Příloha ke zprávě o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2022 – rozšiřující a doplňující analytická studie

1 ÚVOD

1 ÚVOD

V roce 2022 došlo k mírnému poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2021. Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již od roku 2012 statisticky sledovány (NemÚr - ČSÚ). V letech 2013–2022 došlo u pojištěných mužů ke zvýšení počtu o 4 %, zatímco u žen o 10 %. Pojištěné osoby byly tak v roce 2022 evidovány v poměru ženy 50,3 % - muži 49,7 %. V roce 1993 (vznik ČR) činil tento poměr ženy 45,0 % - muži 55,0 % a postupně se počet žen přibližoval počtu mužů až v roce 2021 došlo k vyrovnání počtu na 50,0 % - 50,0 %.

Pracovní úrazovost se v České republice v roce 2022 vyznačovala podobným vývojem celkové pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti. Hodnoty ukazatelů celkové pracovní úrazovosti se meziročně lišily nepatrně a hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti byly stejné. Od roku 1998 byl nejvyšší počet poijištěnců evidován v roce 2019 a nejnižší v roce 2011, rozdíl činil 0,5 milionu osob.

V roce 2022 bylo vykázáno 88 smrtelných pracovních úrazů, což je stejný počet případů jako v roce 2021 a jedná se o historické minimum. V prvních deseti letech existence České republiky (1993–2002) tento počet činil 200–300 případů za rok. Dále v letech 2003–2016 se již počet dostal pod hranici 200 případů a pohyboval se v rozmezí 100–200 případů za rok. V roce 2017 se tak poprvé v historii dostal počet pod hranici 100 případů za rok a v roce 2019 se tento rekord zopakoval (95 případů). Velký nárůst počtu případů v roce 2018 byl způsoben značným počtem hromadných úrazů způsobených jen třemi událostmi. V roce 2020 a 2021 byly evidovány také tři události s hromadnými případy, ale následky nebyly tak fatální jako v roce 2018. V roce 2022 se hromadný případ udál jen jeden (dopravní nehoda).

K největšímu nárůstu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností došlo v odvětví Zpracovatelský průmysl (C.), Velkoobchod, maloobchod; opravy motorových vozidel (G.) a Doprava a skladování (H.). Klesl procentní podíl smrtelných pracovních úrazů ve skupině zdrojů úrazu „Nebezpečné látky“ a „Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky”.

Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností klesl proti roku 2021 o 0,7 %. Počet pojištěnců meziročně stoupl jen mírně, což se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů poklesem tohoto ukazatele o 1,1 %. Snížil se i počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (o 3,6 %) a také průměrný denní stav práce neschopných o stejné procento. Průměrné procento pracovní neschopnosti kleslo o 4,6 %.

Průměrná doba trvání jednoho případu dosáhla v roce 2020 maxima 62,5 kalendářního dne. V roce 2021 došlo k poklesu na hodnotu 58,0 dne a v roce 2022 na 56,4 dne.

Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla v roce 2022 skupina „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“ (34 %). U závažných pracovních úrazů to byla skupina „Budovy, konstrukce, povrchy“ (39 %) a u smrtelných pracovních úrazů skupina „Pozemní vozidla“ (25 %). Obdobné rozložení zdrojů pracovních úrazů podle závažnosti bylo evidováno i v letech minulých, rozdíly byly jen v procentním zastoupení.

Nejčastější příčinou u všech typů pracovních úrazů v roce 2022 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uvedena zaměstnavateli na záznamu o úrazu, a proto zcela převládá, a to i v letech minulých. U pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla uvedena v 93 % případů, u pracovních úrazů závažných pak činila 78 % a u pracovních úrazů smrtelných 75 %.