Sedm kroků ke stanovení rizik a co se za nimi skrývá

Vymezit pracovní systém a zpracovat seznam činností; Vyhledat nebezpečí; Stanovit a ohodnotit rizika; Odstaranit / omezit rizika; Vyhodnotit zdravotní rizika; Pravidelné hodnocení rizik; Projedání zjištěných rizik se zaměstnanci

Účelem provádění hodnocení rizik na pracovišti je vytvořit podklady, které umožní zaměstnavateli stanovit opatření nutná pro ochranu bezpečnosti a zdraví jeho zaměstnanců a mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je a nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

Základní kroky:

  1. Vymezit pracovní systém a zpracovat seznam činností
    Zpracovat formou tabulky seznam míst a prostorů v pracovním systému (podnik, provozovna aj.). Pracovní systém zahrnuje všechna zařízení, prostory, technologie, prostředí, zaměstnance a jiné osoby vyskytující se na pracovištích a všechny další vlivy, které je možno předpokládat. Vymezením prostoru rozumíme rozložení pracovního systému do jednotlivých pracovišť, zařízení, prostor a dalších míst, kde bude organizováno hodnocení rizik. Nesmí se zapomenout zahrnout do tohoto seznamu všechny prostory a komunikace včetně sklepních prostor, venkovních komunikací, podnikových vleček, šaten, záchodů, umýváren, prostorů pro odpočinek a jídlo atd.
    Na seznam prostorů a pracovních míst navazuje seznam (přehled) činností, které jsou v jednotlivých pracovních prostorech prováděny. Seznam činností může být vypracován samostatně, nebo mohou být pro přehlednost činnosti přiřazeny k jednotlivým prostorám. Nesmí se přitom zapomenout, že na většině pracovišť probíhají v různou dobu různé činnosti, např. přenášení břemen portálovým jeřábem nad pracovištěm, údržba mimo pracovní směnu, úklid po pracovní době, činnost spolupracujícíh nebo dodavatelských právnických nebo fyzických osob.
     
  2. Vyhledat (identifikovat) nebezpečí
    Ke každému pracovnímu místu, případně činnosti, přiřadíme nebezpečí nebo nebezpečnou situaci, která může nastat a posoudit, kdo může být nebezpečím ohrožen a jak k tomu může dojít. Vychází se přitom ze zkušenosti hodnotitelů, zaměstnaců, z výsledků šetření pracovních úrazů, nehod, případně z evidence drobných poranění a skoronehod. Dobrou pomůckou jsou příklady nebezpečí, nebezpečných situací a nebezpečných událostí uvedené v ČSN EN 1050 (83 30 10).
    Poznámka: Tyto příklady je třeba chápat pouze jako informativní a určité vodítko, nikoliv jako úplný výčet.
    Více viz článek: Pomůcka pro zhodnocení "nebezpečí" na pracovišti
     
  3. Stanovit a ohodnotit rizika
    Vyhodnotit rizika vyplývající z identifikovaných nebezpečí a rozhodnout, zda jsou existující preventivní opatření dostačující nebo zda jsou potřebná další opatření. Při stanovování rizik posuzujeme závažnost možného poškození, tak i  pravděpodobnost, se kterou k poškození může dojít. Současně je třeba také vzít v úvahu účinnost jednotlivých opatření a možnost jejich selhání a z toho plynoucí možné následky. Podstata hodnocení rizik spočívá v rozhodnutí, zda riziko můžeme příjmout a pokud ne, jaká opatření musíme realizovat k jeho odstranění nebo alespoň omezení na přijatelnou míru.

     

  4. Odstranit / omezit rizika
    Účinná prevence poškození zdraví vychází ze znalostí podstaty (charateru) rizik a jejich závažnosti. Nutnou podmínkou účinné prevence je přitom splnění všech požadavků stanovených právními předpisy a technickými normami. Stanovení opatření k prevenci rizik je výsledkem všech předchozích kroků. Cílem opatření je zajistit podmínky, které odstraní rizika u zdroje jejich původu nebo omezí jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno.

    Poslední slovo v přijímání opatření k omezení rizik by měl mít zaměstnavatel (ředitel, jednatel, majitel), který závazným způsobem (příkaz ředitele, směrnice k prevenci rizik apod.) rozhodne o potřebných opatřeních, zodpovědnosti za jejich realizaci a termínu provedení. Proto je důležité, aby měl zaměstnavatel pro své rozhodování jasný a přehledný podklad. Doporučuje se proto pro vyhodnocení rizik a stanovení opatření k jejich prevenci používat přehlednou tabulku.
     

  5. Vyhodnotit zdravotní rizika (kategorizace prací)
    Součástí pracovních rizik jsou také zdravotní rizika, která vyjadřují míru závažnosti zátěže člověka vystaveného rizikovým faktorům na pracovišti. Vzhledem k jejich specifickému charakteru a požadované odborné znalosti pro jejich hodnocení jsou zahrnuty v právních předpisech týkajících se ochrany veřejneho zdraví, konkrétně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona má zaměstnavatel povinnost zdravotní rizika vyhledávat a zpracovávat návrh zařazení prací do kategorií.

    Návrh na zařazení prací do kategorií spolu s údaji klíčovými pro hodnocení rizik musí předkládat orgánu ochrany veřejného zdraví, který rozhoduje o zařazení práce do příslušné kategorie a vyhlašuje riziková pracoviště. Zaměstnavatel sám kategorie prací a riziková pracoviště neurčuje ani nevyhlašuje. Rizikovou prací, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí práce, při níž je nebezpečí vzniku nemocí z povolání nebo jiné nemoci související s prací, je práce zařazena do kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazená do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejneho zdraví.
    Více viz článek: Systém kategorizace prací v ČR
     

  6. Pravidelné hodnocení rizik
    Jak již z názvu vyplývá, výchozí hodnocení rizik se provádí jednak při zavádění systému hodnocení rizik na všech pracovištích a zařízeních, jednak u nových pracovišť, strojů, technologií a zařízení před uvedením do provozu. Je potřebné je provést i tehdy, když dojde k závažným organizačním změnám, jako je například zavedení druhé směny nebo změna kvalifikace zaměstnanců. Dále  by se mělo hodnocení rizik provádět v intervalech, stanovených pro jednotlivá pracoviště zaměstnavatelem podle rizikovosti prací a dalších skutečností, které rizikovost a četnost prevence ovlivňují. 

    Hodnocení rizik provádíme vždy:

    • před uvedením nového zařízení případně pracoviště do užívání (výchozí vyhodnocení rizik),
    • jako kontrolu po provedení nebezpečných opatření,
    • po každé změně, která mohla mít vliv na bezpečnost práce,
    • po nehodě / úrazu,
    • a samozřejmě prevenci rizik provádíme v návaznosti na události, jakými jsou, například pracovní úraz, návrh zástupce zaměstnanců pro BOZP, zjištění orgánů Inspekce práce nebo ohrany veřejného zdraví nebo závazný pokyn příslušného odborového orgánu.
  7. Projednání zjištěných rizik se zaměstnanci
    Začátek prevence rizik by měl být už v zajištění kvalitního školení zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP včetně informací o rizicích, která se týkají jejich práce a pracoviště a pravidelném ověřování jejich znalostí.
    Je potřeba také seznámit zaměstnance, příslušné odborové orgány nebo zástupce pro oblast BOZP s výsledkem vyhodnocením rizik a přijetí a provádění opatření ke snížení jejich působení. Vyslechnutím jejich připomínek a návrhů je nejen uloženo zákoníkem práce, ale může přinést poznatky důležité pro prevenci rizik.
    Se zaměstnanci, případně jejich zástupci, by měly být projednávány i výsledky kontrol zaměřených na účinnost přijatých bezpečnostních opatření, protože jejich soustavné vyžadování a kontrolování je nezbytným předpokladem pro zajištění bezpečných a zdraví neohrožujících podmínek práce.

Na závěr je třeba zdůraznit, že hodnocení rizik je neustálý proces, který musí být prováděn při všech změnách v podniku ovlivňujících existenci nebezpečí a majících vliv na bezpečnost a ochranu zdraví u člověka. Má-li být proto vyhodnocení rizik prakticky využitelné, musí zaměstnavatel:

  • Stanovit pracovníka, nejlépe člena vedení organizace, odpovědného za jeho provedení a řízení, případně (podle potřeby) vytvořit hodnotitelský tým pracovníků, kteří se na tom budou podílet.
  • Projednat s týmem, co je plánováno udělat a získat jejich připomínky a podporu.
  • Zajistit, aby byla projednána přijatá opatření s každým dotčeným zaměstnancem, stanovit  potřeby pro vyškolení členů hodnotitelského týmu a zavést vhodný výcvikový program. 
  • Posoudit adekvátnost hodnocení rizik.
  • Určit, zda hodnocení rizik je vhodné a dostatečné (odpovídající) z hlediska podrobnosti a důslednosti.
  • Zajistit dokumentaci administrativních podrobností a podstatných zjištění.

 

*************************************
 

Dodatek:

Nápravná opatření ke snížení rizika

Na základě vyhodnocení rizik je vhodné sestavit tzv. "Plán nápravných opatření". Postup sestavení plánu nápravných opatření pro minimalizaci daného rizika se skládá z následujícíh kroků:

  1. Je-li to možné, je třeba vyloučit nejprve nebezpečí přímo u zdroje nebezpečí (např. náhrada nebezpečné chemické látky méně nebezpečnou);
  2. Nelze-li vyloučit nebezpečí je třeba ho omezit (např. užitím nízkovoltového napájení);
  3. Kde je to možné, měla by se práce přizpůsobit individuálním schopnostem pracovníků;
  4. Využít nové, moderní postupy pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků;
  5. Použít kolektivní ochranné prostředky;
  6. Zkombinovat technické a organizační opatření;
  7. Zavést plánovanou údržbu používaných technických zařízení
  8. Přidělit osobní ochrané pracovní prostředky (OOPP). (V tomto případě se musí provést nové posouzení výběru OOPP z hlediska jejich vhodnosti). Pozn.: Zaměstnavatel nesmí nahradit přidělování OOPP zaměstnancům finančním plněním.
  9. Zavést havarijní opatření včetně havarijních a evakuačních plánů a seznámit s tím dotčené pracovníky.


Posuzování přiměřenosti plánu nápravných opatření

Plán nápravných opatření by měl být posuzován ještě před jeho zavedením do praxe. Typické otázky pro posouzení kvality plánu nápravných opatření jsou, například:

  1. Bude revidovaný řídící systém vést k dosažení přijatelné úrovni rizika?
  2. Nejsou na základě zavedení opatření vytvářena nová nebezpečí?
  3. Bylo vybráno nejúčinnější řešení, a to i z ekonomického hlediska?
  4. Co si myslí lidé, kterých se to bude týkat, o plánovaných nových opatřeních?
  5. Budou nová opatření u zaměstnanců přijata a používaná a nikoliv ignorována, např. v důsledku zvýšení tlaku na jejich pracovní výkon?

Při přijímání a provádění technických, technologických, organizačních a jiných opatřeních k prevenci rizik, by měl zaměstnavatel vycházet ze všeobecných preventivních zásad:

  • Omezování vzniku rizik.
  • Odstraňování rizik u zdroje jejich původu.
  • Přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví.
  • Nahrazování fyzicky namáhavých prací a prací ve ztížených pracovních podmínkách novými technologickými a pracovními postupy.
  • Nahrazování nebezpečných technologií, pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo rizikovými v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky.
  • Omezování počtu zaměstnanců vystavených působení faktorů překračujících nejvyšší přípustné hodnoty a dalších škodlivých faktorů na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu.
  • Plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky,organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivů pracovního prostředí.
  • Přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany.
  • Provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem.

Základní pojmy v oblasti hodnocení rizik:

  • Nebezpečí - činitel (stroj, strojní systém, technologie, systém práce, materiál, surovina, chemická látka) se schopností způsobit za určitých okolností škodu na zdraví člověka nebo na majetku (jako nebezpečnost je označována vnitřní vlastnost nebo schopnost tohoto činitele způsobit škodu).
  • Riziko - kombinace pravděpodobnosti, že určitá nebezpečná událost vznikne a předpokládaného důsledku této události; pravděpodobnost způsobení škody v podmínkách užití nebo expozice, s přihlédnutím k možnému rozsahu škody. Riziko může být odstranitelné, neodstranitelné, přijatelné, nepřijatelné, významné, nevýznamné.
  • Expozice - vystavení organismu působení faktorů prostředí (například hluku, vibracím, prachu, záření) nebo účinkům látky. V úvahu se bere objektivně zjištěná (změřená) hodnota zátěže faktory pracovního prostředí a doba, po kterou je v práci člověk této zátěži vystaven.
  • Skoronehoda (near hits) - mezní stav, který jen shodou příznivých okolností neskončil nehodou. Je však nepravděpodobné, že konstelace hvězd bude i příště takto příznivá. Příčinou  těchto stavů nemusí být porušení bezpečnostních předpisů a mohou nastat případy, kdy je obtížné těmto stavům předcházet. Je však nutné takové stavy vyhodnocovat a informovat o nich ostatní spolupracovníky. Záznamy o těchto "skoronehodách" proto mají význam pro preventivní předcházení nehodám. Proto je výhodné pro zaměstnavatele poskytnout možnost všem jeho zaměstnacům provádět záznamy  o těchto "skoronehodách" a anonymně je zaslat k vyhodnocení bezpečnostnímu technikovi.
  • Identifikace nebezpečí - proces zjišťování, zda nebezpečí existuje a definování jeho charakteristik.
  • Hodnocení rizika - souhrnný proces posouzení velikosti rizika a jeho přijatelnosti pro zdraví a bezpečnost pracovníka. Užívá se různých metod a postupů, jejichž cílem je odhadnout možnost poškození lidského zdraví.
  • Řízení rizika - přijetí odpovídajících opatření k odstranění rizika nebo snížení jeho míry na akceptovatelnou úroveň včetně zpětné vazby na účinnost opatření a informování zaměstnanců o riziku.
Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail