Proměny kvality pracovního života – dvouletý projekt jde do finále

Zdroj: 

Cílem projektu "Proměny kvality pracovního života" je zvýšit akcent a orientaci sociálně ekonomické politiky na kvalitu práce a života obyvatel ČR. S řešením projektu a obsahem stejnojmenného semináře, který se konal 12. 11. 2015 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR v Praze se můžete seznámit v tomto článku.

Část 2.

Seminářem provázela Bc. Libuše Bělohlávková z Rady vlády pro BOZP. Projekt a řešitelský tým představila Ing. Lenka Svobodová z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., hlavní řešitelka projektu.

Jedná se o program na podporu aplikovaného společenskovědního výzkumu a experimentálního vývoje „OMEGA“, který vyhlašuje Technologická agentura ČR. Cílem projektu řešeného v roce 2014 - 2015, na kterém se podílel řešitelský tým z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce a Sociologického ústavu AV ČR, je přenos výsledků z akademické sféry aplikovaného výzkumu do praxe. Součástí projektu bylo reprezentativní šetření, které v loňském roce provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., ale vycházelo se také z realizace mnohaletých šetření a výzkumů.

Hlavním cílem je pořídit velmi objektivní zpětnou vazbu o subjektivním významu kvality pracovního života. Přidanou hodnotou je rozšíření znalostí o kvalitě pracovního života, možnosti monitorování stavu a identifikování z toho vyplývajících potřeb. Jsem velice ráda, že se začíná o práci jako takové hovořit,“ říká Lenka Svobodová.

V rámci projektu vyšla řada článků a recenzovaných příspěvků, připravuje se publikace „Proměny kvality pracovního života“. Vyhodnocováním terénního šetření se nashromáždilo mnoho dat k vytvoření softwaru, který umožňuje zjišťovat kvalitu života pracovníků.

S tímto softwarem seznámil účastníky Ing. Jiří Vinopal, Ph.D. ze Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i. V dotazníkovém šetření se zaměřili na jednotlivé aspekty pracovního života a na jejich důležitost pro konkrétní zaměstnance. K jednotlivým aspektům respondent odpovídá na 3 otázky a hodnotí je od možnosti velmi špatná až po velmi dobrá. Například u odměňování hodnotí výši platu, spravedlnost v odměňování a nefinanční výhody. „To nám poskytne spolehlivé informace o kvalitě pracovního života v ČR, můžeme poskytovat údaje k dlouhodobému srovnání a dalším cílem je možnost pro každého, aby si změřil svoji vlastní kvalitu pracovního života. Ideálně by se tento výzkum mohl zopakovat každý rok a my bychom viděli změnu v čase,“ říká Jiří Vinopal.

Konkrétní výsledky z reprezentativních šetření předložili Ing. Jan Červenka z Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., a Ing. Iveta Mlezivová z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i. Projevily se v nich změny v oblasti práce v posledních desetiletích v souvislosti se změnami v ekonomice a ve společnosti. Některá odvětví zaznamenala pokles v počtu pracovníků (zemědělství, lesnictví, těžební průmysl, výroba kovů, kožedělný průmysl atd.), opačný trend zaznamenaly například činnosti v oblasti nemovitostí, pronájmu, výzkumu a vývoje, ubytování a stravování, peněžnictví a bankovnictví. Mnoho lidí má zkušenosti s nezaměstnaností 6 měsíců a déle.

Nejnižší spokojenost se současným zaměstnáním vykazují nekvalifikovaní dělníci, naopak vysokou spokojenost vedoucí pracovníci, živnostníci. Spokojenost významně ovlivňuje příjem nebo subjektivní hodnocení vlastní domácnosti, vliv má také psychologická stránka věci – jestli je dotyčný optimista nebo pesimista. Naopak rozdíly podle věku a pohlaví se příliš neprojevily. Za nejdůležitější aspekty práce se v realizovaných výzkumech považuje jistota pracovního místa, absence šikany v zaměstnání, výše platu a spravedlnost v odměňování. V hodnocení se z těchto aspektů v popředí pohybuje absence šikany, naopak jistota pracovního místa a spravedlnost v odměňování patří k těm relativně méně příznivě hodnoceným. Bezpečnost práce se v důležitosti pohybuje mezi 30 až 40 %, hodnocena je okolo 20 % jako velmi dobrá, jako dobrá přes 60 %.

V rámci projektu Proměny kvality pracovního života řešitelé navázali spolupráci se zahraničními kolegy. Mag Hans Preinfalk z Arbeiterkammer Ober-Österreich se začínal zabývat otázkou kvality pracovního života již v 90. letech. Se spolupracovníky z „komory“ vytvořili dotazník, který používají od roku 1997. Podle indexu kvality pracovního života řadí profese na dobré – zaměstnanci v kancelářích, v bankách, jednatelé, a horší – stavební dělníci, řidiči kamionů, uklízeči.  „Důležitým faktorem je například pracovní doba. K tomuto tématu vznikla řada studií. Oficiální statistika není pravdivá. Informace pocházejí od firem, které v dotaznících udávají čas, který zaměstnancům zaplatí, nikoliv skutečně odpracovaný čas,“ říká Hans Preinfalk a dodává, že většina lidí pracuje více, než by chtěla.

Podobné zkušenosti má i Dr. Rolf Schmucker, který zastupoval Institut DGB Gute Arbeit v Německu.

„Index dobré práce“ existuje od r. 2007. Každoročně telefonicky probíhá reprezentativní šetření, kterého se zúčastní 4 – 6 tis. lidí v celém Německu. Sami zaměstnanci hodnotí své pracovní podmínky. Dobře hodnotí práci, kde je dostatek financí, jistota práce, nevyskytují se zvýšené rizikové faktory, zaměstnanec má možnost volby, dostane se mu uznání.

Je to systém více otázek. „Ptáme se například, jestli se od zaměstnance očekává být dostupný mimo svou pracovní dobu, pokud ano, jak často se to stává, do jaké míry ho to zatěžuje, má 3 možnosti odpovědí. Když nemusí být dostupný mimo svou pracovní dobu, dostane 100 bodů, pokud musí být dostupný, zvažuje se, jak moc ho to zatěžuje a podle toho se přidělují body,“ říká Rolf Schmucker.

Podklady z těchto šetření slouží nejen pro představu, jak by kvalita práce měla vypadat, ale také pro výzkum, jako podklad pro vyjednávání, při tvorbě kolektivních smluv.

Ing. Radka Sokolová z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) se ve své přednášce "Kvalita pracovního života z pohledu odborů" zaměřila na BOZP a kolektivní vyjednávání. Byl zaznamenán pozitivní trend – zaměstnavatelé, kteří se dříve kontrolám svazových inspektorů bezpečnosti práce bránili, je nyní berou jako přínosné. S uzavřením kolektivních smluv souvisí větší péče o zaměstnance, kde jsou upraveny mzdové podmínky, délka pracovní doby a její rozvržení, překážky v práci na straně zaměstnance, benefity, nárok na dovolenou - nejčastější prodloužení dovolené bývá o 1 týden (75,5 % uzavřených KS). „Přestože ČR patří k zemím s nejnižší nezaměstnaností v Evropě, bohužel více než 20 % těch, kteří chodí do práce, se řadí do skupiny pracující chudoba. Proto letos historicky poprvé ČMKOS zahájila pro rok 2016 kolektivní vyjednávání pod názvem Konec levné práce,“ říká Radka Sokolová. Vývoj této kampaně můžete sledovat na webových stránkách ČMKOS.

Pojmy jako „sociální znečištění pracovních vztahů a pracovních podmínek“, „toxické praktiky personálního řízení“ použila ve své přednášce Prof. Ing. Zuzana Dvořáková, CSc. z Vysoké školy ekonomické. Tyto pojmy mají upoutat větší pozornost k tématu a vztahují se na pracovníky s nízkou mzdou, kteří mají problémy uhradit náklady své domácnosti. Vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci v takových případech nebývají upraveny v kolektivních smlouvách, je to většinou otázka smluvního vztahu a dochází k ohroženému postavení toho, kdo je najímán na práce. Z dotazníkového šetření probíhajícího v březnu 2015 v podnicích ČR a RF (Uralský region), kterého se zúčastnilo 270 respondentů (64 ČR, 210 RF) vyplynuly negativní výpovědi s velice podobným výsledkem. Nejsou dodržovány závazky pracovních smluv ze strany zaměstnavatele, například nejsou placené přesčasy, roste pracovní zatížení bez adekvátního růstu mzdy, obsah práce pracovní smlouvy neodpovídá popisu práce. Dále respondenti uváděli, že prožívají strach a negativní emoce v práci, mají problémy harmonizovat svůj pracovní a osobní život, zvyšování kvalifikace si musí uhradit z vlastních prostředků.

Podle Mgr. Lady Wichterlové z Gender Studies, o. p. s., muži a ženy stále nemají rovné příležitosti na trhu práce. Ženy hůře postupují do vyšších pozic, ve kterých převládají muži. Kariérnímu postupu žen brání jednak tradiční myšlení, přerušení kariéry z důvodu rodičovské dovolené, mají nižší nároky, ale stále ještě existuje nevysvětlitelný rozdíl, který se přikládá genderu. Mezi nástroje na podporu rovných příležitostí patří například Audit rovné příležitosti, který je orientován na vnitřní procesy ve firmě (dotazníkové metody, individuální a skupinové rozhovory), s tím souvisí soutěž Firma roku: Rovné příležitosti. Dále to může být vzdělávání, školení personalistů a vedení firem v oblasti rovného zacházení a zvyšování právního povědomí zaměstnaných.)

S projektem Proměny kvality pracovního života, jednotlivými prezentacemi a fotodokumentací ze semináře se můžete více seznámit na webových stránkách projektu.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail