Zákon o úrazovém pojištění - změna účinnosti

Jak je to s účinností z. č. 266/2006 Sb.,  o úrazovém pojištění zaměstnanců, resp. odložením účinnosti některých částí?

Zákonem č. 282/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony došlo ke změně účinnosti tohoto zákona z data 1.1.2010 na 1.1.2013.

V důvodové zprávě k zákonu č. 289/2009 Sb. byly formulovány některé výhrady MPSV vůči zákonu č. 266/2006 Sb. – cituji „V řadě případů v důsledku toho, že současně s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců byly zpracovávány též zákonné předpisy v oblasti nemocenského pojištění a zákoník práce, došlo k některým rozdílům ve znění těchto předpisů, na které již nebylo možno v rámci probíhajícího legislativního procesu v zákoně o úrazovém pojištění zaměstnanců reagovat (jde například o změnu možnosti výpočtu úrazové renty z nového výpočtového základu při změně poškození zdraví jen v případech, kdy je to pro zaměstnance výhodnější; znění zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců totiž může způsobit snížení dávky, i když došlo k zhoršení zdravotního stavu následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání). Kromě toho je řada ustanovení zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců formulována ne zcela jednoznačně a není ani dostatečná provázanost se zákonem o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Příprava i schvalování zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců byly “ve stínu” jiných “významnějších” právních předpisů (zákoník práce, zákon o nemocenském pojištění, zákon o sociálních službách a další zákony), což se projevilo na kvalitě obsahové i formální stránky zákona.“  nebo „Zavedení nového systému si vyžádá i jednorázové výdaje, a to výdaje na vznik správy pojištění, spojené též s převzetím evidence o zákonném pojištění od současných nositelů zákonného pojištění a evidence vyjmenovaných skupin odškodňovaných případů od státních institucí, které do této doby samy prováděly odškodňování pracovních úrazů a nemocí podle předchozích právních předpisů.

Vzhledem k tomu, že v roce 2009 nejsou na úrazové pojištění ve státním rozpočtu k dispozici žádné finanční prostředky a ani ve střednědobém výhledu se s nimi v kapitole 313 státního rozpočtu nepočítá, není ČSSZ ve střednědobém časovém horizontu schopna kapacitně zvládnout provádění zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců a je proto nutné i z těchto důvodů účinnost zákona odložit. Cílem předkládané právní úpravy je vymezení prostoru, který by měl umožnit Ministerstvu financí ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí vytvořit nový systém sociálního úrazového pojištění bez zatížení státního rozpočtu.

Ze všech uvedených důvodů se navrhuje posun účinnosti nové úpravy úrazového pojištění zaměstnanců, a to o tři roky, aby byl vytvořen dostatečný časový prostor k zevrubné analýze a přípravě potřebných změn a aby byla umožněna i dostatečná legisvakance.“

Z uvedeného vidíte, že se hledaly všechny možné důvody, proč zákon odložit. Jinak pokud jde o soulad s právem Evropské unie, přetrvává výhrada k dosavadní právní úpravě, kdy působí dvě zákonem určené komerční pojišťovny, což je považováno za formu veřejné podpory, která není v souladu s evropskými pravidly volné soutěže; podle MPSV se ale jedná jen o dočasný stav, který bude využit ke zkvalitnění právní úpravy.

Jestli ale skutečně spatří nový zákon světlo světa k datu 1.1.2013, to dnes nikdo nemůže říci. Pravdou je, že Evropská komise toto vytýkala České republice již před vstupem do Evropské unie v roce 2004 a že její výhrady k právní úpravě úrazového pojištění u nás přetrvávají. Evropská komise zahájila v poslední době řadu řízení s Českou republikou za nedostatečnou implementaci směrnic (naposledy z naší BOZP se jedná o neiimplementaci směrnice o vodách, kde Ministerstvo zdravotnictví rychle připravilo novelu zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví), takže je podle mého soudu jen otázkou času, kdy se dostane zase na pořad jednání v Bruselu česká úprava úrazového pojištění.