Příloha ke zprávě o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2022 – rozšiřující a doplňující analytická studie

Zdroj: 

Tuto studii zpracovává Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., na základě pověření ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), a to na základě poskytnutých dat ze Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), Českého báňského úřadu (ČBÚ) a Českého statistického úřadu. Studie je součástí zprávy o pracovní úrazovosti v ČR, kterou zpracovává SÚIP. Najdete zde podrobné informace o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2022 včetně tabulkové části v příloze.

6 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST ŽEN A MLADISTVÝCH

6 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST ŽEN A MLADISTVÝCH

Ve sledovaném období 2013–2022 došlo k nejvyššímu výskytu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v roce 2017 (graf č. 6.1, tabulka č. 6.2). V roce 2013 hodnota četnosti těchto pracovních úrazů žen činila 59 % hodnoty celorepublikové četnosti. Toto procento každým rokem stoupalo až na hodnotu 66 % v letech 2019 a 2022. V tabulce č. 6.3 je uvedena četnost případů (na 100 nemocensky pojištěných žen) v odvětvích. Ve většině odvětví měly ženy hodnotu tohoto ukazatele nižší než všichni zranění, kromě odvětví Vzdělávání (P.), kde ji měly vyšší, a odvětví Ubytování, stravování a pohostinství (I.) a Peněžnictví a pojišťovnictví (K.), kde ji měly stejnou. V rizikových odvětvích, jako je Stavebnictví (F.), Těžba a dobývání (B.), Zásobování vodou, činnost s odpady (E.) a Výroba a rozvod elektřiny aj. energie (D.) měly ženy podstatně nižší četnost případů než všichni pojištěnci, protože zde nevykonávaly rizikové činnosti typické pro daná odvětví. Tato četnost zde dosahovala jedné třetiny, u stavebnictví jen jedné šestiny, četnosti všech pojištěnců.

Z celkového počtu 36 029 záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny (k 14. 4. 2023), které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP a ČBÚ, se jich 11 830  (tj. 32,8 %) událo ženám. Tato skupina úrazů obsahovala 797 (tj. 2,2 % z 36 029) pracovních úrazů závažných (s hospitalizací nad 5 dní), z nichž se 157 přihodilo ženám. Z grafu 6.3 je patrné, že od roku 2013 došlo k nárůstu počtu pojištěných žen o 10 % a současně k nárůstu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 18 % a četnosti těchto úrazů o 9 %.

Počet smrtelných pracovních úrazů žen v období 2013–2022 byl charakterizován tak nízkým počtem případů, že nelze hovořit o nějakém trendu, ale spíše o nahodilých událostech. K převážné většině smrtelných pracovních úrazů žen došlo při dopravních nehodách a začaly se již objevovat i případy při dopravních nehodách leteckých. Dalšími úrazovými ději byly pády osob a materiálu, exploze, zachycení strojem, zasažení elektrickým proudem, otrava plyny a vražda. V roce 2013 bylo evidováno sedm případů, z toho dva při autonehodě. V roce 2014 došlo pouze k jednomu případu, a to pádu osoby z výšky, a jednalo se tak o historické minimum. V roce 2015 bylo evidováno případů 11, z toho byly čtyři dopravní nehody a dvě vraždy, a v roce 2016 to byly tři případy, z toho dvě dopravní nehody a přejetí vysokozdvižným vozíkem. V roce 2017 se udály čtyři případy, z toho dvě dopravní nehody, a v roce 2018 bylo evidováno případů šest, z toho byla jedna dopravní nehoda. V roce 2019 došlo k pěti případům, a to ke čtyřem při dopravní nehodě a jednomu nárazu do stromu při sportovní činnosti. V roce 2020 to byla autonehoda, zachycení vlakem a nakladačem. V roce 2021 došlo ke čtyřem případům při dopravní nehodě, k pádu z nákladního vozidla a k vraždě. V roce 2022 byly zaznamenány dva případy přiražení vysokozdvižným vozíkem, pád do prohlubně, zasažení elektrickým proudem a vražda.

Absolutní počet pracovních úrazů s pracovní neschopností mladistvých pojištěnců (do 18 let) vykázal v roce 2015 velký nárůst (na trojnásobek) počtu případů. V roce 2016 došlo pak k velkému poklesu o 49 % a v letech 2017 a 2018 počet případů opět narostl, vždy o 18 %.V letech 2019–2021 počet případů plynule klesal až na 120 případů za rok. V roce 2022 došlo k nárůstu počtu o 23 %. V grafu č. 6.1 jsou uvedeny počty případů mladistvých a žen na osách s rozdílnými měřítky.

Protože průměrný počet mladistvých pojištěnců rok od roku značně kolísá, má četnost případů lepší vypovídací schopnost než počet případů. V grafu č. 6.2 je znázorněn průběh četnosti těchto pracovních úrazů mladistvých v posledních 10 letech. Četnost případů mladistvých je nad celorepublikovým průměrem a v letech 2015–2020 byla i vyšší než u mužů. V roce 2015 pak extrémně stoupla (4,26) a přiblížila se hodnotě z let 1997 a 1998.

V grafech  č. 6.3 a 6.4 je znázorněn vývoj počtu pojištěných osob, pracovních úrazů s pracovní neschopností a četnosti v letech 2013–2022 odděleně pro ženy a muže (bazické indexy). Za uvedené období došlo u pojištěných mužů ke zvýšení počtu o 4 % a u žen o 10 %. Dohromady za ČR tento ukazatel vzrostl o 7 % (grafy č. 2.5 a 2.8, kapitola č. 2).

Poměr počtu pojištěných žen ku mužům v roce 2013 činil 49,1 % ku 50,9 %. Tento poměr se do roku 2022 postupně změnil na 50,3 % ku 49,7 % (o 1,2 %). Znamená to tedy, že v pracovním procesu byli muži postupně „nahrazováni“ ženami, které mají nižší četnost pracovních úrazů.

Také poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů se za posledních 10 let změnil. Kromě případů smrtelných došlo k nárůstu procentního poměru u žen na úkor mužů.

Tento poměr

  • v roce 2013 činil 29,1 % : 70,9 % a v roce 2022 již 33,0 % : 67,0 %, tj. změna o 3,9 % u případů s pracovní neschopností,
  • v roce 2013 činil 29,3 % : 70,7 % a v roce 2022 již 33,1 % : 66,9 %, tj. změna o 3,8 % u případů s pracovní neschopností delší než 3 dny,
  • v roce 2013 činil 19,0 % : 81,0 % a v roce 2022 již 19,7 % : 80,3 %, tj. změna o 0,7 % u případů závažných.

U případů smrtelných nelze hovořit o trendu,  počty zraněných  kolísají.  Poměr v roce  2013
činil 6,2 % : 93,8 % a v roce 2022 pak 5,7 % : 94,3 %.

V tabulkách č. 6.6 a 6.7 jsou uvedeny počty a procentní podíl pracovních úrazů (všechny druhy) a pojištěnců, odděleně pro ženy a muže za posledních 10 let.

V grafu č. 6.6 je uveden poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů podle závažnosti. Z grafu je patrné, že se stoupající závažností případu roste podíl mužů na počtech případů. Použity byly počty případů za rok 2022, jen u případů bez pracovní neschopnosti za rok 2011. 

Závažné pracovní úrazy žen

Činnosti

K největšímu počtu závažných pracovních úrazů žen došlo při chůzi (63 ze 157, tj. 40,1 %). K 95 případům došlo pádem osoby, z toho bylo 49 pádů na rovině, 20 pádů ze schodů či schůdků, 7 pádů na ledě a 7 na mokru, 5 pádů z předmětu, 4 pády ze židle, 2 pády ze žebříku a jeden pád ze stolu.

Další časté nehody byly autonehody (12), kontakt se stacionárním strojem (10), náraz vozíku, zejména vysokozdvižného (14), napadení zvířetem (5), úder hrubým předmětem (9), opaření (3) a také poranění páteře (ústřel) špatným pohybem nebo manipulací s předmětem (3).

Zdroje úrazu

  • Povrchy na úrovni země (vnější i vnitřní, sportoviště, kluzké podlahy) 31 případů
  • Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země (schody, žebříky, výstupy)  47 případů

Průměrný věk závažně zraněných žen byl 50 let.

Průměrný věk závažně zraněných žen při pádech byl 55 let.

Ve věkové kategorii od 50 let (50–81 let) bylo evidováno 95 případů.

V grafu č. 6.9 je znázorněn vývoj počtu závažných pracovních úrazů bazickými indexy, zvlášť pro muže a ženy. V roce 2011 došlo k dramatickému meziročnímu nárůstu počtu případů, u mužů k většímu než u žen. V letech 2011 a 2012 pak počty závažných pracovních úrazů u obou pohlaví dosáhly maxima. V následujících letech počty těchto úrazů postupně klesaly, u mužů plynuleji než u žen. V roce 2021 činila hodnota indexu u mužů 55 % a u žen 51 %. V roce 2022 se pokles zastavil. 

Podrobnější rozbor pracovní úrazovosti žen, závažných pracovních úrazů v členění podle pohlaví a věkových skupin a také smrtelné pracovní úrazovosti bude zpracován v dalších samostatných analýzách.

Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři kalendářní dny žen

V grafu č. 6.5 je uvedeno zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů žen s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny v roce 2022. Počty případů jsou uvedeny v tabulce č. 6.5. V grafu jsou patrné tři nejvýznamnější skupiny zdrojů úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny:

  • Budovy, konstrukce, povrchy 35,3 %
  • Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti 23,8 %
  • Živé organismy, fyzikální jevy, přírodní živly 8,3 %

Autor článku: 

Soubory ke stažení (elektronicky vyplňované formuláře)

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail