Úraz dítěte na sportovním kroužku v rámci školní družiny

Sedmiletý syn utrpěl úraz při sportovním kroužku, který je organizován v rámci školní družiny. Má zlomenou ruku s předpokládanou dobou léčby cca 6 týdnů plus následné rehabilitace. Organizátor školních kroužků má odpovědnostní pojistku, ale údajně (dle vyjádření zástupce organizátora) z ní nebude pojišťovna na 99,9 % odškodnění úrazu hradit, protože údajně za úraz nenesou vinu. Chlapec uklouzl a v důsledku pádu si zlomil ruku. Máme na to prý použít vlastní úrazové pojištění, které však nemáme. Zástupce organizátora se odvolává na to, že z jejich strany k pochybení nebo zavinění nedošlo, protože k úrazu došlo při rozcvičce a nikoliv v reálné situaci tréninkového zápasu. Z vlastního šetření bezprostředně po převzetí syna ze školní družiny vím, že při tréninku neměl vhodnou obuv, protože jeho sportovní úbor zůstal po vyučování v jiné školní budově a ta byla v době kroužku již uzamčena. Dále jsem z jeho výpovědi zjistil, že k úrazu došlo, když absolvoval nad rámec rozcvičky pár koleček okolo tělocvičny, a to z důvodu, že si nepřinesl vlastní florbalový míček. Nesnažím se někoho vinit, v případě, že by měl na hlavě bouli, škrábanec na noze nebo roztržené triko, nedělal bych povyk, jsem taky kluk a drobné šrámy mě z míry nevyvádějí, ale toto se mi zdá vážné. Vedoucí družiny mě ujistila, že úraz bude vyřešen přes pojistku, ale to nyní organizátor rozporuje. Máme nárok na pojistné plnění, či nikoliv?

Samozřejmě, je to tzv. školní úraz a Vaše dítě musí být řádně odškodněno, o tom není pochyb. S odškodňováním školních úrazů je však situace trochu komplikovaná, a proto asi ty výmluvy ze strany organizátorů. Školní úrazy (žáků a studentů od základní školy po vysokou škodu) se odškodňují podle zákoníku práce – viz ustanovení § 391 zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení se tzv. školní úrazy odškodňují na principu objektivní odpovědnosti, stejně jako úrazy pracovní. Objektivní odpovědnost znamená, že se neprokazuje žádné zavinění (v daném případě zavinění žáka nebo studenta), pokud k úrazu dojde při vyučování a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb. V takovém případě je nerozhodné, jestli by k úrazu došlo při vlastním zápase nebo při rozcvičce.

Trochu problém máme s tím, že školský zákon (zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů) nemá jasnou a veřejnosti srozumitelnou definici pojmu „školní úraz“. Školský zákon v ustanovení § 29 odst. 2 říká, že školy a školská zařízení zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb. V třetím odstavci téhož paragrafu pak stanoví, že školy a školská zařízení jsou povinny vést evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při činnostech uvedených v odstavci 2, vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím, čímž de facto říká, že k úrazu dochází při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a – jak jsem uvedla výše – nezkoumá se dále, co bylo vlastní příčinou úrazu, jestli úraz někdo zavinil nebo jestli k úrazu došlo jinak. Protože školy nemají jiný předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví žáků než školský zákon (prováděcí vyhláška dosud vydána nebyla), tak se mají řídit Metodickým pokynem MŠMT k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (č. j. 37 014/2005-25) a tento pokyn stanoví v čl. 14 odst. 1: „Úrazem žáků je úraz, který se stal žákům při vzdělávání nebo s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb. Jedná se tedy zejména o úrazy žáků na vycházkách, výletech, zájezdech, putováních, exkurzích, při koupání, při výuce plavání a lyžařském výcviku, sportovních a turistických kurzech, zahraničních výletech, při účasti na soutěžích a přehlídkách."

(2) Úrazem žáků není úraz, který se žákům stane na cestě do školy a zpět, nebo na cestě na místo nebo cestou zpět, jež bylo určeno jako shromaždiště mimo prostory školy při akcích konaných mimo školu.

Tím jsem se dostala k závěru, že o školní úraz v případě Vašeho syna bezpochyby jde, a že škola nebo ono školské zařízení je povinno jej řádně odškodnit, tedy poskytnout mu náhradu bolestného, jak ji stanoví ošetřující lékař. Pokud byste neuspěl u ředitelky školského zařízení, pak doporučuji – obraťte se přímo na zřizovatele. V případě, že by družina měla uzavřenou „pouze“ takovou pojistku, která by nepokryla případ Vašeho syna, pak škodu musí uhradit zřizovatel přímo.