Bezpečnost práce a ochrana zdraví ve školství z pohledu legislativy a duální vzdělávání

Po úvodním slově Mgr. Dagmar Kužvartové, ředitelky zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy ČR, představila Mgr. Jaroslava Žůrková z Ministerstva práce a sociálních věcí, která zastupovala Český Focal Point pro BOZP, kampaň Zdravé pracoviště na období 2023–2025 Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku.

Podle průzkumu Evropské agentury pro BOZP (EU-OSHA) Situace v oblasti BOZP, 2022, pracovníci v EU při práci používají následující digitální technologie:

• notebooky, tablety, chytré telefony (73 %),
• nositelná zařízení (11 %),
• stroje nebo roboty s umělou inteligencí (5 %),
• roboty, kteří s nimi komunikují (3 %).

V souvislosti s digitálními technologiemi se objevují psychosociální rizika – lidé pracují osamoceně, je určována rychlost nebo tempo práce, zvyšuje se pracovní zátěž, pracovníci se setkávají s dlouhou nepravidelnou pracovní dobou.

Kampaň si klade za cíl:

• zlepšit znalosti o bezpečném a produktivním používání digitálních technologií ve všech odvětvích,
• zvýšit povědomí o digitalizaci a jejím dopadu na BOZP,
• informovat o vznikajících rizicích a příležitostech,
• prosazovat hodnocení rizik a zdravé a bezpečné řízení digitální transformace práce,
• usnadnit výměnu informací a osvědčených postupů.

K prioritním oblastem patří práce prostřednictvím digitálních platforem; automatizace pracovních úkolů; práce na dálku a hybridní práce; řízení pracovníků prostřednictvím umělé inteligence; chytré digitální systémy.

Přehled o legislativě bezpečnosti a ochrany zdraví (dále BOZ) v oblasti školství podala Ing. Ilona Vaculová z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Podle zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 29 jsou školy a školská zařízení při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb povinny přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů. Zajišťují BOZ žáků a studentů a poskytují jim k tomu nezbytné informace. Jsou povinny vést evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím (blíže upravuje vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, ve znění vyhl. č. 57/2010 Sb.).

Stále platí Metodický pokyn MŠMT č. j. 37 014/2005-25 k zajištění BOZ dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných MŠMT, který upravuje první pomoc a ošetření, dozor nad žáky, zvláštní pravidla při některých činnostech, podmínky při praktickém vyučování a praktické přípravě apod.

Žáci mohou při vzdělávání nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem, pouze pod dohledem osoby s odbornou způsobilostí podle zákona upravujícího ochranu veřejného zdraví (§ 44b z. č. 258/2000 Sb.) vykonávaným způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. O nakládání s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi mladistvými žáky hovoří nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, v § 12a. S tím souvisí také vyhláška č. 61/2018 Sb., o seznamu nebezpečných chemických látek, směsí a prachů a podmínkách nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a podmínkách výkonu činností spojených s nebezpečnou expozicí prachů. Nyní probíhají první kroky k její novelizaci.

Zdravotní způsobilost ke vzdělávání upravuje zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, § 51, 52, a vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, ve znění pozdějších předpisů, § 6, 7, 14a, 15a, 16, 17. Nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání stanovuje v § 2 podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání. V příloze č. 1 k tomuto nařízení jsou stanovena onemocnění a zdravotní obtíže, které vylučují zdravotní způsobilost uchazeče ke vzdělávání pro jednotlivé obory vzdělání; příloha 2 stanoví onemocnění nebo zdravotní obtíže pro účely stanovení podmínek zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání.

Na žáky se při praktickém vyučování vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a další předpisy o BOZP.

Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři v § 12 upravuje náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování, která mimo jiné má obsahovat opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při praktickém vyučování, včetně ochranných opatření, která musí být přijata, zejména s uvedením osobních ochranných pracovních prostředků a k zajištění hygienických podmínek při praktickém vyučování.

V českém odborném vzdělávání funguje princip WBL – žáci konají (část) praxe na pracovišti zaměstnavatele na základě smlouvy škola-firma. Princip, kdy se žák vzdělával pro konkrétní firmu, zde byl do počátku 90. let. Ing. Miloš Rathouský ze zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy ČR představil systém duálního vzdělávání, o kterém se uvažuje. Mimo jiné by měl přinášet větší odpovědnost poskytovatele nejen za obsah vzdělávání, ale i za bezpečnost práce.

Ze schůzek pracovní skupiny, která se scházela v letech 2018–2019, vzešlo 7 hlavních oblastí návrhu:

1. Zavedení duální větve ve vzdělávání,
2. Materiální a finanční zabezpečení žáka,
3. Zapojení zaměstnavatelů do realizace praktické části,
4. Postavení malých a středních podniků,
5. Koordinační a řídicí platformy,
6. Podpůrné a poradenské služby,
7. Propojení s celoživotním učením.

Žák, resp. zákonný zástupce, podepíše smlouvu s poskytovatelem praxe. Zaměstnavatel na základě smlouvy firma-škola přebírá odpovědnost za část praktického obsahu vzdělávání. Realizace „duální větve“ bude podmíněna certifikací firemního pracoviště a ustavením pozic Instruktora/Instruktorů. Zaměstnavateli by náležel příspěvek za vzdělávání žáka. Musí poskytovat materiální a finanční zabezpečení žáka, např. firemní stipendia, příspěvky na dopravu, ubytování apod.

Smlouvy může uzavírat i konsorcium zaměstnavatelů/OSVČ; mohou být společná pracoviště výuky. V případě zániku podniku přebírá odpovědnost příslušná střešní zaměstnavatelská organizace. Je vhodné zřídit podpůrné a poradenské služby na úrovni krajů, například ohledně hledání vhodného zaměstnavatele, poradenství pro žáky/rodiče, školy, kariérové poradenství; provázat počáteční a další profesní vzdělávání. Předpokládá se, že žák nebude mít povinnost nastoupit k tomuto poskytovateli.

„Žádný úraz není náhodný a téměř každému je možno předejít,“ říká Mgr. Libuše Černá, OZO v prevenci rizik ve školách a soudní znalkyně - specializace školství a pracovní podmínky žen a mladistvých, která přiblížila praxi v BOZP ve školství včetně konkrétních příkladů. V současné době již nejsou požadavky na zajištění BOZ při výchově, vzdělávání a přípravě na budoucí povolání stanoveny obecně, tedy pro všechny školy stejně. Odvíjejí se od vyhledaných a vyhodnocených rizik v každé škole s ohledem na její specifika. S vyhledanými riziky je třeba seznámit všechny zaměstnance a jejich prostřednictvím také děti, žáky a studenty. K úrazům ve školách nejvíce dochází při sportovních činnostech, u žáků 6. - 9. tříd. Je nutné, aby rodiče sdělovali škole věci týkající se zdravotního stavu žáků. Velmi důležité jsou podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání. Stalo se, že student byl přijat na střední školu se zaměřením na chemii, ve 2. ročníku nastaly odborné praxe v laboratoři. Chlapec při poslední hodině laboratorních prací zkolaboval, škola musela zaujmout stanovisko a nemohla dopustit, aby chlapec pracoval v chemickém průmyslu. Bylo obtížné to jemu i rodičům vysvětlit, ale musel přejít na jiný obor.

Na téma úrazů ve školách a jejich odškodňování hovořil advokát JUDr. Martin Mikyska. Zásadní je, že podle § 391 zákoníku práce se úrazy žáků ZŠ, SŠ a VŠ posuzují stejně jako pracovní úrazy. Praxe je nazývá tzv. quasi pracovními úrazy. Promlčecí lhůta na odškodňování školních úrazů je také tříletá. U odškodňování pracovních i školních úrazů je náhrada za bolest a za ztížení společenského uplatnění stanovena podle bodového systému podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., nebo podle Metodiky Nejvyššího soudu, nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2021 sp. zn. II. ÚS 2925/20. Jednorázová nemajetková újma – duševní újma za zvlášť závažné zdravotní postižení postiženého žáka podle § 2959 občanského zákoníku. Odškodňování podle Metodiky se nejlépe uplatňuje u úrazů se závažnými a fatálními následky. Od 1. 1. 2023 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. obsahuje nový princip – hodnota 1 bodu není zafixována, ale sleduje měnící se společenskou kategorii průměrného výdělku.

Online seminář pořádala Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Svazem průmyslu a dopravy ČR.