osoby za účelem vydání posudku oprávněně požádala (zaměstnavateli).

Platnost a použití lékařského posudku

Podle § 43 z. č. 373/2011 Sb. lékařský posudek musí být vydán nejdéle do 10 pracovních dnů ode dne obdržení nebo ústního podání žádosti a uplatněn do 90 dnů, jinak ztrácí své právní účinky a musí se vydat posudek nový.

Lékařský posudek se vydává na základě zhodnocení

a) výsledků lékařské prohlídky a dalších potřebných odborných vyšetření,

b) výpisu ze zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě jejím registrujícím poskytovatelem,

c) zdravotní náročnosti pro výkon práce, služby, povolání nebo jiné činnosti, pro které je osoba posuzována, a podmínek, za kterých je činnost vykonávána, nebo nároků činností na zdraví posuzované osoby.

Zde právě vzniká jeden z velkých problémů, neboť někteří uchazeči o zaměstnání nebo zaměstnanci nemají registrujícího poskytovatele, tedy není v tomto případě lékaře, který by výpis vypracoval. Přičemž stávající právní úprava nezná možnost volby poskytovatele pracovnělékařských služeb rozhodnout, zdali bude uvedený výpis požadovat či jej nahradí například prohlášením posuzované osoby.

Podle § 43 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb. pro účely posouzení dalšího trvání zdravotní způsobilosti lze lékařskou prohlídku posuzované osoby provést nejdříve 90 dnů před koncem platnosti dosavadního lékařského posudku, jehož časová platnost se nemění, pokud posuzující lékař nezjistí změnu zdravotního stavu vedoucí k vydání lékařského posudku se závěrem o zdravotní nezpůsobilosti, dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti posuzované osoby nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou. Nedochází tak ke zkrácení intervalů periodických lékařských prohlídek.

Podle zákona č. 373/2011 Sb. § 44 odst. 4

a) se závěrem o zdravotní nezpůsobilosti, dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti posuzované osoby nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou nastávají pro osobu, které byl předán, dnem jeho prokazatelného předání;

b) právní účinky lékařského posudku se závěrem o zdravotní způsobilosti posuzované osoby nastávají pro osobu, které byl předán, dnem, kdy končí platnost předcházejícího posudku, nejdříve však dnem uplynutí lhůty pro podání návrhu na jeho přezkoumání nebo dnem prokazatelného doručení rozhodnutí o potvrzení posudku správním úřadem, který poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb;

c) o zdravotním stavu nastávají pro osobu, které byl předán, dnem uplynutí lhůty pro podání návrhu na jeho přezkoumání nebo dnem prokazatelného doručení rozhodnutí o potvrzení posudku správním úřadem, který poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb.

Tady opět vzniká další velký problém, neboť právní účinky lékařského posudku nastávají až dnem uplynutí lhůty pro podání návrhu na jeho přezkoumání (10 pracovních dní), což je například pro uchazeče o zaměstnání v případě vstupní lékařské prohlídky příliš dlouhá doba.

Autor článku: 

Komentáře

Agenturní zaměstnávání

27.07.2015 - 16:06 Radoslav Vlasák
Problémů, které je záhodno operativně řešit, je celá řada - dalším z nich by určitě mělo být ověřování zdravotní způsobilosti u agenturních zaměstnanců. Smluvní poskytovatel PLS té které agentury nemá za současného stavu prakticky šanci naplnit všechny své povinnosti dané mu příslušnou legislativou (znalostí hodnocení rizik u na pracovištích nájemce počínaje a třeba fyzickou prohlídkou těchto pracovišť konče) - řešením by bylo, aby zdravotní způsobilost agenturního zaměstnance posuzoval vždy poskytovatel PLS nájemce (uživatele), tedy té firmy, která si agenturního zaměstnance najímá. Ten by měl přece jenom podstatně větší šanci většinu daných povinností řádně naplnit.

Re: Agenturní zaměstnávání

28.07.2015 - 09:15 Josef Gajdošík
Agenturní zaměstnávání bych zrušil a bude jasněji!

Re: Agenturní zaměstnávání

30.07.2015 - 00:59 Radoslav Vlasák
Zase až tak radikální bych určitě nebyl - v mnoha případech je agenturní zaměstnávání pro naši společnost potřebné, zejména pro flexibilitu najímání zaměstnanců. Ovšem pouze přes slušné agentury (a samozřejmě u solidních nájemců). Nebylo by nejspíš tak moc od věci, aby všechny agentury měly za povinnost být členy jejich asociací - tak by se daly mnohem lépe kontrolovat a usměrňovat a nedocházelo by k většině všeobecně známých a již mnohokrát kritizovaných excesů.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail