Nejčastější příčiny selhání lidského činitele při údržbě elektrického zařízení

Tento článek je zaměřen na nejčastější příčiny incidentů při provádění údržby elektrických zařízení distribuční soustavy na území České republiky. Mezi distribuční soustavu řadíme i systémy měřící, ochranné, řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.

Část I.

Část I.

Distribuční soustava (DS) je vzájemně propojený soubor vedení a zařízení 110 kv, s výjimkou vybraných vedení a zařízení 110 kv, která jsou součástí přenosové soustavy, a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kv, 3 kv, 5 kv, 6 kv, 10 kv, 22 kv a 35 kv sloužící k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném území České republiky. Mezi distribuční soustavu řadíme i systémy měřící, ochranné, řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.

Údržba jako základní prvek technické prevence

Údržba elektrických zařízení distribuční soustavy patří k základním prvkům technické prevence k zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu. Údržbou elektrického zařízení jsou všechny druhy oprav, čištění, odstraňování závad a poruch elektrického zařízení včetně měření a zkoušek jejich funkčního stavu prováděných v rámci údržby.

Obecně platí, že základní povinností zaměstnavatele v souvislosti s údržbou zařízení jsou obsaženy v právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (Zákoník práce, Zákon 309/2006, nařízení vlády 101/2005, nařízení vlády 378/2001, ČSN331500, pravidelná kontrola a údržba energetického zařízení řízena „Řádem preventivní údržby" apod). V této souvislosti je zaměstnavatel povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány. Stejně tak zaměstnavatel zajistí stanovení termínů, lhůt a rozsah kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav a rekonstrukce technického vybavení pracoviště, včetně určení osoby zajišťujících jejich provádění.

Provádění údržby zařízení je spojeno většinou o neobvyklou práci, nerutinními úkoly a často se provádí za nestandardních pracovních podmínek. Úkony spojené s údržbou zařízení představují z hlediska míry rizika práci vysoce rizikovou. Při provádění údržby dochází často ke kumulaci rizikových faktorů na jednom pracovišti, jakými jsou fyzikální a chemické rizikové faktory, extrémní mikroklimatické podmínky, ergonomická rizika, fyzická zátěž, psychická zátěž a další rizika (riziko pádu z výšky, zasažení částmi zařízení apod.).

Činnosti spojené s údržbou zařízení lze rozdělit na údržbu:

  • preventivní (proaktivní) - kombinace všech technických a administrativních činností zaměřených na udržení provozuschopného a bezpečného stavu elektrického zařízení prováděných v souladu se stanoveným plánem,
  • nápravnou (reaktivní) - jedná se o nepředpokládané, náhlé opravy a odstraňování drobných závad při poruchách během provozu elektrického zařízení.

Příčiny incidentů při údržbě elektrického zařízení

Řada incidentů na zařízení DS je spojena s údržbou elektrického zařízení. Mezi nejčastější případy patří úraz, jehož zdrojem je elektřina a dále úrazy způsobené pádem z výšky.

Dle statistik úřadu Eurostat zemí EU je dokladováno, že v odvětví dodávky elektřiny, plynu a vody souviselo v roce 2006 s operacemi údržby 50 % úrazů ve Finsku a Belgii, 34 % ve Španělsku a 23 % v Itálii.

Z hlediska dlouhodobé statistiky údržba elektrických zařízení distribuční soustavy představuje přibližně 47 % incidentů z celkového počtu. Kritické činnosti, při kterých vzniká zvýšený počet incidentů (absolutní počet případů) je při údržbě na zařízení vysokého napětí, zejména na venkovních vedeních. Značně vysoká je úrazovost v souvislosti s výměnou, či montáží nových prvků měření a zbytek tvoří práce na zařízení nízkého napětí. Korigujeme-li však množství incidentů pomocí váhového kritéria zohledňujícího množství prací prováděných na daných zařízeních, je zřejmé, že nejkritičtější je opravdu práce na zařízení vysokého napětí a následně práce na zařízení nízkého napětí. Podstatnější statistická závislost byla zjištěna u doby vzniku incidentů během pracovní směny. V době před polední přestávkou, po ní a dále před koncem směny se zvyšuje riziko úrazu a to zřejmě vlivem menší soustředěnosti pracovníka na práci, snahu o urychlení práce, což vede také k podceňování rizika při práci na zařízeních.

Nejkritičtějším místem pracovního procesu je bezesporu používání pracovních pomůcek, osobních ochranných pracovních prostředků a nedostatečná organizace práce. U úrazů klasifikovaných jako smrtelné nebyly pracovní pomůcky použity ani v jednom případě.

Daleko bezpečnější se ve vazbě na způsob provádění činností na zařízení jeví práce prováděná formou PPN (práce pod napětím), kde k incidentům prakticky nedochází.

Zajímavým poznatkem pro hodnocení ukazatelů úrazovosti jsou činnosti při kalamitních stavech (záplavy, povodně, silný vítr apod.), kde v extrémních, nestandardních podmínkách pro výkon práce incidenty prakticky nevznikají. Jde o krizové a stresově náročné operace s důrazem nejen na organizaci práce (kolektivní odpovědnost), ale zejména na vyhodnocení rizik a chování jednotlivců. Náročnost na soustředěnost, vnímání velikosti rizika a důležitost správného a rychlého rozhodnutí částečně vylučuje selhání lidského činitele. Je otázkou, zda při vypjatých situacích jsou reakce a volby postupů práce každého člověka natolik ovlivněny starostí o ochranu vlastního zdraví a ostatních osob.

Je pravda, že když člověk umí, zná a chce, tak situace, které vzniknou v místě a čase řeší s určitou odpovědností, citlivostí a „zdravým selským" rozumem. Lze říci, že krizové situace neřeší zcela automaticky. Tyto poznatky vyplývají z analýz vzniklých mimořádných událostí spojených s činnostmi na zařízeních distribuční soustavy.

Nelze pracovníkovi konajícímu údržbu automaticky nastavit postup jednotlivých pracovních operací, lze však ovlivnit jeho chování „vypěstováním" určitých zásad a standardů, které se stanou základní potřebou jeho každodenních činností při výkonu práce. Nemalou roli zde sehrává řízení údržbářských činností. Tyto aspekty jsou pro bezpečnost práce velmi důležité. Výběr pracovníků, kteří svým přístupem, znalostmi a vystupováním jsou opravdovou autoritou týmu není jednoduché vychovat. To vyžaduje systematický přístup, který je založen na kultuře a loajální platformě organizace. Je to dlouhodobý a cílený proces, který vyžaduje i výchovu těchto pracovníků také v oblasti týmové práce. Ne každý jedinec, třeba i odborník ve svém oboru, je vhodný pro řízení pracovní skupiny.

Každý člověk vnímá a přijímá nebezpečí a s tím spojené riziko jinak. V řadě případů se nezachová stejně, záleží na celé řadě faktorů. Jedná se o:

  • subjektivní faktory (zdravotní stav, aktuální psychický stav, sociální zázemí, znalosti, zkušenosti, výkonová kapacita - neuropsychická stabilita, pozornost, psychomotorika, unavitelnost apod., osobnostní vlastnosti a sociabilita),
  • technické faktory (pracovní prostředí - fyzické podmínky, dosažitelnost apod., pracovní prostředky - používané nástroje, ochranné pomůcky apod., technologické procesy - užívaná technologie práce, způsob komunikace apod., způsob a průběh práce - dodržování pracovních postupů, klimatické podmínky),
  • sociálně-ekonomické faktory (organizace práce a styl řízení, hodnocení a odměňování pracovního výkonu, sociálně-psychologická atmosféra na pracovišti).

Současné sociálně-psychologické výzkumy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vedou k poznatku, že dodržování BOZP v organizacích a firmách je ovlivněno především tím, jak zaměstnanec vnímá a hodnotí následující oblasti:

  • jaké postoje k bezpečnosti práce má celá organizace či firma;
  • jaké účinky (v oblasti personálního rozvoje, zvýšení socioprofesního statusu apod.) může mít pro něj dodržování bezpečnostních předpisů;
  • jaký status v organizaci či firmě mají specialisté BOZP;
  • jaká je úroveň rizikovosti pracovního místa a srovnání s jinými,  obdobnými v organizaci;
  • jak hodnotí důležitost a efektivnost přípravy a výcviku k bezpečnému chování;
  • jaký je vztah mezi dodržováním bezpečnostních předpisů a produkcí, resp. odměnou za práci.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail