Nejčastější příčiny selhání lidského činitele při údržbě elektrického zařízení

Tento článek je zaměřen na nejčastější příčiny incidentů při provádění údržby elektrických zařízení distribuční soustavy na území České republiky. Mezi distribuční soustavu řadíme i systémy měřící, ochranné, řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.

Distribuční soustava (DS) je vzájemně propojený soubor vedení a zařízení 110 kv, s výjimkou vybraných vedení a zařízení 110 kv, která jsou součástí přenosové soustavy, a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kv, 3 kv, 5 kv, 6 kv, 10 kv, 22 kv a 35 kv sloužící k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném území České republiky. Mezi distribuční soustavu řadíme i systémy měřící, ochranné, řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.

Údržba jako základní prvek technické prevence

Údržba elektrických zařízení distribuční soustavy patří k základním prvkům technické prevence k zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu. Údržbou elektrického zařízení jsou všechny druhy oprav, čištění, odstraňování závad a poruch elektrického zařízení včetně měření a zkoušek jejich funkčního stavu prováděných v rámci údržby.

Obecně platí, že základní povinností zaměstnavatele v souvislosti s údržbou zařízení jsou obsaženy v právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (Zákoník práce, Zákon 309/2006, nařízení vlády 101/2005, nařízení vlády 378/2001, ČSN331500, pravidelná kontrola a údržba energetického zařízení řízena „Řádem preventivní údržby" apod). V této souvislosti je zaměstnavatel povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány. Stejně tak zaměstnavatel zajistí stanovení termínů, lhůt a rozsah kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav a rekonstrukce technického vybavení pracoviště, včetně určení osoby zajišťujících jejich provádění.

Provádění údržby zařízení je spojeno většinou o neobvyklou práci, nerutinními úkoly a často se provádí za nestandardních pracovních podmínek. Úkony spojené s údržbou zařízení představují z hlediska míry rizika práci vysoce rizikovou. Při provádění údržby dochází často ke kumulaci rizikových faktorů na jednom pracovišti, jakými jsou fyzikální a chemické rizikové faktory, extrémní mikroklimatické podmínky, ergonomická rizika, fyzická zátěž, psychická zátěž a další rizika (riziko pádu z výšky, zasažení částmi zařízení apod.).

Činnosti spojené s údržbou zařízení lze rozdělit na údržbu:

  • preventivní (proaktivní) - kombinace všech technických a administrativních činností zaměřených na udržení provozuschopného a bezpečného stavu elektrického zařízení prováděných v souladu se stanoveným plánem,
  • nápravnou (reaktivní) - jedná se o nepředpokládané, náhlé opravy a odstraňování drobných závad při poruchách během provozu elektrického zařízení.

Příčiny incidentů při údržbě elektrického zařízení

Řada incidentů na zařízení DS je spojena s údržbou elektrického zařízení. Mezi nejčastější případy patří úraz, jehož zdrojem je elektřina a dále úrazy způsobené pádem z výšky.

Dle statistik úřadu Eurostat zemí EU je dokladováno, že v odvětví dodávky elektřiny, plynu a vody souviselo v roce 2006 s operacemi údržby 50 % úrazů ve Finsku a Belgii, 34 % ve Španělsku a 23 % v Itálii.

Z hlediska dlouhodobé statistiky údržba elektrických zařízení distribuční soustavy představuje přibližně 47 % incidentů z celkového počtu. Kritické činnosti, při kterých vzniká zvýšený počet incidentů (absolutní počet případů) je při údržbě na zařízení vysokého napětí, zejména na venkovních vedeních. Značně vysoká je úrazovost v souvislosti s výměnou, či montáží nových prvků měření a zbytek tvoří práce na zařízení nízkého napětí. Korigujeme-li však množství incidentů pomocí váhového kritéria zohledňujícího množství prací prováděných na daných zařízeních, je zřejmé, že nejkritičtější je opravdu práce na zařízení vysokého napětí a následně práce na zařízení nízkého napětí. Podstatnější statistická závislost byla zjištěna u doby vzniku incidentů během pracovní směny. V době před polední přestávkou, po ní a dále před koncem směny se zvyšuje riziko úrazu a to zřejmě vlivem menší soustředěnosti pracovníka na práci, snahu o urychlení práce, což vede také k podceňování rizika při práci na zařízeních.

Nejkritičtějším místem pracovního procesu je bezesporu používání pracovních pomůcek, osobních ochranných pracovních prostředků a nedostatečná organizace práce. U úrazů klasifikovaných jako smrtelné nebyly pracovní pomůcky použity ani v jednom případě.

Daleko bezpečnější se ve vazbě na způsob provádění činností na zařízení jeví práce prováděná formou PPN (práce pod napětím), kde k incidentům prakticky nedochází.

Zajímavým poznatkem pro hodnocení ukazatelů úrazovosti jsou činnosti při kalamitních stavech (záplavy, povodně, silný vítr apod.), kde v extrémních, nestandardních podmínkách pro výkon práce incidenty prakticky nevznikají. Jde o krizové a stresově náročné operace s důrazem nejen na organizaci práce (kolektivní odpovědnost), ale zejména na vyhodnocení rizik a chování jednotlivců. Náročnost na soustředěnost, vnímání velikosti rizika a důležitost správného a rychlého rozhodnutí částečně vylučuje selhání lidského činitele. Je otázkou, zda při vypjatých situacích jsou reakce a volby postupů práce každého člověka natolik ovlivněny starostí o ochranu vlastního zdraví a ostatních osob.

Je pravda, že když člověk umí, zná a chce, tak situace, které vzniknou v místě a čase řeší s určitou odpovědností, citlivostí a „zdravým selským" rozumem. Lze říci, že krizové situace neřeší zcela automaticky. Tyto poznatky vyplývají z analýz vzniklých mimořádných událostí spojených s činnostmi na zařízeních distribuční soustavy.

Nelze pracovníkovi konajícímu údržbu automaticky nastavit postup jednotlivých pracovních operací, lze však ovlivnit jeho chování „vypěstováním" určitých zásad a standardů, které se stanou základní potřebou jeho každodenních činností při výkonu práce. Nemalou roli zde sehrává řízení údržbářských činností. Tyto aspekty jsou pro bezpečnost práce velmi důležité. Výběr pracovníků, kteří svým přístupem, znalostmi a vystupováním jsou opravdovou autoritou týmu není jednoduché vychovat. To vyžaduje systematický přístup, který je založen na kultuře a loajální platformě organizace. Je to dlouhodobý a cílený proces, který vyžaduje i výchovu těchto pracovníků také v oblasti týmové práce. Ne každý jedinec, třeba i odborník ve svém oboru, je vhodný pro řízení pracovní skupiny.

Každý člověk vnímá a přijímá nebezpečí a s tím spojené riziko jinak. V řadě případů se nezachová stejně, záleží na celé řadě faktorů. Jedná se o:

  • subjektivní faktory (zdravotní stav, aktuální psychický stav, sociální zázemí, znalosti, zkušenosti, výkonová kapacita - neuropsychická stabilita, pozornost, psychomotorika, unavitelnost apod., osobnostní vlastnosti a sociabilita),
  • technické faktory (pracovní prostředí - fyzické podmínky, dosažitelnost apod., pracovní prostředky - používané nástroje, ochranné pomůcky apod., technologické procesy - užívaná technologie práce, způsob komunikace apod., způsob a průběh práce - dodržování pracovních postupů, klimatické podmínky),
  • sociálně-ekonomické faktory (organizace práce a styl řízení, hodnocení a odměňování pracovního výkonu, sociálně-psychologická atmosféra na pracovišti).

Současné sociálně-psychologické výzkumy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vedou k poznatku, že dodržování BOZP v organizacích a firmách je ovlivněno především tím, jak zaměstnanec vnímá a hodnotí následující oblasti:

  • jaké postoje k bezpečnosti práce má celá organizace či firma;
  • jaké účinky (v oblasti personálního rozvoje, zvýšení socioprofesního statusu apod.) může mít pro něj dodržování bezpečnostních předpisů;
  • jaký status v organizaci či firmě mají specialisté BOZP;
  • jaká je úroveň rizikovosti pracovního místa a srovnání s jinými,  obdobnými v organizaci;
  • jak hodnotí důležitost a efektivnost přípravy a výcviku k bezpečnému chování;
  • jaký je vztah mezi dodržováním bezpečnostních předpisů a produkcí, resp. odměnou za práci.

Zásady správného postupy při údržbě zařízení
1. Zařazení údržby do komplexního řízení BOZP

  • Jedním z nejlepších způsobů prevence a kontroly pracovních rizik souvisejících s údržbou je jejich řešení v rané fázi procesu projektování zařízení.
  • Proces údržby by měl začít v etapě návrhu a plánování.
  • Důležité je zavést vhodné postupy hodnocení rizik pro operace údržby a také přijmout přiměřená preventivní opatření.
  • "Preventivní údržba" (Řád preventivní údržby) je vykonávána na základě zkušeností se záměrem zabránit poruše a udržovat zařízení v provozním stavu, nebo "nápravná údržba", kterou se opravují nebo nahrazují poškozené části.
  • Každá zjištěná závada, která znamená bezprostřední nebezpečí musí být odstraněna nebo vadné části musí být odpojeny a zajištěny.

2. Odborná příprava, kvalifikace kompetentních osob a odpovídající vybavení

  • Veškeré postupy při údržbě musí být schválené osobou odpovědnou za elektrické zařízení.
  • Pokud jsou na elektrickém zařízení vykonávány údržbové práce :

           - musí být přesně stanovena část příslušného zařízení,
           - musí být určeny osoby na řízení údržbových činností.

  • Osoby, které vykonávají údržbu musí být na vykonávanou práci vyškoleny nebo kvalifikovány.
  • Osoby, které vykonávají údržbu musí být vybaveny a musí používat odpovídající nářadí, měřící a diagnostické přístroje a individuální ochranné prostředky, které musí být udržovány v dobrém stavu.

3. Analýza elektrického nebezpečí a jeho eliminace

Analýza elektrického nebezpečí při činnostech na elektrických zařízení a při činnostech v jejich blízkosti se provádí na základě vyhodnocení zejména těchto faktorů:

  • jmenovitého napětí příslušných elektrických zařízení,
  • způsobu ochrany před dotykem živých částí (základní ochrana),
  • způsobu ochrany před nebezpečným dotykem neživých částí (ochrana při poruše),
  • úrovně elektrotechnické kvalifikace osob provádějící činnosti (obsluhu a práci) na elektrických zařízeních nebo v jejich blízkosti,
  • způsobu provádění prací tj. na elektrickém zařízení bez napětí, v blízkosti napětí nebo pod napětím,
  • kombinace dalších rizik souvisejících s činností (např. pohyb montážních plošin, činnosti ve výškách atp.).

Po provedení analýz elektrického nebezpečí musí být navrženy a schváleny postupy jednotlivých činností, včetně stanovení minimálních požadavků. Mezi tyto požadavky patří :

  • elektrotechnická kvalifikace a počty osob pro obsluhu příslušných elektrických zařízení,
  • elektrotechnická kvalifikace a počty osob pro jednotlivé druhy pracovní činnosti na elektrických zařízeních a v jejich blízkosti,
  • pracovní postupy včetně bezpečnostních opatření pro jednotlivé druhy činnosti. (určení způsobu práce dle pokynů, s dohledem, nebo pod dozorem).

V rámci eliminace elektrického nebezpečí (riziko úrazu el. proudem) uvádím několik základních doporučení:

  • před zahájením práce uvědomit osobu odpovědnou za elektrické zařízení o druhu, místě a důležitosti vykonávané práce na elektrickém zařízení;
  • stanovit základní požadavky na odbornou způsobilost pracovníků, popřípadě jinou zvláštní odbornou způsobilost v souvislosti s výkony pracovních činností;
  • před zahájením nebo změně pracovní činnosti na elektrickém zařízení a změně pracovního místa (vedoucí práce a osoba odpovědná za elektrické zařízení) dohodnout pracovní postup a způsob zajištění pracoviště;
  • před zahájením práce upozornit osoby, zejména ty, které nejsou dobře obeznámeny s prací v blízkosti zařízení pod napětím, na dodržování bezpečných vzdáleností, na bezpečnostní opatření a na nutnost zajištění bezpečnosti;
  • pracoviště jednoznačně určit a označit;
  • na pracovišti a na všech částech elektrického zařízení v jejichž blízkosti bude vykonávána pracovní činnost musí být zajištěn přístup a osvětlení, hranice pracoviště musí být pečlivě vyznačena a označena, popř. ohrazena;
  • v pracovním postupu stanovit požadavky na provedení ochranných opatření proti zranění elektrickým proudem nebo před účinky zkratu a elektrického oblouku;
    provést kontrolu zajištění pracoviště v souvislosti s druhem a způsobem provedení práce;
  • omezit přístup ke všem místům, kde se vyskytuje elektrické riziko osobám seznámeným (bez elektrotechnické kvalifikace).

4. Bezpečné pracovní postupy a pokyny

  • Nápravná údržba by měla být sestavena z následujících etap:
    - lokalizace poruchy,
    - odstranění poruchy a/nebo výměna součástí,
    - opětovné zprovoznění opravené části zařízení.
  • Na každou etapu práce mohou být aplikovány jiné postupy.
  • Odstranění poruch musí být vykonáno v souladu s pracovními postupy a opatřeními vyplývajících z analýz elektrického nebezpečí.
  • Po opravě musí být provedeny odpovídající funkční a ověřovací zkoušky a nezbytné seřízení zařízení, aby bylo zajištěno, že opravená část zařízení je schopna pro obnovení napájení a uvedení do provozu.
  • V případě přechodného přerušení údržbových prácí musí vedoucí práce provést všechna nutná opatření, aby bylo zabráněno dotyku živých částí a neoprávněnému provozu elektrického zařízení.
  • Pokud je to nutné, musí být osoba odpovědná za elektrické zařízení informována o jakémkoliv přerušení.
  • Musí být vykonána všechna nutná bezpečnostní opatření včetně předběžných opatření, aby bylo zabráněno zranění jiných osob a chráněn majetek.

5. Ukončení práce - Kontrola

  • Po ukončení práce musí pracovní skupina uvést zařízení, na kterém se pracovalo, do stavu požadovaného provozovatelem, uklidit nářadí a materiál.
  • Vedoucí práce prohlédne pracoviště, zkontroluje přítomnost všech členů své skupiny, uvědomí je o zamýšleném zapnutí a dá pokyn všem členům pracovní skupiny, aby opustili pracoviště.
  • Potřebné zkoušky zařízení, na němž se pracovalo, musí být pokud je to technicky možné, provedeny ještě na zajištěném zařízení, při čemž mohou být odstraněna jen ta zajišťovací zařízení, která by zkoušky znemožňovala.
  • Po odstranění zkratovacího zařízení se vypnutá část považuje již za zařízení pod napětím.
  • O ukončené práci podá vedoucí práce zprávu osobě, která pracoviště zajišťovala nebo zajištění organizovala.
  • Uvést zařízení do provozu lze až na pokyn kompetentních osob (např.dispečerské služby) nebo osoby pověřené provozovatelem po tom, co osoba provozovatele odpovědná za zařízení prohlásila toto zařízení za provozuschopné.

Závěr

Hlavním smyslem preventivní údržby elektrických zařízení distribuční soustavy je zajištění bezpečnosti těchto zařízení. Bezpečnost elektrických zařízení je schopnost zařízení neohrožovat lidské zdraví a okolní prostředí elektrickým proudem nebo napětím nebo jevy vyvolanými účinky elektřiny. Tyto aspekty zahrnují i protipožární bezpečnost a hlediska možného vzniku požáru působením proudu, napětí nebo jevy vyvolanými účinky elektřiny.

Údržba ovlivňuje bezpečnost a zdraví pracovníků jak ve fázi plánování, tak ve fázi realizace. Správně naplánovaná a prováděná pravidelná údržba je základem pro zachování bezpečného a spolehlivého provozu elektrických zařízení a pracovního prostředí. Ve fázi realizace je kladen důraz na vlastní údržbu vykonávanou bezpečně při vhodné ochraně pracovníků a dalších osob přítomných na pracovišti.

Článek charakterizuje příčiny vzniku mimořádných událostí a uvádí základní podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při provádění údržby na elektrických zařízeních. Je zaměřen na zdůraznění elektrického nebezpečí, včetně stanovení rámcových opatření, které by měly sloužit pro analýzu a vyhodnocení elektrického rizika při provádění údržby v praxi .

Seznam literatury

[1] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
[2] Zákon 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy
[3] Zákon č. 458/2000 Sb., Energetický zákon
[5] Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
[6] ČSN EN 50110-1 Obsluha a práce na elektrických zařízeních
[7] http://osha.europa.eu/en/publications/reports/TEWE10003ENC/view),
[8] http://osha.europa.eu/en/publications/literature_reviews

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail