Příplatek za ztížené pracovní prostředí - práce s karcinogeny

Zdroj: 

Na dotaz odpověděl Ing. Jiří Vala, Ph.D.

Můj dotaz se týká nároku na příplatek za ztížené pracovní prostředí. Konkrétně jde o nařízení vlády č. 567/2006 Sb. § 6 písm. d) pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity stanovené zvláštním právním předpisem. Řešíme, zda se příplatek týká pouze pracovních procesů vyspecifikovaných NV č. 361/2007 Sb. část A, nebo všech pracovních procesů, kdy zaměstnanci přicházejí do styku s karcinogeny. V našem případě pracují s kyselinou fluorovodíkovou.

V § 6 odst. 1 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, se uvádí, že ztíženým pracovním prostředím pro účely poskytování příplatku podle zákoníku práce (§ 117 a § 128 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů) je prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění.

Ztěžujícím vlivem se podle výše uvedeného odstavce mimo jiné rozumí pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity stanovené zvláštním právním předpisem (NV č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů).

Pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity jsou pak taxativně uvedeny v Příloze č. 2 části A nařízení vlády č. 361/2007 Sb. následovně:

1. výroba auraminu,

2. práce spojené s expozicí polycyklickým aromatickým uhlovodíkům přítomným v uhelných sazích, dehtu nebo smole,

3. práce spojené s expozicí prachům, dýmům nebo kapalným aerosolům vznikajícím při pražení nebo elektrolytické rafinaci kuproniklových rud,

4. silně kyselé procesy při výrobě isopropanolu,

5. práce spojená s expozicí prachu tvrdých dřev, při kterých jsou překračovány přípustné limity,

6. práce zahrnující expozici respirabilnímu prachu krystalického oxidu křemičitého vznikajícího během pracovního procesu,

7. zpracování nebo opracování výrobků nebo směsí obsahujících azbest, jestliže při těchto pracích expozice azbestu převyšuje hodnotu 0,1 respirabilní vlákno/cm3,

8. práce zahrnující expozici minerálním olejům, které byly předtím použity ve spalovacích motorech k lubrikaci a chlazení pohybujících se částí v motoru, prostřednictvím kožní absorpce,

9. práce zahrnující expozici emisím výfukových plynů ze vznětových motorů,

10. práce s cytostatiky, výroba a některé práce zejména s imunosupresivy, antibiotiky nebo hormony, jsou-li zařazeny do kategorie třetí nebo čtvrté vyhodnocené jako rizikové z hlediska možných pozdních účinků na zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví,

11. koksárenské nebo koksochemické zpracování černého uhlí nebo přímé zpracování černouhelného dehtu nebo smoly, vysokotlaké nebo nízkotlaké zplyňování uhlí včetně jeho meziproduktů, zpracování primárních meziproduktů nebo vedlejších produktů, například chlazení nebo čištění surového plynu, zpracování fenolových vod, hnědouhelného dehtu nebo expedice vedlejších produktů.

Podle § 6 odst. 2 písm. b) NV č. 567/2006 Sb. se ztěžujícím vlivem rovněž rozumí chemické látky, jejichž průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší překračují hodnotu nejvyšší přípustné koncentrace (NPK-P) v pracovním ovzduší stanovené zvláštním právním předpisem (NV č. 361/2007 Sb.) nebo, pokud pro danou látku není hodnota nejvyšší přípustné koncentrace v pracovním ovzduší stanovena, překračují trojnásobek hodnoty jejího přípustného expozičního limitu (PEL) stanoveného zvláštním právním předpisem (NV č. 361/2007 Sb.).

V případě, že se na pracovišti nakládá s kyselinou fluorovodíkovou, je zapotřebí se prvotně podívat na příslušný bezpečnostní list (BL), který musí být na pracovišti k dispozici a z kterého se vychází při hodnocení rizik, obzvláště pak na oddíl 2 BL Identifikace nebezpečnosti, ve kterém je uvedena třída a kategorie nebezpečnosti, standartní věty o nebezpečnosti (H-věty) a pokyny pro bezpečné zacházení (P-věty), oddíl 7 BL Zacházení a skladování, oddíl 8 Omezení expozice/osobní ochranné prostředky, kde lze nalézt příslušné hodnoty NPK-P a PEL vztahující se k dané nebezpečné látce a oddíl 11 Toxikologické informace, ve kterém jsou uvedeny informace o toxikologických účincích dané látky.

Kyselina fluorovodíková je vysoce toxická látka, nově podle nařízení (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci označování a balení látek a směsí – nařízení CLP – akutní toxicita 1 a 2, má silně leptavé účinky na pokožku a silně dráždí dýchací orgány.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail