Program Bezpečný podnik a jeho místo v praxi

Zdroj: 
Co přineslo firmě Vesuvius Česká republika zapojení se do programu Bezpečný podnik.

Firma Vesuvius Česká republika a.s. se zapojila do programu „Bezpečný podnik“
už v jeho prvopočátcích. Impulsem k tomuto kroku nebyla sběratelská
touha získat prestižní přírůstek k již dříve získaným oceněním a certifikátům,
ale cílený podnikatelský záměr.
V současné době je totiž prakticky nemyslitelné, uspět u renomovaného odběratele
s výrobky bez certifikace kvality dle některého ze standardů ISO normy
900x a tento trend standardizace se rozšiřuje i do dalších oblastí podnikání.
Ještě před pár lety měla povědomost o normách ISO řady 1400x pouze úzká skupina
odborníků. Dnes se již certifikace systému péče o životní prostředí stává pro
mnoho podnikatelských jednotek nezbytností a obrazně řečeno, na dveře důrazně
klepe standardizace procesů řízení péče o bezpečnost práce a ochranu zdraví.
Výše uvedeným procesem, kdy vnější a vnitřní podmínky iniciovaly potřebu systémových
řízení jednotlivých postupů, prošla v minulých letech také naše firma.
Nutnost certifikace  na základě standardů ISO 9000 byla dána požadavky
potencionálních zákazníků. Speciální žáruvzdornou keramiku, používanou při plynulém
odlévání oceli, totiž nikdo nekoupí bez této elementární garance kvality.

Zavedení systému kvality výroby jasně definovalo pravidla ve výrobním procesu.
Zaměstnanci firmy na všech úrovních řízení i pracovníci výrobních linek dostaly
jednoznačné návody a instrukce. Cílem tohoto konání bylo vyloučit z výrobního
procesu všechny nahodilosti, které by ve výsledném efektu mohly negativně ovlivnit
kvalitu prodávaného výrobku nebo služby.
Vedle výrobních operací však paralelně existoval široký okruh činností, které
do systému ISO 9000 nebyly zahrnuty, ale které byly pro činnost firmy neméně
důležité.
Vedení firmy proto již v roce 1995 přijalo rozhodnutí o vybudování systémů
řízení, které by pokryly oblasti péče o životní prostředí a BOZP.
V oblasti péče o životní prostředí bylo postupováno v souladu s ISO
normou 14000, ale v oblasti BOZP se v té době pouze hovořilo o chystaném
projektu ISO18000.
Po analýze možných řešení se vedení firmy rozhodlo využít zkušeností sesterského
závodu firmy Vesuvius ve skotském městečku Newmilns.  V Třinci tak
začal vznikat systém řízení BOZP založený na standardech norem ISO a britské
BS8800.

Velkou výhodou nového systému byla jeho dynamičnost, ve srovnání s do
té doby zažitými představami o fungování BOZP, které byly orientovány pouze
na dodržování širokého souboru nařízení a předpisů. Nový model  vytvářel
předpoklady pro systematičnost všech činností, hodnocení jejich účinnosti a 
následnou korekci po porovnání dosažených výsledků s předem stanovenými
cíli.
Na základě fungování těchto vazeb již šlo hovořit o systému, jehož cílem bylo
neustálé zlepšování  působení firmy v oblasti bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci.
Nakolik se tento záměr daří naplňovat bylo otázkou pro program „Bezpečný podnik“.

Z hlediska úspěšného fungování programu bylo nezbytné:

  1. dosáhnout jednoznačnou podporu vedení
    vedení firmy bylo již v minulosti zapojeno do tvorby systémů
    řízení kvality (ISO9002) a systému řízení ochrany životního prostředí (ISO14001).
    Nutnost systémového přístupu k BOZP byla proto od prvopočátku zřejmá
    a v obou uvedených systémech řízení je mnoho odkazů na oblast BOZP. Projektem
    „Bezpečného podniku“ vedení firmy získalo nástroj na vnější kontrolu fungování
    systému  BOZP, které do té doby bylo značně závislé na subjektivním hodnocení
    vedení firmy.
  2. dosáhnout zapojení všech zaměstnanců
    o zapojení firmy do programu „Bezpečný podnik“ byli informováni
    všichni řídící pracovníci,včetně směnových mistrů. Procedury BOZP byly zapracovány do
    provozních technologických manuálů a hodnocení plnění požadavků programu se
    stalo součástí pravidelných porad vedení i porad vedení firmy se zaměstnanci.
    Oblast školení BOZP se stala součástí tréninkových programů všech zaměstnanců
    firmy – řízených v souladu s požadavky ISO norem a účinnost programu
    je v půlročních intervalech vyhodnocována při hodnocení systému řízení
    vedením a.s.
    V roce 1999 byla ve firmě provedena anonymní dotazníková akce, jejíž
    výsledky nejlépe vypovídají o vnímání úrovně BOZP ve firmě.

    Obr. č. 1 Výsledky ankety v roce 1999

    Graf

  3. při tvorbě systému využít služeb poradenské firmy
    Vesuvius již od prvopočátku svojí existence využíval pro oblast
    BOZP služeb externích specialistů – ať už soukromých firem, nebo odborných
    útvarů Třineckých železáren.
    Po získání propozic programu „Bezpečný podnik“ byla, navázána spolupráce s poradenskou
    firmou, která se podílela na zavádění systému. Po ukončení této první etapy
    byla následně vyzvána ke spolupráci jiná poradenská firma, působící v oblasti
    BOZP, jejíž zaměstnanci provedli kompletní audit dle propozic programu „Bezpečný
    podnik“. Tato následná kontrola objevila ještě mnoho nedostatků a byla velkým
    přínosem pro zkvalitnění celého systému.
    Tato praktika nezávislých auditů se velmi osvědčila a je používána dodnes.
  4. úspěšně „projít“ auditem Inspektorátu bezpečnosti práce
    Audit prováděný pracovníky Inspektorátu bezpečnosti práce je
    časově velmi náročný. Je proto nutné činnosti v závodě zorganizovat tak,
    aby zaměstnanci přítomní auditu se této činnosti mohli věnovat bez rušivých
    vstupů z jejich každodenních funkčních povinností.
    Zahájení auditu by měli být přítomni všichni řídící pracovníci firmy, kteří
    v krátkosti auditorovy objasní náplň svojí práce a činnosti na svěřeném
    úseku.
    Z praktického hlediska je vhodné pro audit vyčlenit jednu oddělenou místnost,
    ve které by měla být dočasně shromážděna veškerá potřebná dokumentace.

Výše uvedené 4 body je třeba splnit, chce-li se organizace zapojit do programu
„Bezpečný podnik“. Lze říci, že se jedná o tu jednodušší etapu, kdy jsou úkoly
a priority jasně definovány a kdy je zřejmá i následnost jednotlivých kroků.
Má-li však program „Bezpečný podnik“ plnit svoje hlavní poslání, musí následovat
druhá etapa, zaměřená na neustálé zlepšování systému, spočívající v monitorování,
vyhodnocování výsledků a přijímání nápravných opatření. Důraz je při tom nutno
zaměřit na dvě stěžejní oblasti: prevenci a hodnocení rizik.

Prevence
V naší firmě lze prevenci rozčlenit do 3 základních oblastí:

  • stav technologických celků a preventivní údržba jako součást systému řízení
    jakosti
    Oblast preventivní údržby pokrývá celý rozsah péče o technologické uzly, nebo
    budovy a jejich zařízení, které jsou v používání firmy. Každá samostatná
    jednotka má svoji vlastní identifikační kartu, která obsahuje základní technické
    údaje a rozpis termínů a činností preventivní údržby. Na základě informací
    z těchto karet pak vedoucí údržby připravuje plány činností a kontrol.
    Doplňující informace jsou získávány z denních kontrol prováděných pracovníky
    údržby a ze záznamů směnových mistrů.
    Cílem sytému preventivní údržby je minimalizovat neplánované odstávky výrobního
    zařízení a maximálně tak využívat výrobní kapacitu firmy.

    Obr. č. 2  Výrobní ztráty způsobené poruchami zařízení

    Graf

    uvedený graf dokumentuje pozitivní trend v oblasti preventivní údržby,
    kdy při značných nárůstech objemu výroby dochází pouze k malému zvýšení
    počtu hodin, kdy je zařízení mimo provoz

  • prevence nehod a havárií, která se zejména týká havarijních plánů v systémech
    ochrany životního prostředí a BOZP
    Dopracování systému BOZP na základě požadavků programu „Bezpečný podnik“ zamezilo
    duplicitě v oblasti havarijní připravenosti firmy.
    Havarijní plán v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví byl použit jako
    odkaz při tvorbě procedur ISO14001 a naopak, problematika havarijní připravenosti
    v oblasti péče o životní prostředí, doplnila systém BOZP.
    Tím bylo odstraněno zbytečné „papírování“ a byly vyloučeny možné chyby a nepřesnosti,
    neodvratně vznikající při aktualizacích dvou paralelně existujících systémů.
  • prevence z hlediska ochrany zdraví zaměstnanců
    Prevence v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví není ve firmě zaměřena
    pouze na dodržování  legislativních nařízení a pokynů, ale začíná již
    v přesvědčení firmy o nutnosti  investic nad rámec předpisů do této
    oblasti.
    Firma navázala velice úzkou spolupráci se závodní lékařkou, která je každý
    měsíc přítomna v závodě při kontrole pracovních podmínek ve firmě.
    Ve spolupráci s touto lékařkou je také pečováno o lékárničky na provozech
    a je zajišťováno školení a nácvik první pomoci – vždy v prostorách firmy.

    Obr. č. 3  Objem výroby – počet zameškaných hodin z důvodu nemoci

    Graf

Program „Bezpečný podnik“ vyžaduje jasné plánování a následné monitorování
a vyhodnocování všech činností. Abychom byly schopni tento požadavek naplnit,
byl ve firmě zaveden proces hodnocení nákladů v systému bezpečnosti a ochrany
zdraví. Tento proces hodnocení nákladů je rozdělen do 17  kapitol, které
pokrývají 4 hlavní oblasti  – prevence, ověřování systému, provozní náklady
a náklady na likvidaci škod. Za velký úspěch považujeme skutečnost, že za dobu
existence firmy je stále v položce „Náklady na likvidaci škod“ vedena nula.
Pozitivní trend lze rovněž sledovat v porovnání podílu položek „Provozní
náklady“ a „Prevence“ na celkových nákladech na systém BOZP.

Obr. č. 4  Podíl provozních nákladů a nákladů na prevenci v celkových
výdajích    firmy v oblasti BOZP

Graf 

identifikovat všechna možná rizika dříve, než mohou mít negativní vliv na bezpečnost
zaměstnanců, nebo spolehlivost provozu strojů a zařízení.
Do vyhledávání rizik jsou zapojeni všichni pracovníci výrobního procesu. Důležitými
pomocníky se ukázaly pracovníci smluvní firmy, zaměřené na oblast BOZP, kteří
nejsou zatíženi „provozní slepotou“.
Získané poznatky jsou průběžně zapracovány do systému hodnocení rizik, fungujícího
na podkladě vypočítaných indexů pro jednotlivá zařízení, technologické operace
a pracovní činnosti. Takto získané podklady jsou pak ve formě trendů vyhodnocovány
vedením firmy při pravidelných hodnoceních systémů řízení.

Obr. č. 5 Snižování indexů rizikovosti ve firmě Vesuvius

Graf 

Z uvedeného grafu je zřejmý pozitivní trend ve snižování rizikovosti. 
Současně lze však dokumentovat obtížnost dalšího zlepšování v době, kdy
je již systém plně funkční a nejdůležitější akce v oblasti zlepšení úrovně
BOZP již byly vykonány.
Jako příklad lze uvést zavedení manipulátorů na pracoviště, která jsou exponována
z hlediska manipulačních nároků. Tato instalace proběhla v roce 1998
a velkou měrou se podílela na zlepšení bezpečnosti na pracovištích.
V pozdějších letech již bylo velmi obtížné identifikovat oblast zlepšení,
která by měla tak výrazný vliv na snižování rizikovosti.

Závěr

Velkou příležitostí, jak podrobit zavedený systém BOZP vnějšímu hodnocení byl
program „Bezpečný podnik“ do kterého se Vesuvius zapojil mezi prvními, už v roce
1997. Po prostudování propozic zmiňovaného projektu bylo nutné některé oblasti
ještě dopracovat, ale následný proces auditů, prováděný pracovníky IBP Ostrava,
prokázal životaschopnost systému, o čemž nejlépe svědčí certifikát „Bezpečný
podnik“ s pořadovým číslem 1, vydaný v září 1998.

V roce 2000 firma prošla recertifikací  celého systému a s odstupem
času lze konstatovat, že rozhodnutí vedení firmy, zapojit se do programu „Bezpečný
podnik“, bylo velice správné. Norma ISO18000 je stále v nedohlednu a firmy,
které jsou stále častěji v denní praxi konfrontovány se skutečným tržním
prostředím poznávají nutnost systémového přístupu ke všem oblastem svého fungování.
A v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je program „Bezpečný
podnik“ určitě účinným nástrojem.

Autor: Ing.
Josef Novák

VESUVIUS Česká republika

          výrobní ředitel  

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail