Bezpečná pracoviště se stávají univerzálním cílem

Při příležitosti Světového kongresu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci publikovala Mezinárodní organizace práce zprávu Důstojná práce - bezpečná práce. Podle této zprávy ročně umírá na následky pracovních úrazů či nemocí z povolání přes pět tisíc mužů a žen. Vzhledem k nedokonalým statistikám a snahám zatajit vzniklé případy se však předpokládá, že toto číslo bude reálně daleko vyšší.

Statistiky ILO udávají, že ve světě každým rokem přibývá smrtelných úrazů a zranění při práci. Je to způsobeno hlavně pokračující industrializací v rozvojových zemích, zatímco péče o bezpečnost práce vede v některých vyspělých zemích, a to včetně České republiky, k pozvolnému zlepšování situace. Zvláštní akce k otázkám bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se pořádají obvykle v dubnu, protože na 28. duben připadá „Pamětní den pracovníků“, který americké a kanadské odbory vyhlásily v roce 1989 k uctění těch, kteří přišli o život nebo byli zraněni při práci. Každým rokem se proto v tento den pořádají akce pod hlavičkou Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Hnutí se rozšiřuje do stále většího počtu zemí a zdaleka se neomezuje na jednorázové akce.

K nejvýznamnějším patří Světový kongres o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, který se pořádá pravidelně a jehož 17. zasedání proběhlo v září letošního roku v Orlandu (Florida, USA). Tento kongres, jehož spoluorganizátorem byla ILO, byl důležitou platformou pro výměnu odborných a praktických zkušeností a příležitostí k zvýšenému vnímání lidských a ekonomických ztrát v důsledku pracovních úrazů a nemocí z povolání. Mezinárodní organizace práce publikovala při příležitosti tohoto kongresu zprávu Decent work – Safe work (Důstojná práce – bezpečná práce), z níž vyplývá, že počet obětí pracovních úrazů a nemocí z povolání je stále vysoký. Podle oficiálních statistik z těchto důvodů umírá 2,2 milionů lidí. Navíc je toto číslo pravděpodobně velmi podhodnoceno vzhledem k nedokonalým statistikám a snahám zatajit vzniklé případy. Znamená to, že z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání předčasně zemře průměrně 5000 žen a mužů ročně.

Počet úrazů, a zejména smrtelných úrazů, stoupá především v některých asijských zemích. Příčiny je možné hledat v rychlém ekonomickém rozvoji, industrializaci, silných konkurenčních tlacích vyvolávaných globalizací a možná i v zlepšujících se systémech hlášení úrazů. Vedle pracovních úrazů a nemocí z povolání mají pracovní podmínky vliv i na onemocnění malárií a jinými nakažlivými chorobami a na rozšiřování nádorových onemocnění v důsledku používání nebezpečných látek. Tyto tendence se projevují hlavně v rozvojovém světě. V převážné části světa se pracovníci nemohou opřít ani o dostatečnou zákonnou ochranu, ani nemají k dispozici potřebná preventivní bezpečnostní a zdravotní opatření. Také soustavy náhrad za pracovní úrazy a nemoci z povolání a přístup k lékařské péči jsou nedostatečné nebo vůbec neexistují.

Statistické údaje jsou nemilosrdné

Ve zprávě se dále uvádí, že riziko smrtelných úrazů je vyšší u mužů, zatímco nemocemi z povolání trpí více ženy, u kterých jde zejména o nakažlivé nemoci, dlouhodobé poruchy svalů a kostry a vliv psycho-sociálních faktorů. V některých průmyslově vyspělých zemích připadá více než polovina odchodů do důchodu na předčasné a invalidní důchody. I když všechny příčiny tohoto trendu nejsou spojeny s prací, pracoviště a systémy řízení jsou klíčové pro prevenci a udržení pracovní schopnosti.

Ve zprávě se rovněž poukazuje na nedostatečnost systémů hlášení v mnohých rozvojových zemích, přičemž v některých z nich se situace údajně ještě zhoršuje. V této souvislosti je ve zprávě výslovná zmínka o České republice ve srovnání s Indií. Indie hlásí 222 smrtelných úrazů za rok, zatímco ČR, jejíž pracující obyvatelstvo tvoří pouhé 1 % pracujících Indie, hlásí 231 smrtelných úrazů. ILO soudí, že odhad skutečných smrtelných případů v Indii se bude pohybovat kolem 40 000. Podobné statistiky naznačují, že v řadě rozvojových zemí je podchycen pouhý zlomek skutečných smrtelných úrazů. Je také pravděpodobné, že u ostatních úrazů vedoucích k poškození zdraví nebo u nemocí z povolání je situace ještě horší.

Odhaduje se, že nebezpečné látky způsobují každý rok smrt 440 000 pracovníků. Asi 100 000 úmrtí je způsobeno vlivem azbestu, např. ve Velké Británii každý rok podle odhadů zemře 3 500 osob, tedy desetkrát více, než lidí, kteří se stanou obětí smrtelných úrazů.

Evropská unie odhadla počet smrtelných úrazů v zemích EU-15 na 120 000 ročně, zatímco odhad vypracovaný ILO je o něco málo vyšší – 122 000. Ve Spojených státech je počet smrtelných úrazů odhadován na 103 000 ročně.

Zatímco nemoci, jejichž původ lze spojit se zaměstnáním, jsou hlavním problémem v průmyslově vyspělých zemích, k pracovním úrazům dochází nejčastěji v rozvojových zemích. K nejrizikovějším odvětvím patří těžba, stavebnictví a zemědělství. Ve vyspělých zemích se počet pracovníků v těchto rizikových sektorech snížil a současně se zvýšil jejich počet v z hlediska bezpečnosti práce příznivějších odvětvích (práce v kancelářích, obchodě, bankovnictví). Ze statistik také vyplývá, že u mladých pracovníků ve věku 15-24 let j e vyšší pravděpodobnost, že jejich pracovní úraz neskončí smrtí, zatímco u pracovníků nad 55 let je pravděpodobnost smrtelných úrazů nejvyšší.

Nová data uvedená ve zprávě také ukazují, že ženy trpí ve spojitosti s prací častěji nakažlivými nemocemi, například malárií v souvislosti s prací v zemědělství, bakteriálními a virovými infekcemi a také poruchami svalů a kostry. Muži více umírají v důsledku pracovních úrazů, onemocnění plic a rakoviny, například v souvislosti s azbestem nebo prací v dolech. V některých částech světa je situace navíc negativně ovlivněna působením HIV/AIDS. Naděje na dožití se v některých rozvojových a také transformujících se zemích snížila až pod oficiální hranici pro odchod do důchodu ve věku 65 let a někde činí pouze 59-61 let. V mnohých zemích neexistuje účinná politika prevence a postižení pracovníci nemají žádnou vyhlídku, že dostanou odškodnění za pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Nikdy také neviděli závodního lékaře nebo inspektora bezpečnosti práce.

Zpráva také upozorňuje na nově vznikající nebo narůstající problémy, jako jsou špatné psycho-sociální podmínky, násilí na pracovišti, účinky alkoholu a drog, stres, kouření a HIV/AIDS, což v souhrnu vede k zvyšování nemocnosti a úmrtnosti. Kouření, které poškozuje zejména pracovníky v sektorech pohostinství, zábavy a služeb, způsobuje odhadem 14 % všech úmrtí v souvislosti s prací, tj. téměř 200 000 úmrtí ročně. Podle dalšího odhadu ILO dosáhly celosvětové ztráty pracovních sil v důsledku HIV/AIDS od počátku epidemie 28 milionů pracovníků. Růst psycho-sociálních problémů přiměl ILO před několika lety k nastartování specifického programu SOLVE usilujícího o řešení na úrovni politiky i pracoviště.

Je zřejmé, že je nutné usilovat o snížení pracovních úrazů a poškození zdraví v souvislosti se zaměstnáním na různých úrovních, tj. podnikové, národní, regionální i mezinárodní, a v různých oblastech, jako jsou legislativa, inspekce, prevence a široká osvěta.

Legislativa Evropské unie například ukládá výrobcům, aby provedli analýzu rizikovosti předtím, než uvedou své stroje nebo nařízení na trh. Rámcová směrnice (92/57/EC) zaměstnavatelům ukládá provést analýzu rizikových faktorů na pracovišti. Tyto povinnosti se promítají do národního zákonodárství členských států, které jsou povinny vymáhat prostřednictvím svých orgánů jejich plnění.

Přes existenci těchto povinností a záruk však není možné zcela vyloučit vznik situací, kdy dojde k bezprostřednímu ohrožení života nebo zdraví pracovníků. Přijmeme-li závěr, že život a zdraví mají přednost před jakýmikoli jinými cíli a nařízenými postupy, je logické práci v takových situacích přerušit. Při tom není rozhodné, kdo k tomu dá první podnět, zda to bude pracovník, jeho bezprostřední nadřízený, bezpečnostní technik firmy nebo odborů. Státní inspekční orgány nemohou být všudypřítomné a jejich úlohou v těchto situacích bude provést ve sporných případech co nejrychlejší posouzení a rozhodnout.

Normy hrají důležitou roli

Důležitou roli při zajištění bezpečné práce hrají také normy platné pro technická pracovní zařízení. Ty na základě analýzy rizik obsahují definici parametrů a vlastností určitých výrobků. Na vytváření směrnic se podílí řada účastníků a technickou dokumentaci pro schválení evropských směrnic vypracovává organizace známá pod zkratkou CEN. Výrobky splňující podmínky normy je možné označit značkou kvality CE, která představuje vstupenku na trh. Při tvorbě norem probíhá diskuse mezi výrobci, zaměstnavateli (a jejich organizacemi) a státními orgány v oblasti normalizace. O účast na tvorbě norem se ve zvýšené míře zajímají i odbory, například na evropské úrovni Evropská odborová konfederace (EOK) a její výzkumný ústav (ETUI-REHS). Odbory argumentují, že bezprostřední zkušenosti a poznatky z práce na strojích a zařízeních mají pracovníci a že tyto poznatky je vhodné shromáždit, formulovat a uplatnit při tvorbě norem. Na pracovním setkání, které EOK ve spolupráci s ČMKOS uspořádala na toto téma koncem září letošního roku v Praze, se podíleli zástupci s 25 zemí, kteří hodlají vytvořit spolupracující síť. V diskusi bylo uvedeno několik konkrétních případů, kdy na základě připomínek pracovníků došlo k změně schválených norem a zvýšení bezpečnosti práce.

Technické normy jsou však mnohde dobrovolné a jejich dodržení není možné zákonnými prostředky vymáhat. Proto se do řady oblastí dovážejí zastaralá technická zařízení, která jsou překážkou dosahování rychlejšího pokroku na úseku bezpečnosti práce. Normy také nemají univerzální platnost a snahy o jejich sjednocení v celosvětovém měřítku jsou spíše v počátcích.

Vzhledem k rozdílnosti situace v různých částech světa má velký význam činnost příslušných organizací Spojených národů, tedy ILO a Světové zdravotnické organizace (WHO), a řady dalších specificky zaměřených organizací. ILO vypracovala globální strategii, v níž poukazuje na potřebu více využívat existujících nástrojů, jako je úmluva o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci z r. 1981 (č. 155) a řada specifických standardů týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na zvlášť rizikových úsecích. Další prvky strategie tvoří posílení bezpečnostních systémů pomocí tripartitní spolupráce, což zahrnuje legislativní ustanovení a jejich dodržování a vynucování, posílení kapacity a účinnosti inspekčních systémů, řízení znalostí, výměnu informací, výzkumné a podpůrné instituce a služby. Důležité jsou systémy řízení, například ILO OSH2001, a motivace k jejich využívání. Je rovněž třeba změnit postoje k orgánům, které jsou pověřeny kontrolou dodržování a vynucováním právních předpisů. Na inspektory práce by se nemělo pohlížet jako na lidi, kteří firmám působí potíže nebo dokonce ohrožují podnikání. Skutečností je, že země, které mají ve světovém měřítku nejlépe fungující inspekční systémy, vykazují také nejvyšší konkurenceschopnost.

Role ILO v oblasti bezpečnosti ochrany zdraví při práci

ILO v rámci své strategie aktivně podporuje členské státy v posilování národní politiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tak došlo například k ustavení tripartitních národních komisí bezpečnosti práce ve stavebnictví v Argentině a Kolumbii. Jejich cílem je projednat a formulovat národní programy. Irsko, Izrael a Argentina nedávno formálně podepsaly dohody, jimiž se zavázaly uplatnit směrnice obsažené v systému řízení ILO.

Zvyšuje se také počet zemí, které ratifikují úmluvy ILO. Japonsko se nedávno stalo 28. zemí, která ratifikovala úmluvu o azbestu, a hodlá uplatnit úplný zákaz používání azbestu. Lucembursko se zavázalo, že bude ratifikovat všech 21 úmluv týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Čína, která bývá často kritizována za podceňování této sféry, vypracovala komplexní národní profil bezpečné práce, což jí umožní ratifikovat rámcovou úmluvu č. 155. Úmluvu o inspekci práce až dosud ratifikovalo 134 zemí, z nichž poslední bylo Estonsko.

Globální strategie ILO počítá s tím, že rozvoj mezinárodní spolupráce je klíčovým faktorem ve snaze posílit prevenci a mobilizovat zdroje k zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ILO si vybudovala účinné pracovní partnerství s WHO a spolupracuje také s Mezinárodní atomovou agenturou (IAEA), Mezinárodní námořní organizací (IMO), Mezinárodní komisí pro ochranu zdraví při práci (ICOH), Mezinárodní asociací pro hygienu práce (IOHA), Mezinárodní asociací pro inspekci práce (IALI), Mezinárodní asociací pro ergonomii (IEA) a dalšími relevantními organizacemi. Výsledkem této spolupráce jsou takové iniciativy, jako jsou například Globální program pro odstranění silikózy, Společné africké úsilí ve spolupráci s WHO, chemická bezpečnost ve spolupráci s devíti organizacemi, ochrana před radiací ve spolupráci s IAEA, bezpečnost a ochrana zdraví při haváriích na moři ve spolupráci s IMO, Basilejská úmluva o přeshraničním ukládání odpadu, rozvoj základních služeb pracovního lékařství ve spolupráci s ICOH a četné další.

Tyto mezinárodní aktivity včetně technické pomoci rozvojovým zemím by měly zajistit, aby bezpečná práce a zdravé pracovní prostředí byly na seznamu priorit všech vlád a aby se promítaly až na úroveň malých a středních podniků.
 
ZDROJ:
Drabeš, Zdeněk. Bezpečná pracoviště se stávají univerzálním cílem. In Práce a sociální politika [online]. Praha: MPSV, 2005 [cit. 15-12-2005]. Dostupný z WWW : < http://www.noviny-mpsv.cz/clanek.php?id=907>.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail