Základní povinnosti při zajišťování požární ochrany

Část 3. Povinnosti subjektů začleněných do kategorie bez zvýšeného požárního nebezpečí

Část 3. Povinnosti subjektů začleněných do kategorie bez zvýšeného požárního nebezpečí

Jsou-li provozovány pouze činnosti, které jsou zařazeny do kategorie bez zvýšeného požárního nebezpečí, je zaměstnavatel povinen plnit zejména úkoly uvedené v § 5 zákona o požární ochraně (č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Především je povinen v potřebném množství a druzích obstarávat a zabezpečovat požární techniku, věcné prostředky PO a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí a udržovat je v provozuschopném stavu. Umístění hasicích přístrojů, které jsou požárně bezpečnostním zařízením, je upraveno v § 3 vyhlášky č. 246/2001 Sb. Konkrétní místo, jakož i jejich druh, většinou vyplývá ze stavební dokumentace (požárně bezpečnostní řešení) nebo dokumentace PO. Hasicí přístroje se umisťují v místech, kde je největší pravděpodobnost vzniku požáru nebo v jejich dosahu. Rukojeť přenosného hasicího přístroje nesmí být umístěna výše než 150 cm nad podlahou. Pokud je umístěn na podlaze, musí být vhodným způsobem zajištěn proti pádu (např. řetízkem).

U požárně bezpečnostních zařízení musí zaměstnavatel nejméně jedenkrát za rok zajišťovat kontrolu jejich provozuschopnosti. To se týká hasicích přístrojů (periodická zkouška se u vodních a pěnových provádí jednou za tři roky a u ostatních jednou za pět let), nadzemních i podzemních požárních hydrantů (u hadic v hydrantech musí být prováděna každých pět let tlaková zkouška – ČSN EN 671-3, čl. 6.2), požárních dveří, nouzového osvětlení a jeho agregátu, evakuačních výtahů v nouzovém režimu, požárního odvětrání prostor, požárních klapek, požárního rozhlasu, požární sirény atd. U elektrické požární signalizace (EPS), která je též požárně bezpečnostním zařízením, je to složitější. Kontrola provozuschopnosti se také provádí minimálně jedenkrát ročně. Navíc se však jedenkrát za půl roku provádí zkouška samočinného hlásiče (neuvádí se do činnosti osobou) a zařízení, které EPS ovládá (např. požární dveře, požární rozhlas) a jedenkrát měsíčně zkouška činnosti ústředny a doplňujících zařízení.

Dále musí zaměstnavatel vytvářet podmínky pro hašení požáru a pro záchranné práce. Především udržovat volné únikové cesty a příjezdové komunikace, volný přístup k rozvodným zařízením, hlavním uzávěrům vody, plynu apod., jakož i k prostředkům PO. Pokud je objekt vybaven požárními dveřmi, je součástí těchto podmínek i zajištění spolehlivého uzavření těchto dveří, avšak za podmínek, že tím nejsou zablokovány a umožňují volný průchod v případě evakuace.

Zaměstnavatel též nesmí zapomínat na dodržování technických podmínek a návodů vztahujících se k požární bezpečnosti výrobků nebo k provozovaným činnostem. Například při svařování na místech, která jsou v souladu s právním předpisem hodnocena jako místa s nebezpečím požáru nebo s nebezpečím výbuchu s následkem požáru, aby byl vydán příkaz ke svařování a provedena opatření v něm stanovená (blíže vyhláška č. 87/2000 Sb.).

Součástí zajištění podmínek požární ochrany je označení pracovišť a ostatních míst příslušnými bezpečnostními značkami, zákazy, příkazy a pokyny včetně evakuačních cest a evakuačních výtahů. Zde se požadavky na zajištění PO prolínají s požadavky BOZP. Pro zajištění požární bezpečnosti jsou požadavky podrobněji specifikovány ve vyhlášce č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb (značení výtahů, podlaží atd.)

Zaměstnavatel, který provádí pouze činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, je také povinen v prostorách, kde se pravidelně vyskytují minimálně tři zaměstnanci nebo veřejnost, nejméně jedenkráte ročně zajistit provedení pravidelné preventivní požární prohlídky v souladu s § 12 vyhlášky č. 246/2001 Sb. osobou s kvalifikací minimálně preventisty požární ochrany. Zjištěné závady je povinen neprodlené odstraňovat.

Mezi jeho další povinnosti patří umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na úseku PO, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace, plnit jím uložená opatření a bezúplatně poskytovat výrobky nebo vzorky nezbytné k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru.

V neposlední řadě je jeho povinností bezodkladně oznámit územně příslušnému operačnímu středisku Hasičského záchranného sboru kraje každý požár vzniklý v jeho prostorách nebo při provozovaných činnostech. Dále je mu povinen předem oznámit spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných opatření (vypalování porostů je mu zakázáno).

Při vybavování pracovišť musí být dodrženy požadavky vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Zejména by mělo být dodrženo, že „při užívání stavby musí být zachována úroveň požární ochrany vyplývající z technických podmínek požární ochrany staveb, podle kterých byla stavba navržena, provedena a bylo zahájeno její užívání“ (§ 30 vyhlášky). To je třeba mít na zřeteli zvláště v případě záměru změnit v budově provozovanou činnost, či provést drobné stavební úpravy. Jak uvádí § 30 odst. 2 vyhlášky, při úpravě interiéru stavby nepodléhající řízení podle stavebního zákona musí být postupováno v souladu s podmínkami uvedenými v příloze č. 6 vyhlášky a v ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty, ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty a ČSN 73 0831 Požární bezpečnost staveb – Shromažďovací prostory. Vyhláška řeší celou řadu problémů. Například i výzdobu a umístění předmětů na únikových cestách.