Základní povinnosti při zajišťování požární ochrany

Zdroj: 

Nedílnou součástí zajištění BOZP v každé firmě nebo společnosti, OSVČ z toho nevyjímaje, je zajištění požadavků požární ochrany (PO). Ve stručnosti se podívejme na základní povinnosti právnických a fyzických podnikajících osob (pro zjednodušení dále jen zaměstnavatelé) při zajištění požární ochrany.

Povinnosti zaměstnavatele (právnických a fyzických podnikajících osob, tedy i OSVČ), při zajištění PO se odvíjejí od konkrétní míry požárního nebezpečí na jeho pracovištích. Nejzávažnější míra požárního nebezpečí provozovaných činností je určující pro začlení do jedné ze tří kategorií:

  • bez zvýšeného požárního nebezpečí,
  • se zvýšeným požárním nebezpečím,
  • s vysokým požárním nebezpečím.

Pro příslušnou kategorii je zákonem o požární ochraně stanoven seznam základních povinností pro zajištění podmínek PO na pracovištích zaměstnavatele. Ty rozvádí jednotlivá ustanovení prováděcí vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci.

Začlenění do kategorie je také důležité pro stanovení potřeby odborného poradce k řešení úkolů PO, kterého si zaměstnavatel musí zajistit. Z něj vyplyne, zda mu k zajištění úkolů požární ochrany postačí pouze ustanovit si z řad svých zaměstnanců preventistu PO, nebo je nutné zajistit si minimálně technika PO či osobu odborně způsobilou v PO (zaměstnance nebo externí službu). Proto prvotní potřebou každého zaměstnavatele pro zajištění PO je stanovení měr požárních nebezpečí jednotlivých provozovaných činností, resp. provedení začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím. Pokud provozované činnosti svou mírou požárního nebezpečí nespadají ani do jedné z nich, začlení se do kategorie bez zvýšeného požárního nebezpečí. To však neznamená, že když se začlenění neprovede, že lze předpokládat, že provozované činnosti spadají do nejnižší kategorie, a že postačí plnit pouze úkoly pro tuto kategorii.

Začlenění do příslušné kategorie, tedy zpracování začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím, může provést pouze technik PO nebo odborně způsobilá osoba, neboť to nejen vyžaduje mnohé odborné znalosti z oblasti požární ochrany, ale požaduje to i vyhláška o požární prevenci (§ 40 vyhlášky č. 246/2001 Sb.).

Zákon o požární ochraně zaměstnavateli, který provozuje pouze činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, nestanoví, aby měl zpracováno začlenění do příslušné kategorie a tedy ani pochopitelně nepožaduje, aby dokument zpracoval technik PO nebo odborně způsobilá osoba, jako je tomu u ostatních kategorií. Avšak, vzhledem k tomu, že určujícím pro zařazení do kategorie bez zvýšeného požárního nebezpečí je, že provozované činnosti nespadají do jiné kategorie, není jiné možnosti, než vyloučit, že jím provozované činnosti spadají do vyšších kategorií požárního nebezpečí. To prakticky znamená provést začlenění do příslušné kategorie. Tedy zaměstnavatel by měl zpracovat, resp. nechat si zpracovat dokument, který po něm právní předpis přímo nepožaduje, avšak v praxi je nutný k prokázání správnosti zařazení jim provozovaných činností do nejnižší kategorie.

Je pravdou, že tento dokument nemusí splňovat všechny náležitosti požadované vyhláškou o požární prevenci na začlenění, avšak je potřeba, aby z něj jednoznačně vyplynulo, do které kategorie jsou zaměstnavatelem provozované činnosti zařazeny. V případě, že budou zařazeny do jiné, než bez zvýšeného požárního nebezpečí, je nutné, nechat si zpracovat začlenění, které bude odpovídat požadavkům § 28 vyhlášky o požární prevenci.

Jsou-li provozovány pouze činnosti, které jsou zařazeny do kategorie bez zvýšeného požárního nebezpečí, je zaměstnavatel povinen plnit zejména úkoly uvedené v § 5 zákona o požární ochraně (č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Především je povinen v potřebném množství a druzích obstarávat a zabezpečovat požární techniku, věcné prostředky PO a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí a udržovat je v provozuschopném stavu. Umístění hasicích přístrojů, které jsou požárně bezpečnostním zařízením, je upraveno v § 3 vyhlášky č. 246/2001 Sb. Konkrétní místo, jakož i jejich druh, většinou vyplývá ze stavební dokumentace (požárně bezpečnostní řešení) nebo dokumentace PO. Hasicí přístroje se umisťují v místech, kde je největší pravděpodobnost vzniku požáru nebo v jejich dosahu. Rukojeť přenosného hasicího přístroje nesmí být umístěna výše než 150 cm nad podlahou. Pokud je umístěn na podlaze, musí být vhodným způsobem zajištěn proti pádu (např. řetízkem).

U požárně bezpečnostních zařízení musí zaměstnavatel nejméně jedenkrát za rok zajišťovat kontrolu jejich provozuschopnosti. To se týká hasicích přístrojů (periodická zkouška se u vodních a pěnových provádí jednou za tři roky a u ostatních jednou za pět let), nadzemních i podzemních požárních hydrantů (u hadic v hydrantech musí být prováděna každých pět let tlaková zkouška – ČSN EN 671-3, čl. 6.2), požárních dveří, nouzového osvětlení a jeho agregátu, evakuačních výtahů v nouzovém režimu, požárního odvětrání prostor, požárních klapek, požárního rozhlasu, požární sirény atd. U elektrické požární signalizace (EPS), která je též požárně bezpečnostním zařízením, je to složitější. Kontrola provozuschopnosti se také provádí minimálně jedenkrát ročně. Navíc se však jedenkrát za půl roku provádí zkouška samočinného hlásiče (neuvádí se do činnosti osobou) a zařízení, které EPS ovládá (např. požární dveře, požární rozhlas) a jedenkrát měsíčně zkouška činnosti ústředny a doplňujících zařízení.

Dále musí zaměstnavatel vytvářet podmínky pro hašení požáru a pro záchranné práce. Především udržovat volné únikové cesty a příjezdové komunikace, volný přístup k rozvodným zařízením, hlavním uzávěrům vody, plynu apod., jakož i k prostředkům PO. Pokud je objekt vybaven požárními dveřmi, je součástí těchto podmínek i zajištění spolehlivého uzavření těchto dveří, avšak za podmínek, že tím nejsou zablokovány a umožňují volný průchod v případě evakuace.

Zaměstnavatel též nesmí zapomínat na dodržování technických podmínek a návodů vztahujících se k požární bezpečnosti výrobků nebo k provozovaným činnostem. Například při svařování na místech, která jsou v souladu s právním předpisem hodnocena jako místa s nebezpečím požáru nebo s nebezpečím výbuchu s následkem požáru, aby byl vydán příkaz ke svařování a provedena opatření v něm stanovená (blíže vyhláška č. 87/2000 Sb.).

Součástí zajištění podmínek požární ochrany je označení pracovišť a ostatních míst příslušnými bezpečnostními značkami, zákazy, příkazy a pokyny včetně evakuačních cest a evakuačních výtahů. Zde se požadavky na zajištění PO prolínají s požadavky BOZP. Pro zajištění požární bezpečnosti jsou požadavky podrobněji specifikovány ve vyhlášce č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb (značení výtahů, podlaží atd.)

Zaměstnavatel, který provádí pouze činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, je také povinen v prostorách, kde se pravidelně vyskytují minimálně tři zaměstnanci nebo veřejnost, nejméně jedenkráte ročně zajistit provedení pravidelné preventivní požární prohlídky v souladu s § 12 vyhlášky č. 246/2001 Sb. osobou s kvalifikací minimálně preventisty požární ochrany. Zjištěné závady je povinen neprodlené odstraňovat.

Mezi jeho další povinnosti patří umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na úseku PO, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace, plnit jím uložená opatření a bezúplatně poskytovat výrobky nebo vzorky nezbytné k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru.

V neposlední řadě je jeho povinností bezodkladně oznámit územně příslušnému operačnímu středisku Hasičského záchranného sboru kraje každý požár vzniklý v jeho prostorách nebo při provozovaných činnostech. Dále je mu povinen předem oznámit spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných opatření (vypalování porostů je mu zakázáno).

Při vybavování pracovišť musí být dodrženy požadavky vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Zejména by mělo být dodrženo, že „při užívání stavby musí být zachována úroveň požární ochrany vyplývající z technických podmínek požární ochrany staveb, podle kterých byla stavba navržena, provedena a bylo zahájeno její užívání“ (§ 30 vyhlášky). To je třeba mít na zřeteli zvláště v případě záměru změnit v budově provozovanou činnost, či provést drobné stavební úpravy. Jak uvádí § 30 odst. 2 vyhlášky, při úpravě interiéru stavby nepodléhající řízení podle stavebního zákona musí být postupováno v souladu s podmínkami uvedenými v příloze č. 6 vyhlášky a v ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty, ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty a ČSN 73 0831 Požární bezpečnost staveb – Shromažďovací prostory. Vyhláška řeší celou řadu problémů. Například i výzdobu a umístění předmětů na únikových cestách.

U zaměstnavatele, u kterého jsou provozovány pouze činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, zákon o požární ochraně nevyžaduje provádět školení PO zaměstnanců. Školení zaměstnanců o právních předpisech o PO, a to i na pracovištích bez zvýšeného požárního nebezpečí, však vyžaduje zákoník práce (§ 103 odst. 2 s přihlédnutím k ustanovení § 349 odst. 1). Proto je nutné jej provádět i zde.

Vzhledem k tomu, že školení je vyžadováno zákoníkem práce, nikoliv zákonem o požární ochraně, nevztahují se na něj ustanovení určující četnost školení a osobu, která je oprávněna jej provést, jež jsou uvedeny v zákoně o požární ochraně. To si v souladu s ustanoveními zákoníku práce (§ 103) musí zaměstnavatel stanovit sám ve svém interním předpise stejně jako u školení BOZP (může zvolit jinou četnost i jiné kvalifikační požadavky na školícího).

Školení PO u zaměstnavatele, který provozuje pouze činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, může být nedílnou součástí školení BOZP, tedy školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, nebo může být realizováno samostatně. To záleží na tom, jak si to stanoví zaměstnavatel. Stejně to platí o obsahu školení, o dokladech o jeho provedení a o způsobu ověřování znalostí.

Na pracovištích zaměstnavatele, u kterého jsou provozovány pouze činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, zákon o požární ochraně nevyžaduje zpracovat a vést dokumentaci požární ochrany. Lze však přesto doporučit dobrovolné zpracování a vedení dvou dokumentů i u těchto zaměstnavatelů.

Prvním případem je zpracování a rozmístění po objektu požární poplachové směrnice, která poskytuje nejdůležitější informace, především telefonní čísla, pro případ vzniku mimořádných událostí. Je možné to pojmout jako součást plnění jednoho z požadavků zákoníku práce – přijmout opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně (§ 102 odst. 6).

Dalším dokumentem PO, který je vhodné vést, je požární kniha, která slouží ke všem záznamům o činnosti dotýkající se PO. I na těchto pracovištích, pokud zde pracují alespoň tři zaměstnanci nebo se vyskytuje veřejnost, musí být prováděny kontroly zajištění PO. Vhodné je záznamy o nich vést právě v požární knize (jednotlivé zápisy se mohou snadno ztratit). Obdobně to platí i o kontrolách hasicích přístrojů, požárních hydrantů, zkouškách elektrické požární signalizace atd.

Zaměstnavatel, který vykonává činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, a těch je asi nejvíce, je ze zákona o požární ochraně mimo povinností, které již byly uvedeny pro zaměstnavatele, který provádí pouze činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, povinen mít v zaměstnaneckém nebo obchodním poměru zajištěného technika PO nebo odborně způsobilou osobu v PO. Ten či ta mu mimo jiné zpracuje dokument Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany. Tento dokument je základním interním předpisem pro zabezpečení požární ochrany v příslušné firmě nebo společnosti, neboť upravuje vytvoření organizačního systému u zaměstnavatele, jenž je nezbytný pro plnění povinností PO.

Mezi další povinnosti zaměstnavatele provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím (§ 6 zákona o požární ochraně) patří prostřednictvím technika PO nebo odborně způsobilé osoby prokazatelným způsobem stanovit a poté dodržovat podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností, pokud nejsou stanoveny právních předpisem. Pokud právním předpisem též nejsou stanoveny požadavky na odbornou kvalifikaci osob pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami technických a technologických zařízení z hlediska požární bezpečnosti provozované ve firmě nebo společnosti, je také povinen je stanovit. Dále musí zabezpečit provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru, pouze osobami s příslušnou kvalifikací.

Zaměstnavatel musí zajišťovat údržbu, kontroly a opravy technických a technologických zařízení, a to způsobem a ve lhůtách, které jsou stanoveny podmínkami požární bezpečnosti nebo jejich výrobcem. Jedná se například o údržbu a čištění komínů v souladu s nařízením vlády č. 91/2010 Sb. Lhůty kontrol komínů, tedy nepřímo i zajištění požární bezpečnosti, též stanovují právní předpisy ochrany ovzduší. Jedná se o jedno z propojení oblastí PO a firemní ekologie.

Další ze zákonných povinností zaměstnavatele provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím je mít požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů, které jsou potřebné pro stanovení preventivních opatření. Podrobněji tuto povinnost řeší ustanovení § 39 vyhlášky č. 246/2001 Sb. Její naplnění by měl zajistit technik PO nebo odborně způsobilá osoba.

V prostorách s nejméně třemi zaměstnanci, ve kterých se provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, musí být zřízena preventivní požární hlídka. Jejím úkolem je dohlížet na dodržování předpisů o požární ochraně a v případě vzniku požáru provést nutná opatření k záchraně ohrožených osob a provést prvotní hasební zásah.

Pravidelné preventivní požární prohlídky, jež slouží k zjištění stavu zabezpečení požární ochrany, způsobu dodržování podmínek požární bezpečnosti a prověřování dokladů o plnění povinností stanovených předpisy o PO, musí být v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím prováděny nejméně jedenkrát za šest měsíců, pokud z dokumentace PO nevyplývá lhůta kratší. Prohlídky provádí odborně způsobilá osoba, technik PO nebo preventista PO. O prohlídce se provede záznam do požární knihy. Ten musí obsahovat náležitosti požadované v § 12 vyhlášky č. 246/2001 Sb.

Mezi základní povinnosti technika PO nebo odborně způsobilé osoby v PO, které musí pro zaměstnavatele plnit, patří především zpracování a průběžná aktualizace dokumentace PO. Tuto dokumentaci tvoří zejména dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím, stanovení organizace zabezpečení požární ochrany, požární řád pracoviště, na kterém jsou vykonávány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, požární poplachová směrnice, požární evakuační plán, dokumentace zdolávání požáru (operativní karta nebo operativní plán), řád ohlašovny požáru, tematické plány a časové rozvrhy školení zaměstnanců a odborné přípravy preventivních požárních hlídek a preventistů PO, dokumentace o provedení školení, požární kniha a dokumentace o činnosti a akceschopnosti jednotky požární ochrany nebo požární hlídky. Požadavky na obsah jednotlivých dokumentů jsou uvedeny v § 28 až 37 vyhlášky č. 246/2001 Sb. Pokud je požadovaný obsah součástí jiné organizační nebo provozní dokumentace zaměstnavatele a jsou zároveň splněny podmínky uvedené v § 40 odst. 1 až 3 zmíněné vyhlášky, není nutné zpracovat požadovaný dokument z dokumentace PO, neboť dokument organizační nebo provozní dokumentace se považuje za příslušný druh dokumentace PO.

Ne ve všech firmách, které provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, se dokumentace zpracovává v plném rozsahu. Rozsah zpracovávané dokumentace není závislý jen na kategorii činností, ale i na konkrétních podmínkách ve firmě. Například pro zpracování požárního evakuačního plánu je důležité, zda ve firmě jsou složité podmínky pro zásah ve smyslu, jak je v § 18 definuje vyhláška o požární prevenci, nebo je-li tak stanoveno v dokumentaci PO (na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti). Dokumentaci smí zpracovat pouze technik PO nebo osoba odborně způsobilá. Většina dokumentace musí být podepsána statutárním orgánem nebo jím pověřeným vedoucím zaměstnancem. Požadavky na způsob vedení dokumentace jsou popsány v § 40 vyhlášky č. 246/2001 Sb.

Dokumentace ze zákona podléhá kontrole její aktuálnosti. Kontrola se provádí v rámci preventivních požárních prohlídek nejméně jedenkrát ročně nebo po každém požáru anebo po každé provedené změně, která měla vliv na její obsah. O této kontrole, jako o všech skutečnostech dotýkajících se zajištění PO, je nutné provést zápis do požární knihy.

Vraťme se ještě k požárnímu evakuačnímu plánu, jenž též souvisí s požadavky BOZP uvedenými v zákoníku práce (§ 106). Jeho součástí je grafické znázornění směru únikových cest v jednotlivých podlažích. Tato grafická část má být viditelně rozmístěna v prostorách objektu. Vhodný je jednoduchý schematický nákres, nikoliv fotokopie či jiná obdoba stavebního výkresu. Nákres má sloužit k rychlé a snadné orientaci v případě krizové situace. Proto by na něm mělo být vyznačeno místo, kde se dotyčný právě nachází (panáček, výrazná tečka apod.). Nákres musí být umístěn přesně na tomto místě a jeho orientace musí odpovídat skutečnému stavu. Od tohoto místa se v nákresu vyznačí směr úniku. Neměly by být na něm vyznačeny směry úniků z jiného místa na patře, například z protilehlého konce chodby, když je schodiště uprostřed. Z tohoto důvodu by pro jednotlivé patro mělo být zpracováno více výtisků grafické části plánu, na kterých jsou vyznačeny směry úniku z jednotlivých vyznačených míst. Schéma má být přehledné a má podle požadavku vyhlášky sloužit k znázornění směru únikových cest v jednotlivých podlažích. Proto je vhodné, aby nebylo zaplňováno nepotřebnými informacemi (názvy jednotlivých místností atd.). Vyznačení evakuačního výtahu nebo dalších prostředků souvisejících s evakuací však musí být provedeno. Doporučit lze též uvedení hlavních uzávěrů, rozmístěním hasicích přístrojů apod. Jejich vyznačení by však nemělo zabraňovat plnění hlavní funkce dokumentu, tedy výraznému znázornění únikových cest. Při tvorbě evakuačních plánů je možné se řídit požadavky nezávazné ČSN ISO 23601:2011 (01 8017) Bezpečnostní identifikace – Únikové a evakuační plány. Požadavky v ní uvedené jsou velice podrobné a jsou doplněny čtyřmi příklady únikového plánu, použijeme-li terminologii normy, resp. grafické části požárního evakuačního plánu ve smyslu vyhlášky č. 246/2001 Sb. (přímo v normě je uvedeno, že se jedná o totéž). Některé požadavky normy nejsou pro běžnou praxi zcela ideální (pamětníkům asi připomenou spíše grafickou přílohu starých evakuačních plánů Civilní obrany, tzv. EVA plánu). Přesto je vhodné některé doporučené prvky z normy využít, např. uvedení bodu, kde se právě nacházíte.

Na pracovištích, kde je provozována činnost se zvýšeným požárním nebezpečím, musí být prováděna školení PO zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců, školení osob pověřených zabezpečováním PO v době sníženého provozu a v mimopracovní době (např. vrátných) a odborné přípravy preventistů POpreventivních požárních hlídek. Školení se provádí podle technikem PO nebo odborně způsobilou osobou zpracovaných tematických plánů a časových rozvrhů, jež musí být schváleny statutárním orgánem zaměstnavatele.

Školení zaměstnanců provádí proškolený vedoucí zaměstnanec nebo preventista PO při nástupu do zaměstnání a poté nejméně jedenkrát za dva roky. Školení osob pověřených zabezpečováním PO v době sníženého provozu a v mimopracovní době nejméně jedenkrát ročně. Technik PO nebo odborně způsobilá osoba v PO provádí při nástupu do funkce a poté nejméně jedenkrát za tři roky školení vedoucích zaměstnancůpřed zahájením činnosti a poté nejméně jedenkrát ročně provádí odbornou přípravu preventistů PO a preventivních požárních hlídek.

Také musí být proškoleny osoby, které se jen příležitostně zdržují na pracovištích zaměstnavatele, pokud vykonávají činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo přicházejí do styku s těmito činnostmi.

Je-li u zaměstnavatele prováděna činnost s vysokým požárním nebezpečím, je povinen plnit výše uvedené povinnosti stanovené zaměstnavatelům provádějící činnosti zařazené do nižších kategorií. Navíc si musí zajistit zpracování posouzení požárního nebezpečí (§ 29 vyhlášky č. 246/2001 Sb.). To je oprávněna zpracovat pouze odborně způsobilá osoba v PO.

Zaměstnance na pracovištích s vysokým požárním nebezpečím může školit proškolený vedoucí zaměstnanec nebo technik PO. Ostatní školení a odborné přípravy jsou oprávněny provádět osoby, jež je mohou provádět u subjektů provádějící činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím.

Preventivní požární prohlídky v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti zařazené do této kategorie, se provádí nejméně jedenkrát za tři měsíce, pokud schváleným posouzením požárního nebezpečí není stanovena lhůta kratší. Pro kontrolu dokumentace PO platí stejná pravidla, která byla uvedena pro provádění činností se zvýšeným požárním nebezpečím.

I. Odpovědnost

Za plnění povinností na úseku požární ochrany u právnických osob odpovídá statutární orgán a u podnikajících fyzických osob tyto osoby nebo jejich odpovědný zástupce. Provozuje-li činnost v prostorách více právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, plní povinnosti na úseku PO na místech, které užívají společně, vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi sjednáno jinak. Součástí smlouvy musí být i určení osoby odpovědné za plnění povinností na úseku PO.

II. Odborná způsobilost pro plnění úkolů

Na úseku prevence PO jsou stanoveny tři stupně odborné způsobilosti – preventista PO, technik PO a odborně způsobilá osoba. Každý zaměstnavatel by měl mít zajištěnu osobu (zaměstnanecký nebo obchodní poměr) s příslušnou kvalifikací pro kategorii činností, které provozuje – pro činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, pokud se na pracovišti pravidelně vyskytují současně nejméně tři zaměstnanci nebo veřejnost, minimálně preventistu PO, pro činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím minimálně technika PO a pro činnosti s vysokým požárním nebezpečím odborně způsobilou osobu.

Odborná způsobilost preventisty PO – absolvování odborné přípravy; odborná způsobilost technika PO – složení zkoušky před komisí MV ČR; odborná způsobilost odborně způsobilé osoby – složení zkoušky před komisí MV ČR, případně další kvalifikace – viz § 11 zákona o PO.

III. Základní povinnosti

Povinnosti jsou jednotlivým subjektům stanoveny v závislosti na míře požárního nebezpečí, které se člení do kategorií – bez zvýšeného požárního nebezpečí, se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím. Každý zaměstnavatel musí zajistit:

  1. zjištění, do které kategorie jsou jim provozované činnosti zařazeny (provede technik PO nebo odborně způsobilá osoba);
  2. obstarání a zabezpečení v potřebném množství a druzích požární techniky, věcných prostředků PO a požárně bezpečnostních zařízení a kontrolu provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení (hasicí přístroje, požární dveře, nouzové osvětlení atd.) nejméně jedenkrát za rok;
  3. vytváření podmínek pro hašení požáru a pro záchranné práce (udržovat volné únikové cesty a příjezdové komunikace, volný přístup k rozvodným zařízením, hlavním uzávěrům a prostředkům PO atd.);
  4. aby v případě požáru požární dveře byly vždy spolehlivě uzavřeny, nikoliv zablokovány, a umožňovaly volný průchod při evakuaci;
  5. dodržování technických podmínek a návodů vztahujících se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností;
  6. aby v případě provádění svařování na místech s nebezpečím požáru nebo výbuchu s následkem požáru byl vydán příkaz ke svařování a provedena opatření v něm stanovená;
  7. označení pracovišť a ostatních míst příslušnými bezpečnostními značkami, zákazy, příkazy a pokyny včetně evakuačních cest;
  8. prostřednictvím osoby s příslušnou kvalifikací (viz bod I.) pravidelné kontroly dodržování předpisů o PO a neprodlené odstraňování zjištěných závad tam, kde jsou prováděny činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí a pravidelně se zde vyskytují minimálně 3 zaměstnanci nebo veřejnost nejméně jedenkráte ročně, jsou-li prováděny činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nejméně jedenkrát za šest měsíců a jsou-li provozovány činnosti s vysokým požárním nebezpečím nejméně jedenkrát za tři měsíce;
  9. bezodkladné oznámení územně příslušnému operačnímu středisku Hasičského záchranného sboru kraje každého požáru vzniklého ve svých prostorách nebo při provozovaných činnostech;
  10. pokud jsou provozovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, kromě povinností uvedených v 1. až 9. bodě, stanovení organizace zabezpečení PO (zpracuje technik PO nebo odborně způsobilá osoba);
  11. pokud jsou provozovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, stanovení prokazatelným způsobem a dodržování podmínek požární bezpečnosti provozovaných činností, nejsou-li stanoveny právních předpisem;
  12. v případě, že jsou provozovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, údržbu, kontroly a opravy technických a technologických zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených podmínkami požární bezpečnosti nebo výrobcem (například komíny – nařízení vlády č. 91/2010 Sb.);
  13. tam, kde jsou provozovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím stanovení z hlediska požární bezpečnosti požadavků na odbornou kvalifikaci osob pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami technických a technologických zařízení, pokud to není stanoveno právním předpisem a zabezpečit provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru, pouze osobami s příslušnou kvalifikací.;
  14. pokud jsou provozovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů potřebné pro stanovení preventivních opatření;
  15. v prostorách s nejméně třemi zaměstnanci, ve kterých se provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím zřízení preventivní požární hlídky;
  16. je-li provozována činnost se zvýšeným požárním nebezpečím, zpracování a průběžné aktualizování dokumentace PO (kontrola aktuálnosti musí být prováděna nejméně jedenkrát ročně), její rozsah není závislý jen na kategorii činností, ale i na konkrétních podmínkách ve firmě (např. pro zpracování požárního evakuačního plánu, jsou-li složité podmínky pro zásah);
  17. na pracovištích, kde je provozována činnost se zvýšeným požárním nebezpečím, provádění školení PO zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců a odborné přípravy preventistů PO a preventivních požárních hlídek. Školení zaměstnanců provádí proškolený vedoucí zaměstnanec nebo preventista PO (na pracovištích s vysokým požárním nebezpečím proškolený vedoucí zaměstnanec nebo technik PO) nejméně 1x za 2 roky, školení vedoucích zaměstnanců nejméně 1x za 3 roky a odborné přípravy preventistů PO a preventivních požárních hlídek nejméně 1x ročně provádí technik PO nebo odborně způsobilá osoba;
  18. v případě, že je prováděna činnost s vysokým požárním nebezpečím, kromě předcházejících povinností uvedených v  1. až 17. bodě, zpracování posouzení požárního nebezpečí odborně způsobilou osobou.

IV. Základní legislativa

  • Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
  • Vyhláška č. 202/1999 Sb., kterou se stanoví technické podmínky požárních dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveří
  • Vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách
  • Vyhláška č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv
  • Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 168/2011 Sb.

V. Sankce za neplnění

Hasičský záchranný sbor kraje může uložit pokutu až do výše 250 000 Kč právnické nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí. Pokud se však jedná o porušení v zákoně zvlášť uvedených povinností, může udělit pokutu až do výše 500 000 Kč.  Pokutu až do výše 500 000 Kč jí též udělí, pokud provozuje činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím. Pokud provozuje činnosti s vysokým požárním nebezpečím, může jí být uložena pokuta až do výše 1 000 000 Kč. Pokud zruší jednotku požární ochrany bez souhlasu hasičského záchranného sboru kraje, muže jí být uložena pokuta až do výše 10 000 000 Kč. Dojde-li k porušení povinnosti, za kterou jí byla v předchozích 3 letech uložena pokuta, může být další pokuta uložena až do výše dvojnásobku příslušné maximální výše. Jestliže věc nebo činnost při provozu a nebo provoz vyvolávají bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí nestačí jiná opatření, orgán vykonávající státní požární dozor rozhodne o vyloučení věci z užívání nebo zákazu činnosti či zastavení provozu.

Autor článku: 

Komentáře

Pěkně shrnuté, ucelené,

27.01.2014 - 11:47 Ing. Vít Hofman
Pěkně shrnuté, ucelené, přehledné. Teď jen, aby si to provozovatelé přečetli a rozhodli plnit. Domnívám se však, že je to z velké velké části vůbec nezajímá. Za tímto účelem si najmou OZO PO a doufají, že tato vyřeší všechny jejich starosti. Jinak děkuji za článek, občas je potřeba si to takto uceleně připomenout.

Musím připojit i své

31.01.2014 - 13:34 Ing. Bc. Miroslav VALTA, MBA
Musím připojit i své zkušenosti OZO v PO, kdy opravdu většině podnikajících fyzických nebo právnických osob je úplně jedno, jak mají své činnosti začleněné a jaké povinnosti ze začlenění vyplývají. Dokonce málokterá OZO v PO nebo technik v PO má povědomí o tom, že i když jejich klient provozuje činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, musí to být písemně zdokumentováno. Povětšinou si myslí, že když jsou činnosti BZPN, nemusí dělat téměř nic a dokonce i SPD tyto názory podporuje.

Nevím, jak je to v jiných

31.01.2014 - 18:47 Norbert Chalupa
Nevím, jak je to v jiných krajích ČR, ale mám zkušenost, že inspektoři SPD v Moravskoslezském kraji jsou velmi důslední v kontrolách podnikajících fyzických a právnických osob, bez ohledu na to, jak je činnost začleněna. Druhá věc je, jak se jim daří subjekty kontrolovat co do počtu, když jich je na prevenci tolik, kolik jich je?

Re:

01.02.2014 - 10:42 Tomáš Neugebauer
Mám obdobnou zkušenost ze tří krajů. Dokonce v jednom případě se s námi SPD dohadoval o čárku ve větě - doslova (citace ze zákona). Nakonec jsme zjistili, že obě varianty jsou platné, neboť rozdílný text byl uveden v novela a v úplném znění zákona. To jen taková perlička dokládající, že SPD ke kontrolám, konkrétně začlenění, přistupuje opravdu důkladně.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail