Příloha ke zprávě o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2022 – rozšiřující a doplňující analytická studie

19.06.2023

Zdroj:

Tuto přílohu zpracovává Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., na základě pověření ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), a to na základě poskytnutých dat ze Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), Českého báňského úřadu (ČBÚ) a Českého statistického úřadu. Příloha je součástí zprávy o pracovní úrazovosti v ČR, kterou zpracovává SÚIP. Najdete zde podrobné informace o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2022 včetně tabulkové části v příloze.

pracovní úrazovost

pracovní úrazy

smrtelné pracovní úrazy

statistiky

5 ZDROJE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ V ROCE 2022

Podkladem k informacím o zdrojích pracovních úrazů, k nimž došlo v roce 2022, byla data o pracovních úrazech pořízená oblastními inspektoráty práce a uložená v databázi SÚIP a ČBÚ. Klasifikace zdrojů úrazů byla od roku 2011 provedena podle metodiky ESAW a z důvodu dodržení kontinuity časových řad sloučena do tvaru původního národního číselníku. Soubor dat z roku 2022 obsahoval data připravená z 36 0291 záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP2 a ČBÚ, z tohoto počtu bylo 797 případů závažných (s hospitalizací nad 5 dní). Do přehledu smrtelných pracovních úrazů bylo zahrnuto 88 případů, tj. včetně případů evidovaných ČBÚ. Smrtelné pracovní úrazy nepodléhaly již od roku 2012 statistickému zjišťování (ČSÚ). V grafech č. 5.0, 5.1 a 5.2 je znázorněn podíl počtu pracovních úrazů (smrtelných, závažných a s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny) v základních skupinách zdrojů úrazu. V tabulkách č. 5.1.3 a 5.1.4 jsou uvedeny případy podle zdrojů úrazu v krajích ČR. Zdroje pracovních úrazů žen jsou uvedeny v kapitole č. 6.

5.1. Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny v roce 2022

Z grafů č. 5.1 a 5.0 je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů s pracovní
neschopností delší než tři kalendářní dny a úrazů závažných:

Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti 33,7 %;
Budovy, konstrukce, povrchy 28,7 %;
Ruční nářadí 8,5 %.

Budovy, konstrukce, povrchy 39,3 %;
Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti 15,7 %;
Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky 13,9 %.

5.2. Zdroje smrtelných pracovních úrazů v roce 2022

Z grafu č. 5.2 je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů:

Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky 25,0 %;
Ostatní zdroje a neuvedeno 17,0 %;
Živé organismy, fyzikální jevy, přírodní živly 15,9 %.

5.3. Nejčastější skupiny zdrojů úrazu podle závažnosti v letech 2013–2022

V letech 2013–2022 byla nejčastěji zastoupenou skupinou zdrojů pracovních úrazů:

s pracovní neschopností nad 3 dny

skupina „Materiály, předměty, výrobky, strojní součásti“

Rok	2022	2021	2020	2019	2018	2017	2016	2015	2014	2013
podíl	34 %	34 %	34 %	34 %	33 %	34 %	34 %	32 %	30 %	31 %

závažných

skupina „Budovy, konstrukce, povrchy“

Rok	2022	2021	2020	2019	2018	2017	2016	2015	2014	2013
podíl	39 %	37 %	37 %	35 %	35 %	33 %	35 %	34 %	34 %	41 %

smrtelných

skupina „Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky“

Rok	2022	2021	2020	2019	2018	2017	2016	2015	2014	2013
podíl	25 %	35 %	39 %	35 %	29 %	33 %	45 %	31 %	41 %	31 %

5.4. Podíl zdrojů úrazu na závažnosti pracovních úrazů v letech 2013–2022

Největší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a zároveň nejmenší podíl na pracovních úrazech smrtelných

Ruční nářadí měla podíl na případech:

rok	s pracovní neschopností nad 3 dny	závažných	smrtelných
2022	8,5 %	1,3 %	0,0 %
2021	9,0 %	1,0 %	0,0 %
2020	10,0 %	6,5 %	0,0 %
2019	9,6 %	1,5 %	0,0 %
2018	9,2 %	1,4 %	0,0 %
2017	9,3 %	1,7 %	0,0 %
2016	9,2 %	2,2 %	0,0 %
2015	10,0 %	3,1 %	0,0 %
2014	10,2 %	2,2 %	0,0 %
2013	9,9 %	2,4 %	0,0 %

Nejmenší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a zároveň největší podíl na pracovních úrazech smrtelných

Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky měly podíl na případech:

rok	s pracovní neschopností nad 3 dny	závažných	smrtelných
2022	3,2 %	13,9 %	25,0 %
2021	3,4 %	13,2 %	35,3 %
2020	3,3 %	14,8 %	38,9 %
2019	3,4 %	14,1 %	34,7 %
2018	3,4 %	15,2 %	28,5 %
2017	3,4 %	14,4 %	34,7 %
2016	3,3 %	14,8 %	45,2 %
2015	3,4 %	14,1 %	31,1 %
2014	3,9 %	15,2 %	40,5 %
2013	4,7 %	15,7 %	31,0 %

Menší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a zároveň větší podíl na pracovních úrazech závažných

Nebezpečné látky měly podíl na případech:

rok	s pracovní neschopností nad 3 dny	závažných	smrtelných
2022	2,6 %	4,5 %	1,1 %
2021	2,5 %	5,1 %	6,8 %
2020	2,8 %	4,8 %	2,8 %
2019	2,8 %	5,3 %	2,1 %
2018	3,1 %	5,6 %	8,9 %
2017	3,1 %	5,3 %	4,2 %
2016	2,9 %	4,9 %	4,8 %
2015	2,9 %	5,3 %	7,6 %
2014	2,8 %	5,2 %	0,9 %
2013	2,9 %	4,2 %	6,2 %

Vzájemným porovnáním grafů č. 5.0, 5.1 a 5.2 zjistíme, jak byly jednotlivé zdroje úrazu zastoupeny v pracovních úrazech různé závažnosti v roce 2022.

5.5. Vývoj zdrojů úrazu u pracovních úrazů v letech 2013–2022

V grafu č. 5.5.1 je znázorněn vývoj počtu závažných pracovních úrazů bazickými indexy podle zdrojů úrazu. Do roku 2010 činil počet těchto úrazů přibližně 1 000 za rok. V roce 2011 pak počty těchto případů dramaticky vzrostly (o 61 %). V následujících letech počet případů pozvolna klesal až na původních 1 000 případů za rok (2019). V dalších letech pokles pokračoval a v roce 2021 dosáhl historického minima, a to 788 případů. V roce 2022 došlo pouze k nepatrnému nárůstu počtu případů. Výrazný pokles u všech zdrojů úrazu je zřejmý zejména v roce 2020. Největší pokles byl zaznamenán u zdroje Ruční nářadí. Nejvíce se od společného trendu odchylují Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování.

U pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny zaznamenaly bazické indexy v letech 2013–2022 pokles u všech zdrojů úrazu. Největší pokles byl zaznamenán u zdroje Pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky (o 38 %). Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování zaznamenaly nárůst indexu extrémní v roce 2018, a to až na hodnotu 158 % (graf č. 5.5.2).