První pomoc na pracovišti

Zdroj: 

V organizování první pomoci na pracovišti panují stále nejasnosti. Přestože zmínka o první pomoci se nachází ve více předpisech, pro BOZP je nejvýznamnější § 102 odst. 6 zákoníku práce, který je však velice všeobecný, a § 2 vyhl. č. 79/2013 Sb., podle kterého je hlavním aktérem v této záležitosti poskytovatel pracovnělékařských služeb. V této souvislosti se také diskutovalo o tom, jestli učitel může podat dítěti ve škole lék nebo jaké vybavení má mít lékárnička na pracovišti.

Zaměstnavatel je podle § 102 odst. 6 zákoníku práce povinen nejen přijmout opatření pro případ mimořádné události, ale také potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci. Ve spolupráci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb zajistí jejich vyškolení a vybavení. Paragraf 94 zákoníku práce ještě zdůrazňuje, že pracoviště, na kterém se pracuje v noci, je zaměstnavatel povinen vybavit prostředky pro poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc.

Ve zmíněném paragrafu 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb. je uvedeno, že k poradenským činnostem lékaře pracovnělékařských služeb patří činnosti spočívající v provádění školení zaměstnanců určených zaměstnavatelem v první pomoci a zpracování návrhu vybavení pracoviště prostředky pro poskytování první pomoci pro zaměstnavatele.

Zde se nabízí otázka, zda musí školit přímo poskytovatel pracovnělékařských služeb, nebo si to zaměstnavatel může zařídit i jinak, například u organizace, která pořádá kurzy 1. pomoci. Podle vyjádření z Ministerstva zdravotnictví to možné je, ale, jak je uvedeno v tomto článku: „Je účelná spolupráce poskytovatele pracovnělékařských služeb zaměstnavatele s externím školitelem, aby školení bylo zaměřeno nejen na poskytování základní první pomoci, ale i na první pomoc související s výskytem konkrétních rizikových faktorů na pracovištích, protože externí školitelé první pomoci nemusí mít dostatečné informace o konkrétním pracovním prostředí a pracovních podmínkách zaměstnanců u daného zaměstnavatele.

Četnost školení není v předpisech stanovena, stejně tak počet zaměstnanců, kteří je mají absolvovat.

Na organizování první pomoci ve škole zaměstnavatel – ředitel školy - musí také zajistit proškolení zaměstnanců, kteří ji v případě potřeby poskytnou, léky je však lépe nepodávat, jak uvádí JUDr. Dandová v tomto článku.

Související právní předpisy

Podle § 11 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, musí kurzy 1. pomoci absolvovat zdravotníci na zotavovacích akcích pro děti, pokud nevykonávají zdravotnické povolání. Se základy 1. pomoci musí být seznámeny všechny fyzické osoby činné na zotavovací akci. Podle § 44a tohoto zákona musí být mimo jiné pokyny pro první předlékařskou pomoc a postup při nehodě součástí písemných pravidel pro pracoviště, na němž se nakládá s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi. Pokyny pro první pomoc najdeme v bezpečnostních listech chemických látek. Informace v případě akutních otrav lidí a zvířat podá Toxikologické informační středisko (TIS).

Poskytování první pomoci je také součástí zkoušek podle vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhl. č. 98/1982 Sb.

O povinnosti poskytnout potřebnou pomoc osobě, která je v nebezpečí, se hovoří v zákoně č. 40/2009 Sb., trestním zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, v § 150, kde se za neposkytnutí stanovuje trest odnětí svobody až na 2 roky; v případě člověka, který je podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, odnětím svobody až na 3 roky nebo zákazem činnosti. Pokud neposkytne potřebnou první pomoc osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, řidič dopravního prostředku po dopravní nehodě, na níž měl účast, hrozí odnětí svobody až na 5 let nebo zákaz činnosti.

Lékárničky na pracovišti

Druhá část § 2 bodu 12. vyhlášky č. 79/2013 Sb. pojednává o zajištění vybavení zaměstnanců organizujících první pomoc, to znamená vybavení lékárničky. Často se objevují dotazy na její obsah. Obsah, typ lékárničky ani jejich počet na pracovišti nikde přesně stanoven není. Pouze víme z nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, příloha bod 8., že „prostředky a zařízení pro poskytování první pomoci musí být umístěny na dostupném místě a musí být označeny značkami“. Obsah by se měl vztahovat ke konkrétním rizikům na pracovišti a i zde má poradit lékař pracovnělékařských služeb. Není nutné, aby obsahovala léky proti bolesti nebo na alergii, jak uvádějí tazatelé ve svých dotazech. Inspirací pro zaměstnavatele může být obsah autolékárničky nebo motolékárničky z Přílohy č. 12 vyhlášky č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, nebo Přílohy č. 4. vyhlášky č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění pozdějších předpisů.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail