O čem se mluví v souvislosti s lékařskými posudky

Zdroj: 
Definice zdravotní nezpůsobilosti, požadovat, či nepožadovat výpis ze zdravotnické dokumentace nebo příliš dlouhá lhůta na to, aby se posuzovaný vyjádřil proti rozhodnutí lékaře, přestože bylo kladné. O tom se v současné době mluví v souvislosti s lékařskými posudky k práci. V 3. části se k možným změnám vyjadřuje Robert Křepinský z Rady vlády pro BOZP.

Podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, je zaměstnavatel povinen vysílat své zaměstnance na lékařské prohlídky k poskytovateli pracovnělékařských služeb nebo k jejich registrujícímu poskytovateli (pokud jsou zařazeni do kategorie první podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů) nebo zajistit vstupní lékařskou prohlídku uchazeči o zaměstnání před uzavřením pracovního poměru nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Povinností zaměstnanců je tyto prohlídky absolvovat. Lhůty pracovnělékařských prohlídek určuje vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, s výjimkou případů zde uvedených.

Po provedení lékařské prohlídky posuzující poskytovatel vydává lékařský posudek, který prokazatelně a neprodleně předá posuzované osobě a osobě, která o posouzení zdravotní způsobilosti posuzované osoby za účelem vydání posudku oprávněně požádala (zaměstnavateli).

Platnost a použití lékařského posudku

Podle § 43 z. č. 373/2011 Sb. lékařský posudek musí být vydán nejdéle do 10 pracovních dnů ode dne obdržení nebo ústního podání žádosti a uplatněn do 90 dnů, jinak ztrácí své právní účinky a musí se vydat posudek nový.

Lékařský posudek se vydává na základě zhodnocení

a) výsledků lékařské prohlídky a dalších potřebných odborných vyšetření,

b) výpisu ze zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě jejím registrujícím poskytovatelem,

c) zdravotní náročnosti pro výkon práce, služby, povolání nebo jiné činnosti, pro které je osoba posuzována, a podmínek, za kterých je činnost vykonávána, nebo nároků činností na zdraví posuzované osoby.

Zde právě vzniká jeden z velkých problémů, neboť někteří uchazeči o zaměstnání nebo zaměstnanci nemají registrujícího poskytovatele, tedy není v tomto případě lékaře, který by výpis vypracoval. Přičemž stávající právní úprava nezná možnost volby poskytovatele pracovnělékařských služeb rozhodnout, zdali bude uvedený výpis požadovat či jej nahradí například prohlášením posuzované osoby.

Podle § 43 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb. pro účely posouzení dalšího trvání zdravotní způsobilosti lze lékařskou prohlídku posuzované osoby provést nejdříve 90 dnů před koncem platnosti dosavadního lékařského posudku, jehož časová platnost se nemění, pokud posuzující lékař nezjistí změnu zdravotního stavu vedoucí k vydání lékařského posudku se závěrem o zdravotní nezpůsobilosti, dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti posuzované osoby nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou. Nedochází tak ke zkrácení intervalů periodických lékařských prohlídek.

Podle zákona č. 373/2011 Sb. § 44 odst. 4

a) se závěrem o zdravotní nezpůsobilosti, dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti posuzované osoby nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou nastávají pro osobu, které byl předán, dnem jeho prokazatelného předání;

b) právní účinky lékařského posudku se závěrem o zdravotní způsobilosti posuzované osoby nastávají pro osobu, které byl předán, dnem, kdy končí platnost předcházejícího posudku, nejdříve však dnem uplynutí lhůty pro podání návrhu na jeho přezkoumání nebo dnem prokazatelného doručení rozhodnutí o potvrzení posudku správním úřadem, který poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb;

c) o zdravotním stavu nastávají pro osobu, které byl předán, dnem uplynutí lhůty pro podání návrhu na jeho přezkoumání nebo dnem prokazatelného doručení rozhodnutí o potvrzení posudku správním úřadem, který poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb.

Tady opět vzniká další velký problém, neboť právní účinky lékařského posudku nastávají až dnem uplynutí lhůty pro podání návrhu na jeho přezkoumání (10 pracovních dní), což je například pro uchazeče o zaměstnání v případě vstupní lékařské prohlídky příliš dlouhá doba.

Náležitosti lékařského posudku

Náležitosti lékařského posudku stanoví vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů a dále vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče.

Lékařský posudek obsahuje vždy:

a)    identifikační údaje

  1. posuzované osoby v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu posuzované osoby, popřípadě místo pobytu na území České republiky, jde-li o cizince,
  2. poskytovatele, jehož jménem posuzující lékař lékařský posudek vydal, a to identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, adresa sídla nebo místa podnikání, razítko poskytovatele,
  3. lékaře, který posudek jménem poskytovatele vydal, a to jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis lékaře,
  4. zaměstnavatele
  5. pořadové číslo nebo jiné evidenční označení posudku,

b)    účel vydání posudku,

c)    údaje o pracovním zařazení posuzované osoby, další údaje o druhu práce, režimu práce, o rizikových faktorech ve vztahu ke konkrétní práci, míře rizikových faktorů pracovních podmínek vyjádřené kategorií práce podle jednotlivých rozhodujících rizikových faktorů pracovních podmínek,

d)    posudkový závěr,

e)    poučení o možnosti podat návrh na přezkoumání,

f)    datum vydání posudku,

g)    datum ukončení platnosti posudku, pokud je třeba na základě zjištěného zdravotního stavu nebo zdravotní způsobilosti omezit jeho platnost (mimořádná prohlídka), nebo pokud tak stanoví jiný právní předpis.

Datum ukončení platnosti posudku se vyznačuje, jak uvedeno výše (písm. g) v případě podezření na nějakou změnu zdravotního stavu. Pokud lékař na posudku nevyznačí datum ukončení platnosti posudku, platí automaticky do stanoveného termínu podle vyhlášky č. 79/2013 Sb.

Náležitosti posudku o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel určuje vyhl. č. 277/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Závěry lékařských posudků 

Podle § 43 odst. 3 z. č. 373/2011 Sb. ze závěru lékařského posudku musí být zřejmé, zda je posuzovaná osoba pro účel, pro který je posuzována, zdravotně způsobilá, zdravotně nezpůsobilá nebo zdravotně způsobilá s podmínkou, případně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost, anebo zda její zdravotní stav splňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byla posuzována.

Závěry lékařských posudků podle z. č. 373/2011 Sb. nejsou zcela v souladu s § 41 a § 52 zákoníku práce. V § 41 odst. 1 písm. a) zákoníku práce se uvádí, že zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci. Ustanovení § 52 ZP jako jeden z důvodů, proč zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, udává: pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost.

Zde se nabízí otázka, jak řešit, když lékař do posudku uvede, že posuzovaná osoba je zdravotně nezpůsobilá.

V publikaci Pracovnělékařské služby (ŠUBRT, B.; TUČEK, M. Pracovnělékařské služby – povinnosti zaměstnavatelů. Praha: Anag, 2013) se k závěrům lékařských posudků uvádí: „Zákon nepředepisuje, kdy má lékař použít posudkový závěr, že je posuzovaná osoba zdravotně nezpůsobilá, a kdy dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost. Je však evidentní, že závěr, že je zdravotně nezpůsobilá, by měl obsahovat posudek ze vstupní prohlídky, zatímco při mimořádné prohlídce je třeba uvést, že došlo k dlouhodobé ztrátě zdravotní způsobilosti (lze považovat zpravidla tehdy, má-li trvat podle poznatků lékařské vědy déle než jeden rok).“

Právo na přezkoumání lékařského posudku 

Podle § 46 z. č. 373/2011 Sb. má-li posuzovaná osoba nebo osoba, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, za to, že lékařský posudek je nesprávný, může do 10 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného předání podat návrh na jeho přezkoumání poskytovateli, který posudek vydal. Pokud byl podán návrh na přezkoumání lékařského posudku, není tento platný a nelze podle něj postupovat do doby jeho potvrzení rozhodnutím správního orgánu. Vydáním nového lékařského posudku vzniká opět právo podat návrh na jeho přezkoumání.

Poskytovatel buď žádosti vyhoví v plném rozsahu a vystaví posudek nový, nebo nevyhoví v plném rozsahu a spis s návrhem na přezkoumání postoupí správnímu orgánu. Podrobnosti jsou uvedeny v § 46 zákona č. 373/2011 Sb. a následujících.

Zdali se s řešením uvedených problémů počítá v novele zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, jejíž projednávání se s ohledem na výsledky společného projektu Asociace samostatných odborů a Svazu průmyslu ČR odložilo na prosinec 2015, jsme se zeptali Roberta Křepinského, předsedy Stálého výboru pro legislativu při Radě vlády pro BOZP. Čtěte 3. část článku.

„I když je právní úprava pracovnělékařských služeb zcela určitě lépe zpracována, než tomu bylo v případě zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ukazuje se, že po dvou letech jejího fungování bude nutné připravit návrh novely zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a ruku v ruce s tím i návrh novely vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče.

Pokud bychom měli uvést hlavní důvody změny stávající právní úpravy, uvedli bychom asi tyto následující:

a) výpis ze zdravotnické dokumentace – nutné zkrátit dobu pro vydání výpisu ze zdravotnické dokumentace (§ 65 zákona č. 372/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Doba až 30 dnů od obdržení žádosti je v praxi příliš dlouhá a může činit zaměstnavateli, ale i posuzované osobě značné problémy,

b) výpis ze zdravotnické dokumentace – vzhledem k tomu, že posuzovaná osoba nemusí mít registrujícího poskytovatele, anebo je získání tohoto výpisu o posuzované osobě, která je občanem jiného státu, velmi komplikované, ukazuje se jako nutné v těchto případech nahradit v právní úpravě tento výpis jiným dokumentem,

c) výpis ze zdravotnické dokumentace – poskytovatelé pracovnělékařských služeb při odborných seminářích poukazují na skutečnost, že je zbytečné stále v případě periodických lékařských prohlídek po posuzované osobě požadovat výpis ze zdravotnické dokumentace. Z tohoto důvodu bude nutné v právní úpravě stanovit případy, kdy nebude nutné výpis vydávat a bude jej možné nahradit například čestným prohlášením posuzované osoby; v této souvislosti bude vhodné změnit periodu lékařské prohlídky zaměstnanců pracujících v noci, která je podle mého názoru až příliš krátká,

d) lékařský posudek – nutné sjednotit právní úpravu zákoníku práce a zákona č. 373/2011 Sb. s ohledem na závěry lékařského posudku a řešit všechny případy, které mohou s ohledem na tento závěr u posuzované osoby nastat – problém překážek v práci, převedení na jinou práci či výpovědi z pracovního poměru,

e) lékařský posudek – s ohledem na agenturní zaměstnance pracující na pracovištích uživatele, který se může stát později jejich zaměstnavatelem, je nutné řešit v těchto případech institut pozbývání platnosti lékařského posudku,

f) lékařský posudek – dnešní praxe ukazuje, že poskytovatelé doposud nepochopili, komu mají lékařský posudek prokazatelně předat. Z tohoto důvodu bude nutné uvedenou povinnost blíže specifikovat,

g) lékařský posudek – jako zcela zásadním problémem, který bude nutné novelou vyřešit, je právní účinek lékařského posudku se závěrem poskytovatele, že posuzovaná osoba je zdravotně způsobilá. Pro urychlení celého procesu bude nutné zavést institut vzdání se práva podat návrh na přezkoumání,

h) pracovnělékařské služby – zde bude zejména nutné sladit požadavky žádosti uvedené v zákoně s požadavky uvedenými ve vyhlášce č. 79/2013 Sb. Dále bude nutné řešit pravidelný dohled poskytovatele pracovnělékařských služeb u kategorie první apod.

Mohl bych takto ještě pokračovat, protože úkolů, které stojí před autory právní úpravy pracovnělékařských služeb, je ještě mnoho. Nesmíme totiž zapomenout na nutnou novelu samotné vyhlášky č. 79/2013 Sb., kde bude zejména nutné řešit příliš složitý mechanismus periodických lékařských prohlídek, pojem „rizika ohrožení života a zdraví“ a výstupní lékařské prohlídky, které byly vždycky nejslabším článkem této péče, a které jsou dnes zcela degradovány.

Samotnou kapitolou, která ovšem nevím, jestli bude moci být řešena uvedenou novelou zákona č. 373/2011 Sb. a zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, je vlastní činnost poskytovatelů, kvalita uvedených služeb, neochota stávajících poskytovatelů pracovnělékařských služeb vykonávat tyto služby v plném rozsahu, nedostatek poskytovatelů v oboru pracovního lékařství, vzdělávání stávajících poskytovatelů pracovnělékařských služeb atd.

Na závěr mi dovolte vyslovit přesvědčení, že řada uvedených problémů a dalších, které jsem ještě s ohledem na čas neuvedl, bude novelou právní úpravy vyřešena. V této souvislosti jménem Stálého výboru pro legislativu při Radě vlády pro BOZP, jako poradního orgánu vlády ČR, nabízím Ministerstvu zdravotnictví, ale také MPSV a příslušným odborným společnostem, pomoc, neboť pokud se nám nepodaří tyto zásadní problémy v brzké době vyřešit, bude nadále vznikat mezi zaměstnavateli a jejich zaměstnanci pochybnost o smyslu pracovnělékařských služeb, tedy služeb za účelem ochrany zaměstnanců před nebezpečím vzniku úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození zdraví z práce.“

Související právní předpisy

  • zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů;
  • zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o specifických zdravotních službách“);
  • vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče);
  • vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů;
  • vyhláška č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní způsobilost při provozování dopravy a drážní dopravy, ve znění pozdějších předpisů;
  • vyhláška č. 393/2006 Sb., o zdravotní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů;
  • vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), ve znění pozdějších předpisů.
Autor článku: 

Komentáře

Agenturní zaměstnávání

27.07.2015 - 16:06 Radoslav Vlasák
Problémů, které je záhodno operativně řešit, je celá řada - dalším z nich by určitě mělo být ověřování zdravotní způsobilosti u agenturních zaměstnanců. Smluvní poskytovatel PLS té které agentury nemá za současného stavu prakticky šanci naplnit všechny své povinnosti dané mu příslušnou legislativou (znalostí hodnocení rizik u na pracovištích nájemce počínaje a třeba fyzickou prohlídkou těchto pracovišť konče) - řešením by bylo, aby zdravotní způsobilost agenturního zaměstnance posuzoval vždy poskytovatel PLS nájemce (uživatele), tedy té firmy, která si agenturního zaměstnance najímá. Ten by měl přece jenom podstatně větší šanci většinu daných povinností řádně naplnit.

Re: Agenturní zaměstnávání

28.07.2015 - 09:15 Josef Gajdošík
Agenturní zaměstnávání bych zrušil a bude jasněji!

Re: Agenturní zaměstnávání

30.07.2015 - 00:59 Radoslav Vlasák
Zase až tak radikální bych určitě nebyl - v mnoha případech je agenturní zaměstnávání pro naši společnost potřebné, zejména pro flexibilitu najímání zaměstnanců. Ovšem pouze přes slušné agentury (a samozřejmě u solidních nájemců). Nebylo by nejspíš tak moc od věci, aby všechny agentury měly za povinnost být členy jejich asociací - tak by se daly mnohem lépe kontrolovat a usměrňovat a nedocházelo by k většině všeobecně známých a již mnohokrát kritizovaných excesů.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail