Příloha ke zprávě o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2022 – rozšiřující a doplňující analytická studie

Zdroj: 

Tuto studii zpracovává Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., na základě pověření ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), a to na základě poskytnutých dat ze Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), Českého báňského úřadu (ČBÚ) a Českého statistického úřadu. Studie je součástí zprávy o pracovní úrazovosti v ČR, kterou zpracovává SÚIP. Najdete zde podrobné informace o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2022 včetně tabulkové části v příloze.

3 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH

3 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH

Na počet pracovních úrazů v krajích mají vliv především následující faktory:

  • Počet pojištěnců v jednotlivých krajích

Rozložení počtu pojištěnců podle krajů je znázorněno v grafu č. 3.3 a v tabulce č. 3.1. Na jeden kraj připadalo v roce 2022 průměrně cca 339 tis. pojištěnců z celkového počtu za ČR. Ve čtyřech krajích bylo vykázáno více pojištěnců než tato průměrná hodnota a v deseti krajích bylo vykázáno pojištěnců méně. Nejvíce pojištěnců vykázalo Hlavní město Praha (téměř čtyřnásobek průměru), nejméně Karlovarský kraj (cca čtvrtinu průměru). Tato skutečnost ovlivňuje hodnocení absolutního počtu pracovních úrazů.

  • Struktura odvětví v jednotlivých krajích

Graf č. 3 znázorňuje strukturu odvětví v jednotlivých krajích vyjádřenou počtem pojištěnců. V krajích s větším podílem odvětví, která vykázala nadprůměrnou četnost pracovních úrazů, došlo k celkově většímu počtu pracovních úrazů a naopak. (Rizikovost jednotlivých odvětví v rámci ČR je charakterizována grafem č. 4.3.2). Z tohoto pohledu se od průměru nejvíce odlišuje Hlavní město Praha, které vykázalo nejnižší podíl rizikových odvětví. Na druhé straně nejrizikovější strukturu odvětví měla Vysočina.

3.1. Pracovní úrazovost v roce 2022 v krajích

Rozložení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v jednotlivých krajích je znázorněno v grafu č. 3.1 (tabulka č. 3.1). Z porovnání četností případů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

  • výrazně vyšší četnost, než je republikový průměr (0,94), vykázaly kraje: Vysočina (1,35), Plzeňský (1,30), Jihočeský (1,28), Karlovarský (1,27), Ústecký (1,25), Pardubický (1,17), Královéhradecký (1,11),
  • přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Zlínský (1,10), Olomoucký (1,08), Liberecký (1,04), Moravskoslezský (0,96), Středočeský (0,92) a
  • nižší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr, vykázaly kraje: Jihomoravský (0,85) a Hl. m. Praha (0,58), viz graf č. 3.3.2.

Pořadí krajů v žebříčku četností pracovních úrazů s pracovní neschopností zůstalo podobné s roky předchozími.

3.2. Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2022 v krajích

V následujícím grafu  č. 3.2  je znázorněn  podíl  počtu  smrtelných  pracovních  úrazů  v ČR
v jednotlivých krajích v roce 2022 (tabulka č. 3.2).

Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

  • vyšší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr (0,19), vykázaly kraje: Karlovarský (0,62), Ústecký (0,37), Plzeňský (0,35), Jihočeský (0,30), Vysočina (0,28), 
  • přibližně  stejné  hodnoty jako republikový průměr  vykázaly kraje: Liberecký (0,20), Pardubický (0,20), Jihomoravský (0,19) Moravskoslezský (0,19), Zlínský (0,13) a
  • nižší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr, vykázaly kraje: Středočeský (0,09), Královéhradecký (0,09), Olomoucký (0,09) a Hl. m. Praha (0,06), viz graf č. 3.4.2.

Porovnání pracovní úrazovosti se smrtelnou pracovní úrazovostí v krajích

V grafech  č. 3.1,  3.2  a 3.3  jsou  znázorněny  podíly  počtů  pojištěnců,  pracovních  úrazů  s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích ČR. Vzájemným porovnáním těchto grafů zjistíme pro každý kraj váhu smrtelné a celkové pracovní úrazovosti.

3.3. Vývoj pracovní úrazovosti v krajích

Z grafu č. 3.3.1 je patrné, že na poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v ČR (o 0,7 %) se podílela většina krajů. Největší pokles byl zaznamenán v kraji Jihočeském (o 7,8 %), dále pak Středočeském (o 3,6 %) a Vysočině (o 3,6  %).

Z grafu č. 3.3.2 je patrné, že četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností stoupla rovněž ve většině krajů. Největší pokles četnosti byl zaznamenán v kraji Královéhradeckém (o 7,5 %), v Jihočeském (o 7,2 %) a Středočeském (o 5,2 %). Celkem byl zaznamenán v ČR pokles četnosti případů o 1,1 %.

Průměrné procento pracovní neschopnosti s meziročním porovnáním hodnot ukazatele je zaznamenáno v grafu č. 3.3.3. K poklesu došlo v deseti krajích, k největšímu v kraji Jihočeském (o 10,3 %), Královéhradeckém (o 9,7 %) a Libereckém (o 9,1 %). Ve čtyřech krajích byl evidován nárůst hodnot tohoto ukazatele, největší v kraji Karlovarském (o 16,5 %). Celkem došlo v ČR k poklesu o 4,6 %.

Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti v důsledku pracovních úrazů meziročně klesla v deseti krajích ČR, nejvíce v kraji Libereckém (o 4,6 kalendářního dne, tj. o 8,1 %). Hodnota ukazatele naopak stoupla v kraji Karlovarském (o 5,7 kalendářního dne, tj. o 11,5 %). Celkem došlo v ČR k poklesu hodnoty tohoto ukazatele o 2,9 %, viz graf č. 3.3.4.

Grafy uvádějí hodnoty ukazatelů v letech 2013–2022, z toho hodnoty ukazatelů v letech 2018–2022 jsou uvedeny v tabulce č. 3.3.

3.4. Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích

Z grafů č. 3.4.1 a 3.4.2 je patrné, že v 5 krajích došlo k poklesu počtu smrtelných pracovních úrazů, ve 4 krajích naopak k nárůstu počtu případů proti roku 2021 a v 5 krajích byl počet stejný. Velký pokles počtu případů byl evidován v kraji Středočeském a Zlínském. Shodný vývoj jako počet případů měla i četnost případů u jednotlivých krajů.

Grafy uvádějí hodnoty ukazatelů v letech 2013–2022, z toho hodnoty ukazatelů v letech 2018–2022 jsou uvedeny v tabulce č. 3.4.


 

Grafy č. 3.4.1 Smrtelné pracovní úrazy v krajích v letech 2013–2022

Grafy č. 3.4.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů v krajích v letech 2013–2022

Autor článku: 

Soubory ke stažení (elektronicky vyplňované formuláře)

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail