Náhrada škody způsobené zaměstnancem

Jsem kardiak a z důvodu bolesti na hrudi jsem musel v půlce směny odejít k lékaři. Požádal jsem o půl dne dovolené, jelikož se propustka v tomto případě nevyplatí, ale už jsem lékaře nezastihl. Myslel jsem, že bolesti přejdou v nastávajících dvou dnech volna, ale nepřešly a další den ráno jsem nastoupil do nemocnice, kde mi byla vystavena neschopenka. Po pěti dnech jsem byl propuštěn z nemocnice a stále jsem v pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel mi dal šest hodin absence, i když mám ještě šestnáct dní dovolené. Dále mi ještě strhl z výplaty částku téměř 4 tis. Kč údajně za jemu způsobenou škodu (rozbitá paleta s lahvemi), aniž by se mnou kdokoliv, cokoliv vyšetřoval, sepisoval škodnou událost a aniž bych něco podepisoval. Mohu se proti tomuto jednání zaměstnavatele nějak bránit?

Nemůžeme se bohužel vyjádřit k tomu, proč Vám zaměstnavatel neuznal dovolenou, když jste musel kvůli zdravotním potížím práci přerušit. Co se týká škody, podle Vašeho popisu to vypadá, že zaměstnavatel postupoval v rozporu se zákonem. Náhradu škody upravují následující paragrafy zákoníku práce:
§ 250
(1) Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
(2) Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, povinnost zaměstnance nahradit škodu se poměrně omezí.
(3) Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 (viz níže) a 255 - týká se náhrady škody způsobené ztrátou nástrojů, ochranných pracovních prostředků a podobných věcí svěřených zaměstnavatelem na písemné potvrzení.
 
§ 252
(1) Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách.
(5) Zaměstnanec se zprostí povinnosti nahradit schodek zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména, že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat.
 
Podle § 257 odst. 2 výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek.
 
§ 263
(1) Výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel se zaměstnancem povinen projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že je zaměstnanec povinen ji nahradit.
(2) Uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svoji povinnost nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně.
(3) Výši požadované náhrady škody a obsah dohody o způsobu její náhrady, s výjimkou náhrady nepřesahující 1 000 Kč, je zaměstnavatel povinen projednat s odborovou organizací.
 
Mohl byste se obrátit na odborovou organizaci, ale pravděpodobně u tohoto zaměstnavatele nepůsobí. Zkuste tedy zaměstnavatele upozornit na jím porušené povinnosti s tím, že výši náhrady škody neuznáváte.