Bezpečný provoz motorových manipulačních vozíků

Zdroj: 

Provozování motorových manipulačních vozíků je značně rizikovou činností. Jaké povinnosti jsou kladeny na zaměstnavatele, aby nedocházelo k úrazům? V čem se chybuje? Musí mít řidič/obsluha motorového vozíku řidičský průkaz? Stane se použitím přídavné klece z vozíku vyhrazené zdvihací zařízení? V článku odpovídáme i na vaše dotazy.

Z výsledků kontrol inspekce práce v letech 2020–2022 vyplynulo, že školení obsluhy jsou často prováděna v obecné rovině dle platných právních předpisů, ale ne na konkrétní typy používaných vozíků. V řadě případů nebyla obsluha seznámena s návody výrobců k jejich obsluze, protože návody k dispozici nebyly. Také nebylo vyhodnoceno riziko střetu motorového vozíku s osobou – zaměstnancem; vozíky nebyly zajištěné proti zneužití neoprávněnou osobou nebo byly používány poškozené vozíky. U kontrolovaných subjektů byla opomíjena povinnost zaměstnavatelů podle nařízení vlády č. 378/2001 Sb. provádět nejméně jednou za 12 měsíců následné kontroly u „neelektrických“ zařízení, jako jsou například přídavná zařízení u manipulačních vozíků. Zařízení byla provozována bez ochranných zařízení, v rozporu s průvodními a provozními dokumentacemi. Nebyla písemně jmenována odpovědná osoba za provoz vozíku.

O provozu manipulačních vozíků hovoří ČSN 26 8805 Manipulační vozíky s vlastním pohonem – Provoz, údržba, opravy a technické kontroly. Manipulační vozíky a jejich přídavná zařízení se obsluhují podle návodu k používání. O provozu manipulačního vozíku se vedou záznamy. Zaměstnavatel mimo jiné musí určit osoby odpovědné za technický stav a provoz manipulačních vozíků, stanovit požadavky na jejich kvalifikaci, jejich práva, povinnosti a odpovědnosti, určit k obsluze manipulačních vozíků pouze osoby k tomu odborně, tělesně a duševně způsobilé, zajistit prokazatelné seznámení řidiče manipulačního vozíku s bezpečným používáním vozíku a přídavných zařízení, které bude řidič obsluhovat, v případě nutnosti zajistit vypracování dopravně provozního řádu.

Požadavky na školitele žádný předpis neuvádí, musí mít teoretické znalosti i praktické zkušenosti. Musí sám ovládat jízdu a práci s příslušným vozíkem, včetně používání eventuálních přídavných zařízení.

Výše uvedené zaměstnavatel stanoví ve vnitřní organizační směrnicí, kterou může být například dopravní řád zpracovaný ve smyslu přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky, nebo také Místní řád skladu zpracovaný podle čl. 4.1.1 ČSN 26 9030 Manipulační jednotky – Zásady pro tvorbu, bezpečnou manipulaci a skladování. Jeho součástí je mimo jiné půdorysný plán skladu se schématem, které vyznačuje využitelné plochy, pohyb osob, pohyb dopravních prostředků, směr příjezdu a odjezdu dopravních prostředků a způsob parkování.

Podle nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí manipulační vozík musí být vybaven zařízením k omezení rizika převrácení, jako je například ochranná konstrukce pro obsluhu, konstrukce zabraňující převrácení vozíku, konstrukce zajišťující při převrácení obsluze dostatečný bezpečný prostor mezi vozíkem, terénem či podlahou, zádržný systém zajišťující připoutání obsluhy k sedadlu, aby nedošlo k jejímu přimáčknutí při převrácení vozíku. 

Jedním ze způsobů, jak prokázat odbornou způsobilost k obsluze motorového vozíku, je průkaz obsluhy/řidiče motorového vozíku, i když průkazy dnes již nejsou povinné.

Obsluha a řízení motorových a elektrických vozíků a obsluha vysokozdvižných vozíků patří mezi profesní rizika podle vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, ve znění pozdějších předpisů, Přílohy, části II, bod 3. Pracovníci tedy musí absolvovat pravidelné pracovnělékařské prohlídky u smluvního lékaře pracovnělékařských služeb svého zaměstnavatele, i přesto, že zaměstnavatel bude mít obsluhu vozíku zařazenou do kategorie první.

K častým dotazům se vyjádřil Ing. Zbyněk Jančík, revizní technik zdvihacích zařízení, zkušební komisař obsluhy motorových vozíků a odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik.

Musí mít řidič/obsluha motorového vozíku řidičský průkaz?

Zde musíme vycházet z platných právních předpisů. Rozdělení skupin řidičských průkazů definuje zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, v platném znění, takto:

Řidičský průkaz pro řízení motorových vozíků – ust. § 80a písm. f) skupina B – vozidla, jejichž největší povolená hmotnost nepřevyšuje 3500 kg, nebo pro vozidla, jejichž povolená hmotnost převyšuje 3,5 tuny, skupiny C, D nebo T (a jejich podskupiny) - záleží na největší povolené hmotnosti vozidla. U motorových vozíků je na výrobním štítku uvedena hmotnost v kg nebo tunách. Podle vyhlášky č. 153/2023 Sb., o schvalování technické způsobilosti vozidel a technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, Přílohy č. 2, bod 1 vysokozdvižný vozík patří pod zvláštní vozidla podkategorie SS (další podmínky provozu -  bod 3. Při provozu na pozemních komunikacích musí být stroj ve schválené přepravní poloze; bod 23. Stroje, jejichž nejvyšší konstrukční rychlost nepřevyšuje 40 km.h-1, musí být při provozu na pozemních komunikacích na zádi opatřeny deskami zadního značení. Toto označení musí splňovat podmínky stanovené technickým předpisem OSN č. 69 a musí být podle něj schváleno).  

Definici pozemní komunikace najdeme v zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, § 2: Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti.

Jednou z kategorií pozemní komunikace je účelová komunikace, kterou definuje § 7 takto:

(1) Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad obecního úřadu obce s rozšířenou působností může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s Policií České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Úprava nebo omezení veřejného přístupu na účelové komunikace stanovené zvláštními právními předpisy tím není dotčena.

(2) Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad.

Odstavec 2 nám říká, že na účelových komunikacích v uzavřeném prostoru nebo objektu nepřístupném veřejně – na základě místního provozního předpisu (provozní řád objektu, provozně dopravní řád, dopravní řád skladu apod.) záleží na vlastníkovi nebo provozovateli, zda stanoví povinnost mít či nemít k řízení motorových vozíků řidičský průkaz.

Jaké druhy motorových vozíků rozlišujeme? V nařízení vlády č. 101/2005 Sb. se používá pojem manipulační vozík; v nařízení vlády č. 378/2001 Sb. pojem zdvižný manipulační vozík apod.

Setkávám se s různými názvy – zdvižný vozík, motorový vozík, retrak, manipulační vozík, tahač… Odpověď nalezneme na druhé straně průkazu obsluhy motorových manipulačních vozíků:

  • třída I – elektrické;
  • třída II – se spalovacím motorem (včetně LPG nebo CNG);

skupina

  • A plošinové, nízkozdvižné, tažné i tlačné, ručně vedené;
  • B plošinové, nízkozdvižné, tažné i tlačné, s pákovým řízením;
  • C plošinové, nízkozdvižné, tažné i tlačné, s volantovým řízením;
  • D vysokozdvižné, ručně vedené;
  • E vysokozdvižné, s pákovým řízením;
  • W1 vysokozdvižné, s volantovým řízením, do 5 tun nosnosti;
  • W2 vysokozdvižné, s volantovým řízením, nad 5 tun nosnosti;
  • G vysokozdvižné se zdvihací plošinou;
  • Z zvláštní vozíky.

Stane se použitím přídavné klece z vysokozdvižného motorového vozíku vyhrazené zdvihací zařízení?

V ust. § 3 odst. 1 NV č. 193/2022 Sb., o vyhrazených technických zdvihacích zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti, jsou definována vyhrazená zdvihací zařízení, v odst. 2 téhož paragrafu jsou naopak uvedena zařízení, která vyhrazenými zdvihacími zařízeními nejsou. Vyhrazenými zdvihacími zařízeními nejsou a) zdvižné vozíky (tento termín byl převzat z původní vyhlášky č. 19/1979 Sb. - v připravované novele už bude použit termín motorové vozíky).

Pro motorové vozíky existuje technická norma EN ISO 3691–1:2016, kde se uvádí povinnost výrobce vyměnitelného zařízení k motorovému vozíku (jeřábový nástavec, kleště, koš/plošina apod.) ověřit vhodnost přídavného zařízení pro použití na vozíku.

Pokud u vozíku použiji vyměnitelné přídavné zařízení, což je zařízení, které po uvedení strojního zařízení nebo traktoru do provozu je k tomuto strojnímu zařízení nebo traktoru připojeno obsluhou za účelem pozměnění jeho funkce nebo přidání nové funkce, není-li toto zařízení nástrojem [nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení, v platném znění, § 2 písm. b)], musí být splněny následující podmínky:

  • bylo posouzeno výrobcem zařízení (analýza rizik, návod, zkoušky, výrobní štítek s označením CE a ES prohlášení o shodě);
  • je provedeno tak, aby za předpokladu, že je řádně instalováno, udržováno a používáno pro účely, ke kterým je určeno, a za podmínek, které lze důvodně předvídat, neohrožovalo zdraví a bezpečnost osob a případně domácí zvířata a majetek;
  • byl pro jeho bezpečné používání zpracován místní provozní předpis provozovatele;
  • byly provedeny zkoušky vhodnosti použití pro určený vozík/typ vozíku;
  • byla zaškolena obsluha pro používání tohoto zařízení.

Co se týká obsluhy motorového manipulačního vozíku s přídavným zařízením, tady se názory různí, což vyplývá z rozsahu a obsahu školení instruktorů, komisařů obsluhy motorových vozíků (na přípravných kurzech se tato problematika cudně obchází). Proč?

Setkávám se s názorem:

  •  když na motorový vozík namontuji koš/plošinu – stává se z něj pojízdná pracovní plošina – tedy vyhrazené zdvihací zařízení;
  •  když na motorový vozík namontuji jeřábový nástavec – stává se z něj mobilní jeřáb.

To by pak musel obsluhu takového zařízení školit revizní technik zdvihacích zařízení podle ust. § 12 nařízení vlády č. 193/2022 Sb. a musela by na tomto motorovém vozíku být provedena revize!

Jak jsem uvedl na začátku této odpovědi na dotaz, vyhrazená zdvihací zařízení jsou uvedena v odst. 1 § 3 nařízení vlády č. 193/2022 Sb. a nevyhrazená – tedy zdvižné vozíky (správně motorové manipulační vozíky) jsou i s tímto přídavným zařízením nevyhrazená zařízení.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail